Kladrubské vysvětlivky aneb reakce nejen na zprávy MZe

Ministerstvo zemědělství podává národu údaje, které si čtenáři mohou vysvětlovat různě. Občas se k tomu přimíchá ještě nepřesně sdělená mediální informace a zmatek a pochybnosti jsou na světě. A tak nezbývá než si dát práci s vysvětlováním. Ing. Lenka Gotthardová si tu práci dala. Pojďte si tedy přečíst velmi podrobné vysvětlení, určitě stojí za vaši pozornost!

1) Roční dotace NH od MZe
1) V řadě tištěných zpráv bylo uváděno, že hřebčín dostával 70 mil. Kč ročně od MZe. Dostával zpravidla  50 mil. ročně od MZe, což je citelný rozdíl. Pokud ovšem NH hospodařil pouze s touto či nižší částkou, byl i pro samotné MZe naprosto nezajímavý. Až s vidinou možného získání 300 mil. Kč dotace z EU se od konce roku 2007  MZe začalo chovat jinak.
Pro zajímavost si můžeme sdělit, že jedna z východočeských zoo dostává od kraje 40 mil. Kč a nedějí se kolem takové turbulence jako okolo NH (po oznámení možného příjmu peněz z EU).

2) Náklady na krmný den v normě
Jinde bylo sděleno, že hřebčín měl dotaci 700,- Kč na 1 krmný den (KD). To je opět informace vytržená z kontextu. NH dostával dotaci 690,-Kč/KD na jednoho koně základního stáda, což je oficiálně 65 klisen a 4 plemeníci v barvě bílé a totéž ve vranné. Z toho byli ovšem živeni i další koně – hříbata, mladí koně a koně ve výcviku, takže v konečné fázi tato částka živila 3 – 5 koní, což je 138 – 230,- Kč. Čili určitě bychom nevybočili z běžných nákladů na KD.
Navíc, věřte, že si systém dotací nevymýšleli představitelé hřebčína, ale samozřejmě ministerstvo zemědělství. Tento způsob byl používán dlouhá léta až do roku 2007. Od roku 2008 MZe původní systém členěných dotací zrušil a NH dostal 2 částky na provoz a investice.

3) Účetnictví a programy
Také systém účetnictví zcela podléhal běžným účetním a ekonomickým předpisům a MZe. Je zajímavé, že dlouhá léta tento systém MZe vyhovoval a nikomu nevadil. Pokyny z MZe chodily původně poměrně zřídka a tak jsme v hřebčíně byli povděční za prováděné kontroly MZe, protože pak jsme se alespoň dozvěděli, jaké podklady a výstupy (mimo běžně dané předpisy) od nás MZe požaduje.
Aby se účetní zpracování zlepšilo, byl v průběhu roku 2005 objednán nový účetní počítačový program, který byl používán od roku 2006. Cena programu byla únosná, asi okolo 300 tisíc Kč. Více jsme si nemohli dovolit. To byl již výrazný pokrok. V účtárně se vyměnila většina počítačů a byly i ve všech provozních kancelářích (chov koní, les, krajina, bytové odd., sklad, sekretariát, ředitelství ad.). Slatiňany byly počítačově vybaveny ještě lépe a to i díky Ústřední evidenci koní. Toto sděluji jen proto, že někde bylo psáno, že hřebčín neměl počítače!
Účetnictví bylo vedeno jistě dobře a svědomitě, protože v obou účtárnách - kladrubské i slatiňanské - pracovaly účetní dlouhá léta (některé již více než 20 let) a nikdy nebyly tak intenzivně kritizovány jako od 2. poloviny roku 2008, v podstatě do současnosti. Kdyby nebylo ohroženo jejich zaměstnání, jistě by sdělily mnoho informací právě od zmiňované doby, kdy byly vystaveny tlaku ze strany MZe a také nového vedení od konce roku 2009. A možná by nám nic neřekly, protože právě od konce roku 2008 se mnohé informace nesmějí podávat ani vlastním zaměstnancům, natož cizím, tedy národu (třebaže je hřebčín národní).  
Od konce roku 2007 a hlavně v roce 2008 začalo MZe vydávat velké množství pokynů a příkazů. Velkou část nových nařízení však nevymýšleli úředníci MZe, ale nechali si zpracovávat materiály externími firmami, mnohdy z bankovního sektoru. Zajímavé je, že MZe nevyužilo svých vlastních odborníků…
Další výměna účetních a zřejmě i některých dalších programů probíhala v roce 2009, ovšem za zcela jiné peníze. Podnět dalo samo ministerstvo, když tvrdilo, že výsledky auditů zjistily zastaralý způsob účetnictví. Proč tedy MZe kritizuje samo sebe?

4) Chovatelská skupina
Co se týká sestavení prestižní chovatelské skupiny (citace Miloslava Kučery, poradce P. Gandaloviče) je třeba sdělit, že byla sestavena jako zástěrka k tomu, aby bylo možné světu oznámit, že téměř vše, co se v NH dělo do 2. poloviny roku 2008 bylo špatně.
Vážím si většiny odborníků, kteří do ní byli jmenováni a nechci polemizovat o jejím složení, které není žádným tajemstvím – Ing. Zdeněk Müller, CSc. Ing. Jiří Kunát, Ing. Jiří Jehlička, Ladislav Dobrovský a  Doc. MVDr. Jaromír Oulehla.
Tato skupina byla účelově jmenována mgr. Petrem Gandalovičem na doporučení Miloslava Kučery v létě roku 2008.  Sešla se při jedné z posledních dozorčích rad před mým odvoláním. Na objednávku MZe měli členové napsat, co je v NH konáno špatně a navrhnout nápravu. Toho se zhostili jen dva členové Ing. Müller a Doc. Oulehla. Návrh Doc. Ouhlely se mi dostal do rukou, bohužel, až o několik měsíců později a nestačila jsem se divit. Hlavně proto, že jsem si myslela, že máme s Doc. Oulehlou korektní pracovní vztahy. K jeho koncepci jsem samozřejmě napsala poznámky, ale do dnešních dnů jsem je neuveřejnila, neboť jsem ho chtěla ušetřit zbytečných diskuzí. Koneckonců jeho působení v hřebčíně si stihli zažít mnozí zaměstnanci i zástupci různých institucí a organizací. Koncepce Dr. Dražana je stručným výtahem koncepce Doc. Oulehly.
Prestižní chovatelská skupina pak již o žádné další rady systematicky žádána nebyla a jen příležitostně byl některý z členů požádán o svou přítomnost na různých jednáních hlavně z formálního hlediska.
Také je ještě zajímavý moment, kdy MZe tvrdilo, že při jmenování Ing. J.Höcka do funkce ředitele se ministerstvo opírá o doporučení chovatelů koní, avšak tato skupina o tom nic neví a zmiňovaní chovatelé nebyli nikdy konkretizováni.
 
5)  Hipocentrum
Ministerstvo zemědělství by mělo nejdříve vysvětlit, co mělo hipocentrum být, aby to bylo dostatečně zřejmé nezasvěceným čtenářům i mně. Tiskovou zprávou MZe se najednou široká veřejnost dozvídá útržek čehosi, co dokonce mělo být akciovou společností, a aby to bylo ještě více zamotané, datuje vznik hipocentra už do roku 2007.
Opět je třeba uvést věci na pravou míru, neboť jsem nikdy neplánovala vybudování hipocentra ve Slatiňanech, ale opravu a .rozšíření výcvikového střediska (dříve testační stanice), stejně jako jsme plánovali opravy či budování nejnutnějších nových objektů  v Kladrubech.
NH nechal v průběhu roku 2006 zpracovat architektonicko-urbanistickou studii pro areál kladrubského hřebčína. Vyžádala si to i situace, neboť Obecní úřad v Kladrubech zpracovával územní plán. Do počátku roku 2003 se OÚ nemohl dočkat žádné spolupráce s NH a tudíž se z místa nehýbala i tak důležitá věc jako je právě územní plán obce.
V plánu studie byla nejenom oprava hřebčína a vybudování stravovacího a ubytovacího zázemí, ale i nová jízdárna u Kurkova  jezírka (opravdu velmi elegantní a plně zapadající do přírodního areálu) či jezdecké centrum „Borek“, které by revitalizovalo starou odchovnu. Studie řešila i dopravní situaci, parkoviště a návaznosti na obec s ohledem na Národní kulturní památku.
Pro Slatiňany byla vypracována studie, která se týkala výcvikového střediska, které vyžaduje opravu i rozšíření o ustájovací, ubytovací i výcvikové prostory. Její finanční náročnost se pohybovala v řádu desítek tisíc a pokud se pamatuji, určitě nepřesáhla 100 tisíc Kč. V žádném případě tam nebyl  záměr na vytvoření hipocentra, ale jednalo se o stávající výcvikové středisko. Nápad Hipocentra se zrodil zřejmě později a s tím tedy opravdu nemám vůbec nic společného.
Jestli někdo přišel s myšlenkou prodeje bytového fondu NH, tak to byl ředitel zakladatelského  odboru MZe Ing. Jan Ludvík. To vím velmi přesně, protože jsme se kvůli tomu přeli v závěru mého působení v NH. Zřejmě do těchto jeho nápadů spadl později i Heřmanův Městec, neboť i jeho prodej měl krýt právě náklady spojené s přestavbou na Hipocentrum. Spojencem těchto nápadů ministerstva, včetně založení akciové společnosti, měl být i Tomáš Kunc, kterého zřejmě mj. i proto odvolal Dr. Dražan. Jak může tedy MZe napadat NH za své vlastní nápady? A ing. Ludvík je ještě stále ředitelem zmíněného odboru MZe, který má největší vliv na NH.