Profil jezdce: Andrea Dohnalová

Andreu Dohnalovou ke koním přivedla její sestřenice. Závodně začala jezdit od roku 1987. Nejprve se věnovala všestrannosti, poté parkuru a nakonec jí, jak sama říká, dostala drezura. Kolik času stráví s koňmi a jakých úspěchů si nejvíce cení?

Jméno a příjmení: Andrea Dohnalová

Datum narození: 26. 4. 1974

Místo bydliště (město): Chrudim

Jezdecký klub: JK Kunčice

Disciplína: drezura

Trenér: Jan Buben, Monique Peutz - Vegter, sama sobě trenérem a největším kritikem :)

 

Můj první kontakt s koňmi:

Bylo to v roce 1986 v jezdeckém oddíle JK Jezdec Lázně Bohdaneč, kam mě přivedla moje sestřenice Lucie.

 

V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:

Závodně jezdím od roku 1987, kdy jsem si udělala i ZZVJ. Začala jsem jezdit za St. Statek Pardubice všestranost až do roku 1992, kdy jsem se umístila na MČR v Humpolci – Bronzová podkova. Od roku 1994 jsem jezdila parkury a nakonec se od roku 2001 věnuji drezuře.

 

Proč se věnuji právě této disciplíně:

Musím přiznat, že k drezuře mě přivedla vlastně náhoda, která se stala stylem mého jezdeckého života. Vždycky jsem byla zapřísáhlý skokan, ale pak mě drezura prostě dostala. :)

 

Kolik času týdně s koňmi strávím:

5x týdně jezdím své dva koně (teď jednoho, Jura bude mít na začátku dubna hříbě) a k tomu také trénuji cca 10 – 15 hodin týdně.

 

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:

Pro mě jsou výraznými osobnostmi Rainer a Ingrid Klimke. Spojení drezurní práce, skákání a spokojený kůň.


Můj „životní“ kůň:

Nemůžu o jednom koni říct, že by mi byl životním koněm. Každý mi něco dal  a kus mě si vzal, když odcházel. Safír byl jedinečný militari kůň, Balet mě zase nikdy nenechal ve štychu na parkuru, Karia byla úžasná v mých prvních drezurních pokusech, Flop se mnou došel i na MČR družstev...


Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):

V loňském roce a na začátku letošního jsem měla tři smutné zážitky a to že tento svět opustili moji dávní koňští závodní partneři – Sára, Paloma Blanca a Melisa.

 

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:

Umístění na MČR v Bronzové podkově, 2x umístění na obl.mistrovství v drezuře a účast na MČR družstev. Každý závod má něco do sebe.

 

Na koních mám nejradši:

Jejich rozmanitost, nenajdete jednoho koně, který se chová stejně.

 

Můj nejhorší pád z koně:

Mám dva. Jeden pád i s koněm Artiklem na silnici. Dodneška si nepamatuji, jak jsem se dostala do stáje. A druhý, při skoku přes strom na louce, kobylka Luna brkla a spadla po skoku na mě. To mi fakt nebylo nejlíp.

 

Kromě ježdění na koních mě baví:

Rodina, knížky, hudba, zpěv.

 

Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:

Spokojení koně, i moji svěřenci a naučit se dobře jezdit :)

 

Tři slova, která mě charakterizují:

Energická, přátelská, když můžu, tak pomůžu (to asi nejsou tři slova).

 

Moje zlozvyky a nešvary :)

Občas tvrdší ruka a někdy mi už vzhledem k věku chybí odvaha.

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:

Jídlo – čína, pití – dobré víno, hudba – Nerez, Neřeš, Navarová, jazz……., film – Madisonské mosty…

 

Životní motto:

Mám tři jsou od Sri Chinmoy:

Dokonalé štěstí je nadšení mínus očekávání.

Nezáleží na tom, co se ti stane, ale na tom, jak to přijmeš.

Kamkoli jdeš, nes si s sebou štěstí.

 

Publikováno: 23.3.2016 6:00:00
Kategorie: sport
Rubrika: profily jezdců a koní
Foto: archiv jezdkyně
Aktuální číslo
Obsah čísla 9/2019