Kůň mého života: Lucie a Šegoušek

Zdravím vás,

momentálně máme osm koní, a chvilku mi trvalo, než jsem se rozhodla, o kterém budu psát. Protože každý kůň má svůj vzácný příběh a ke každému mám velmi blízký vztah. Rozhodla jsem se proto začít psát u koně, který je mým snem a díky kterému já žiji svůj sen.

Koník je plemene český teplokrevník, je albín, modrooký, samozřejmě :-) Letos oslavil své dvacáté narozeniny. Jmenuje se Seo, ale říkáme mu Šegy :-).

Šegouška jsem dostala od své maminky před deseti lety, když v naší rodině nebyla jednoduchá situace, a já všechen smutek „léčila“ právě v jeho hřívě... Jeho přítomnost mě uklidňovala a dodávala mi sílu do dalších dnů. Splnil se mi sen a měla jsem svého prvního koně.

Šegy byl pro ježdění od začátku trošku problémový kůň, ale učil mě trpělivosti a pokoře a společně jsme brzy byli schopni normálně jezdit a fungovat.

Zanedlouho však začaly přicházet problémy – nejdříve to byl těžký zánět ve střevech, který nevypadal vůbec dobře, avšak po náročné léčbě se podařilo zánět vyléčit. Následoval problém se zády, kdy mi fyzioterapeuti hrozili, že už si na něm nezajezdím. My jsme však zabojovali a opět jsme se z toho dostali.

Léta plynula, koník dělal víceméně jen radost :-)), vystřídali jsme několik ustájení a já několik vlastního bydlení, a pak se to stalo. Stáli jsme před branami Ranče, který nám měl kompletně změnit život.
Cítila jsem ve vzduchu, že tady začneme znovu. To jsem ještě netušila, jak moc doslova nás to čeká :-)))). Právě na tomto Ranči jsem díky svému životnímu koni poznala i svoji životní lásku – mého manžela, který stejně jako já propadl lásce ke koním, a společně jsme v sedlech objevovali různá místa a zákoutí naší krásné krajiny.

Čas plynul a najednou naším rančem běhala naše malá holčička, náš poklad a sluníčko, a v boxu na ni pokaždé čekal můj milovaný Šegy, který mě mimochodem provázel celým těhotenstvím a nikdy jsem se nebála si na něho sednout a jít si zajezdit. On to věděl, že mám pod srdíčkem človíčka, na kterém mi moc záleží.

Šegoušek hlídal kočárek s naším miminkem už odmala, čuchal si k ní a nechával se pěkně hladit a drbat, je to zkrátka můj velký mazlík. No a pak přišla další rána, Šegouš si ve výběhu zlomil bodcovou kost. To bylo v jeho devatenácti letech, zachvátila mě panika a strach, protože jsem se bála, že už je to opravdu naposledy, co jsme spolu minule běželi po polích...

Naštěstí díky profesionálnímu zásahu našich veterinářek proběhla terénní operace, kdy mu byla kost odstraněna, rána vyčištěna, a začala dlouhá rehabilitace v boxu, při které jsem občas měla pocit, že nebere konce. Šegy ale naštěstí vše zvládal a my všichni jsme se moc snažili, aby měl zábavu, radost, a hlavně dost sil pokračovat dál.

Po pár měsících rehabilitace se to stalo – zase jsem na něm mohla jezdit! Byl to pro mě obrovský dar a požehnání. Věděla jsem, že nikdy už nemůžu vědět, jestli nejsem na jeho hřbetě naposledy, ale nechtěla jsem si tím kazit volné chvilky. Netrvalo to dlouho, a Šegy se pojednou začal hroutit – a pozor, vážím jen asi 55 kg! Tak jsme byli zase na začátku.

Ukázalo se, že se objevily pooperační komplikace – ataxie. Snažili jsme se to dát do pořádku s nejistou vidinou, že nevíme, zda bude jezdit nebo ne. Bylo mi to už tak nějak skoro jedno, hlavně jsem chtěla, aby neměl žádné bolesti a mohl normálně fungovat s partou.

No a světe, div se, i z ataxie se tenhle můj koník dostal! Rehabilitovali jsme opět, jak už se stalo naším zvykem, a začali jsme zase fungovat.

Minulý letní víkend jsem s ním po neuvěřitelně dlouhé době absolvovala asi čtyřhodinovou vyjížďku a musím říct, že vzhledem k problémům a svému věku je to opravdu kabrňák!

Díky Šegymu jsem poznala svého muže a spousty skvělých přátel, pomáhal mi dávat dohromady rodinu při jakémkoliv problému. Vyslechne vždy moje problémy a přání a učí mě naslouchat. Šegy je můj učitel pokory a pochopení. On byl můj holčičí sen a já díky němu žiji svůj dospělý sen koňařky, která má teď ještě dalších sedm koňských parťáků.

Koníku, děkuji za to že jsi a že máš vždy takovou sílu a chuť do dalších dnů! Tvoje vždy usměvavá panička.
  

PF - 2023

Noblesní starokladrubští koně mají dávnou historii

Buďte vždy v obraze s magazínem Jezdectvi.cz.
Přihlašte se k odběru našeho newsletteru a získejte tak nejrychlejší přístup k zásadním novinkám a akcím.

Z odběru je kdykoliv možné se odhlásit.