Profil jezdce - Ema Jančářová

Drezurní jezdkyně Ema Jančářová má jasno: "Je třeba se na to dívat optimisticky!". A optimistický je i celý její profil, jak se můžete přesvědčit uvnitř článku. Když se na vrhala přes ZM parkur kosmickou rychlostí, asi ještě netušila, že za pár let bude na obdélníku jako doma. Nemá smysl dále upoutávat, raději se podívejte sami...:o)

Jméno a příjmení: Ema Jančářová
Datum narození: 9. 2. 1984
Místo bydliště (město): Brno
Jezdecký klub: JK Vega Brno
Disciplína: Drezura 
Trenér: Denis Soyer

Můj první kontakt s koňmi:
V sedmi na kurzu v USA. Byla jsem šťastná jak blecha, i když jsem sedlo sotva uzvedla.

V kolika jsem začala jezdit závodně:
Ve dvanácti na klisně Vega, po níž jsme pojmenovali oddíl. Pamatuji si to dodnes, jak jsem se s hrůzou třetí kosmickou rychlostí vrhala přes ZM za doprovodu hlasatelky: vidíme krásné skoky v rychlém tempu...:o)

Proč se věnuji právě této disciplíně:
Vyvinul se u mě pud sebezáchovy. Když špatně provedu piruetu, dostanu špatnou známku. Když špatně najedu na oxer, tak jsem v ***.

Kolik času týdně s koňmi strávím:
Jezdím pětkrát týdně 3 koně + jednou týdně trénuji holčičku s poníčkem, ale kromě vlastního sportu dost často čtu různé články, např. v mém oblíbeném Dressage Today či na internetu.

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
V rámci disciplíny velmi uznávám Kyru Kyrklund. Její série vzdělávacích videí a knížek nás již od samého začátku dost inspirovala, i nyní se k tomu ráda vracím. Jinak uznávám všechny, kdo jednají slušně s koňmi i lidmi a nestaví vlastní ambice před psychické a fyzické zdraví koně.

Můj „životní“ kůň:
No Atíček přece!

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Např. v mém prvním startu na drezurních závodech jsou obsaženy dle úhlu pohledu oba: Přijely jsme s Idou na závody pěkně s martingaly a gumovými kroužky na udidlech. Rukavice? Nemáme. Má Z úloha probíhala zhruba následně: A vjezd, X stát, nehybnost, pozdrav. Nehybnost. Stát. Po 2 minutách stále stojíme. Následovala poloviční pirueta a opuštění obdélníku v A...:o)

Dnes se Ema Jančářová cítí na obdélníku doslova jako doma.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Vzdělání úplně obyčejného ČT v reprezentanta, čili naši společnou cestu od Z až do T.

Na koních mám nejradši:
Zvídavost, bezelstnost, učenlivost.

Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :o)
Nemusím vědět všechno...

Můj nejhorší pád z koně:
Z Atíčkovy matky Dáši. Bylo mi patnáct a statečně jsem předstírala, že jsem nespadla, že mi jen utekla. Barvu jsem přiznala, až když jsem doma zvracela ve vaně a nemohla pro nalomený kotník chodit.

Kromě ježdění na koních mě baví:
Squash, filmy (zvláště nekvalitní:o)), skokové závody, mé ostatní drobné zvířectvo.

Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Dlouhodobý: Malý je ten, kdo malý má cíl, takže Olympiáda. Hiroši Hoketsu to zvládl v 68 letech, takže času dost...
Krátkodobý: 1) Nezkazit mlaďocha a pokročit s Atíčkem do Grand Prix. 2) Vyhnout se bankrotu.

Tři slova, která mě charakterizují:
Tři slova jsou málo! Nejlépe osobně poznat a udělat si sám obrázek.

Moje zlozvyky a nešvary: :o)
Roztržitost, záchvaty jarní únavy.

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Jídlo: hlavně když je to sladký, pití: Becherovka s tonikem, hudba: rock, punk rock (U2, Linkin Park), film: Clerks 2, Borat, televizní pořad: Růžovka, co jinýho?!, značka oblečení: z těch, co si můžu dovolit Envy, z těch co ne Calvin Klein, auto: moje Mazdička přece, je spolehlivá a málo žere - tyto vlastnosti sdílí s Atíčkem. :o)

Životní motto:
Je třeba se na to dívat optimisticky!

Ema při závěrečném dekorování, když se stala vítězkou Top Ten Cupu v rámci ČDP.

Publikováno: 24.2.2010 13:00:25
Kategorie: sport
Rubrika: profily jezdců a koní
Foto: Kateřina Bartůšková
diskuze k článku
Aktuální číslo
Obsah čísla 12/2019