Česko má po staletích první hříbě divokých koní narozené v přírodě
Nečekaný přírůstek se objevil dnes ráno na pastvinách u Milovic. Jedné z klisen místního stáda koní se narodilo hříbě. Po několika staletích je to první hříbě divokých koní, které se narodilo v české přírodě. Více uvnitř článku včetně vyjádření odborníků.
„Je to pro nás obrovská radost, i když nečekaná. Klisna musela přijet březí již z Anglie. Hřebec se totiž ke stádu připojil až v dubnu letošního roku, první hříbata počatá v Milovicích by tedy měla přijít na svět nejdříve v březnu příštího roku,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která stádo divokých koní přivezla letos v zimě z anglického Exmooru.
Pro hříbě budou následující měsíce velmi náročné. V přírodě přicházejí hříbata na svět na jaře, kdy je pro stádo dostatek čerstvé pastvy. Vzhledem k odchytu zvířat a jejich pobytu v aklimatizaci v Anglii před transportem do České republiky se však přirozený cyklus narušil. V Polabí však nebývají zimy příliš silné, proto by mládě mohlo i toto období zvládnout.
Pro budoucnost stáda je rovněž důležité, aby se včas podařilo rozšířit pastvinu o dalších 50 hektarů. Jednání v posledních dnech zkomplikoval postup společnosti Mladá RP, která odstoupila od dohodnutého podpisu smlouvy o nájmu pozemku na příští rok, o níž se vyjednávalo v posledních měsících.
Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s vyhynulými divokými koni z Evropy.
Na projektu spolupracují experti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra Akademie věd České republiky, Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity a dalších institucí.
Archeologické nálezy dokládají přítomnost divokých koní ve střední Evropě, včetně území České republiky do pozdního neolitu, tedy zhruba 4700 až 3700 před naším letopočtem. Později je již nejsme schopni odlišit od domácích koní. Literatura datuje vyhynutí divokých koní v západní Evropě do 13. století, v Litvě jsou uváděni v 16. století a pravděpodobně v Litvě a v Polsku se udrželi do druhé poloviny 18. stol. Na Ukrajině se uvádí ulovení posledního divokého koně koncem 19. stol. U pozdějších datací je však značné riziko, že nešlo o původní divoké koně, ale zdivočelé koně domácí, případně křížence.
Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických, JK Jewels, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost.
Pro více informací volejte
Dalibor Dostál 606 635 303
O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.
Doplnění odborníků:
„Matkou hříběte je klisna jménem Sgurr. Před příjezdem do Milovic pobývala ve volné přírodě na horách v oblasti Skotska,“ vysvětluje etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby.
„Matka se chová zcela přirozeně, o hříbě vzorně pečuje a zatím se s ním drží stranou od stáda. Za několik dní se oba ke stádu přidají a začne velké seznamování a výchova, na níž se svým způsobem podílí všichni členové stáda,“ dodává Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
„Pokusíme se získat vzorky hřebců z populace, z níž matka pochází, abychom geneticky ověřili otce,“ doplňuje Miloslav Jirků. Divocí koně z Exmooru jsou velmi vzácní a je pro ně vedena plemenná kniha. „Takže určení otcovství je důležité z důvodu vhodného umístění mladých koní do nových stád,“ dodává Miloslav Jirků.
