Profil jezdce - Petra Minářová

Drezurní jezdkyně Petra Minářová je aktuálně sedmá v Poháru Jezdectví. S pohádkově bílým Coconutem nasbírala za letošní sezonu hned několik pěkných umístění. Na koních miluje hebký čumáček a největší radost jí dělají, když jsou šťastní. Jaké je její životní motto a co ji baví kromě jěždění na koních, dozvíte se v dnešním profilu!

Jméno a příjmení: Petra Minářová
Datum narození: 8. 1. 1978
Místo bydliště (město): Praha
Jezdecký klub: Dressage Academy
Disciplína: Drezura
Trenér: Michael Deters, Fabrizio Sigismondi

Můj první kontakt s koňmi:
Oba moji rodiče pochází ze statku, takže od malinka jsem se mazlila se zvířaty, ovšem k jedné babičce jsem jezdila mnohem raději, protože měla i koně (tažné), kteří obstarávali hospodářství. Mohla jsem na nich oči nechat - a tak vznikla láska ke koním.

V kolika jsem začala jezdit závodně:
Myslím, že opravdu jsem si zazávodila až v sezoně 2010. Byla to krásná, náročná a překvapující sezona po všech stránkách. Budu na ni dlouho vzpomínat.

Proč se věnuji právě této disciplíně:
Přijde mi ušlechtilá a důstojná. Líbí se mi myšlenka, že drezura je základ všech disciplín. Líbí se mi i ostatní disciplíny, ale drezura je hlubší a citlivější, ráda přemýšlím a mám smysl pro detail, miluji hudbu a pohyb - tak asi právě proto. :o)

Kolik času týdně s koňmi strávím:
V sezoně 7 dní v týdnu, mimo sezonu 6 dní (pokud práce, povinnosti či nemoc neurčí jinak).

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Každého, kdo trpělivou prací, láskou, důsledností a tolerancí dosáhl sportovních výsledků, ať už pro radost nebo houževnatost ve sportovní špičce. Někdy samotné výsledky nemusí znamenat správný přístup. Z drezury obdivuji E. Gala s Totilasem. Měla jsem šanci vidět i OH v Pekingu (Hong Kongu), kde spousta nezvučným jmen tvořila krásnou symbiózu jezdce a koně.

Můj „životní“ kůň:
Každý mě něco naučil, ale bez pochyb Chamberlain a Coconut.

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Když jsem měla možnost projíždět se na koni starobylým jordánským městem Petra, které je vytesané ze skal... A vyjíždka při západu slunce písčitou pouští okolo egyptských pyramid či romantické cválání na pobřeží moře... Nádhera.

Petra se svým trenérem Fabriziem a jedním ze svých životních koní Chamberlainem.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Finale mistrovství ČR, finále Drezurního poháru.

Na koních mám nejradši:
Hebký čumáček a když mají veselá a šťastná očíčka. :o)

Co si o mně nejspíš myslí můj kůň: :o)
1.den - Jee, panička jde, nese jablíčka, mrkvičku a banán, zase bude drbáníčko...
3.den - Jee, už je zase tady, to budeme muset něco procvičovat. No tak jo - ale pak chceme zase nějakou dobrotu. Ale když nemáme den a náladu, tak si toho s panem trenérem všimnou a máme vegáč. :o)

Můj nejhorší pád z koně:
Nic moc, párkrát vyražený dech, chvilku bezvědomí. Bolavá lopatka, bohužel dodnes, skoro permanentně.

Kromě ježdění na koních mě baví:
Tanec, hudba, zpěv... Haha, jen sema v autě. :o) Lyže, plavání, potápění, výtvarné umění a moje ostatní zvířátka.

Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Co se týká drezury, stupeň nejvyšší úrovně přiježděnosti GP. Ať už pro sport, nebo pro zábavu.

Tři slova, která mě charakterizují:
Zamyšlená, cílevědomá, houževnatá.

Moje zlozvyky a nešvary:
Puntíčkářská, náladová, ráda jím - pořád.

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Omáčky, kafičko s mlékem, pop, klasika, Lepší pozdě nežli později, Show Jana Krause, Pikeur, jakýkoliv jeep co utáhne dva koně. :o)

Životní motto:
Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno.

Petra a Coconut na drezurním obdélníku.