Koně potkala poprvé na Vánoce, když jí byly dva. Dnes šestnáctileté jezdkyni se nejvíce líbí práce s koňmi současné světové trojky, Ludgera Beerbauma. A z čeho měla Lucie Schmiedhamerová největší radost? Budete se divit, není to nic z disciplíny skoky, ale dost náročný drezurní cvik...
Jméno a příjmení: Lucie Schmiedhamerová
Datum narození: 9. 5. 1997
Místo bydliště (město): Praha
Jezdecký klub: Equinne-Hoffmeister o. s.
Disciplína: skoky
Trenér: Jaroslav Jindra
Můj první kontakt s koňmi:
Na Staroměstském náměstí na Vánoce ve 2 letech.
V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:
Ve 12.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Protože nic lepšího neznám!
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Každý den.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Ludger Beerbaum, pro jeho práci s koňmi.
Můj „životní“ kůň:
Laramis.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Smutný zážitek, když se zraní kůň nebo onemocní, a to se už několikrát stalo…
Veselý zážitek, nikdy nezapomenu, když jsem dělala piruetu ve cvalu na drezúrním koni u mé trenérky Radky Seidlové.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Cením si každého dobře zajetého parkuru.
Na koních mám nejradši:
Jejich krásu:-)
Můj nejhorší pád z koně:
Nestal se.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Party!
Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:
Účast na ME.
Tři slova, která mě charakterizují:
Lucinka, Lucinka, Lucinka :-D
Moje zlozvyky a nešvary:-):
Někdy jsem dost líná.
Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
sushi, pomerančový džus, pop, The Great Gatsby, nedívám se na tv, spooks, audi
Životní motto:
To je otázka kázně!