Profil jezdce - Veronika Krajníková

Veroniku Krajníkovou není třeba dlouho představovat... Dvojnásobná mistryně mladých jezdců v parkurovém skákání nám prozradila, že její první kontakt s koňmi nedopadl nejlépe... A když tehdy zůstala "viset" na horní kládě výběhu, možná sama netušila, jaká ji čeká úspěšná karierá. Haflinga vyměnila za Cikádu, která byla na pražském CSIO**** vyhlášena nejlepším koněm českého chovu. A jak zní životní motto skromné plavovlásky? To se dozvíte z dnešního profilu.

Jméno a příjmení: Veronika Krajníková    
Datum narození: 18. 6. 1987
Místo bydliště (město): Praha    
Jezdecký klub: Stáj Accom Praha
Disciplína: Parkur
Trenér: Laura Helebrantová


Můj první kontakt s koňmi:
Asi v šesti letech u známých, ti mě posadili na haflingerku, která se mnou následně podběhla výběh a já zůstala viset na horní kládě…

V kolika jsem začala jezdit závodně:
Ve 12ti letech.

Proč se věnuji právě této disciplíně:
Jezdila jsem i drezuru, ale parkur mě oslovil více, zdál se mi víc akční…:o)

Kolik času týdně s koňmi strávím:
Každý den přibližně 4-5 hodin, o prázdninách více.

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Pana Jiřího Pecháčka. Přestože se pohyboval ve vrcholovém sportu, tak ke svým koním vždy přistupoval jako k partnerům a jeho úspěchy byly výsledkem svědomitého tréninku a ne žádných násilných praktik.

Můj „životní“ kůň:
Cikáda.

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Sestra jednou při tréninku spadla a kůň, místo aby utíkal do stáje, zamířil na hlavní silnici, kde klusal sice ve správném pruhu a předepsanou rychlostí, ale i tak nám tuhla krev v žilách. Naštěstí se nikomu nic nestalo.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
1. místo na MČR ml. jezdců v roce 2006 a v roce 2008, účast v GP CSIO**** v Praze, kde byla Cikáda vyhlášena nejlepším koněm českého chovu.

Na koních mám nejradši:
Každý z nich je jiná osobnost a je zábavné sledovat, jak reagují na různé podněty, jak se učí novým věcem…

Veronika "v akci": v sedle Baliriny na parkuru.

Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :o)
Doufám, že mě mají rádi jako poměrně lehkou paničku, která je moc netrápí.

Můj nejhorší pád z koně:
Na svém prvním MČR dětí jsem spadla na opracovišti i s koněm, sedřela si obličej a přivodila si otřes mozku.

Kromě ježdění na koních mě baví:
Ostatní sporty, především lyžování, ráda cestuji a užívám si volného času s přáteli.

Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Startovat na MČR mezi seniory a umístit se na medailových pozicích.

Tři slova, která mě charakterizují:
Skromná, nekonfliktní, usměvavá.

Moje zlozvyky a nešvary: :o)
Největší problém mám s tím, že si moc nevěřím, což je pak někdy znát na mých výkonech na závodech.

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:

Např. mi chutná pivo. :o) Také dobré bílé víno, maso, baví mě české filmy jako třeba Pelíšky, Vratné láhve, sleduji Události. Ráda nosím značku Roxy a jezdím Volvem.

Životní motto:

Chybami se člověk učí.

Veronika s Cikádou, kterou považuje za svého "životního" koně.

Publikováno: 11.11.2009 11:00:18
Kategorie: sport
Rubrika: profily jezdců a koní
Foto: Josef Malinovský
Aktuální číslo
Obsah čísla 8/2020