Články Zajímavosti Hipoterapie

Češky bodovaly v Aténách

Řecké Atény hostily ve dnech 24.-27. dubna XIV. mezinárodní kongres o hiporehabilitaci, pořádaný Řeckou vědeckou asociací pro hiporehabilitaci (GSATRH) a mezinárodní organizací pro hiporehabilitaci (HETI). Českou republiku zastupovaly členky České hiporehabilitační společnosti (ČHS) a na úvod je třeba uvést, že se ve světové společnosti rozhodně neztratily. „Neměly jsem se tam za co stydět, spíš naopak“, hodnotí českou účast Mgr. Šárka Smíšková.

Jana – bojovnice na rytířském koni

Dnes přinášíme poněkud netradiční, ovšem o to poutavější příběh o sportovním úspěchu a velkých jezdeckých snech. I když nejhorší prognozy o životě postižené Jany Beruškové se nepotvrdily, přesto její život není právě jednoduchý. Ovšem přes to všechno Jana jezdí na koni a dokonce se na špičkové úrovni věnuje paradrezuře. Navíc by se měla zúčastnit prestižních závodů v Anglii... Pojďte si však přečíst celý příběh tak, jak ho sepsala Andrea Borovanská.

Hiporehabilitace: OS Svítání slaví 10 let své činnosti

Hiporehabilitační středisko OS Svítání vás srdečně zve na den plný her, hudby a zábavy, který se bude ku příležitosti 10. výročí založení konat dne 23. května 2009 od 10. do 17. hodiny na jízdárně JK Sever v Liberci. Podívejte se s námi, jaká zábava čeká na všechny návštěvníky:

Léčba koňmi: 7. Hipoterapie – polohy na koni

Dnes se posouváme v lidském vývoji do věku vyššího než 3 měsíce a v hipoterapii ke kapitole o vhodných polohách podle věku a stavu klienta.

Koniny - aneb co by se mělo v učebnicích opravit...

Nejen v učebnicích se někdy objeví nepravdy, omyly nebo dokonce lži. A pokud to jsou texty o koních, nemluvíme o kachnách, ale přímo o koninách. Jednu takovou nám představí Bc.Vanda Casková - a přestože to bude konina historická, samozřejmě se bude týkat i hiporehabilitace.

Roska týden na starokladrubských koních

Na úvod nám dovolte pár řádků z průvodního dopisu autora příspěvku: „Již mnoho let vedu hiporehabilitaci pro postižené roztroušenou sklerózou, kterou mám já sám. Domnívám se, že by bylo velice užitečné, kdybyste mohli své čtenáře informovat i o této problematice. Je pravda, že se většinou setkávám s pochopením u lidí „od koní", ale na druhé straně je též pravda, že ne mnoho z nich úplně ví, o co vlastně jde. A o specifice naší nemoci už skoro vůbec. I když se občas nestačím divit, kdo co ví, ale to je jiná kapitola, spíše výjimka potvrzující pravidlo.“