Co se do Jezdectví nevešlo - Přátelé člověka
Lidé od koní mají kladný vztah ke všem živým tvorům, proto jsme nechali vzniknout novou rubriku nazvanou Přátelé člověka. I když se dnes vrátíme k psím přátelům, neboť je jich kolem koní nejvíce, v budoucnu nás čekají také další druhy zvířat. Zajímavé příhody Pecháčkových a Starostových s jejich čtyřnožci si přečtete v srpnovém a zářijovém Jezdectví, v dnešním článku se více dozvíte o jezevčících a boxerech a prohlédnete si nezveřejněné fotografie Magdalény Strakové.
Jezevčík: Malý velký pes
Jezevčíci jsou dlouhá léta velmi oblíbení psi, chovaní po celém světě. Jsou to silní, vytrvalí jedinci s krátkýma nohama, i bez ohledu na svou výšku jsou velice hbití a odvážní. Podle typu srsti se dělí na krátkosrsté, dlouhosrsté a drsnosrsté. Historie hladkosrstých jezevčíků se pravděpodobně datuje do 14 st., kdy vznikli křížením basetů a pinčů. Jsou tedy nejstarším německým loveckým plemenem. Po staletí se používají v myslivosti k vyhánění zvěře z nor, proto se jim také říká norníci nebo jamníci. To také bylo cílem jeho chovatelů, získat plemeno, které bude zaměřeno výhradně pro zemní a podzemní práce se zvěří.
U jezevčíků se jim to výborně podařilo. Tento malý společník s váhou okolo sedmi kilogramů se dokáže neohroženě postavit dvakrát tak silnějšímu jezevci, který je vyzbrojen mohutnými drápy. Říká se, že jezevčíci jsou jedni z nejchytřejších psů – je to tak. Samostatné myšlení je u nich přímo vyžadováno, v noře jsou sami a sami se musí rozhodovat, co s nastalou situací. Další, jim připisovaná vlastnost – jejich neústupnost je prý dána i tím, že kolikrát v noře drží hodiny a hodiny protivníka v šachu a neustoupí.
Jezevčíci jsou také velice přátelští psi, přesto se v poslední době můžeme často setkat s jedinci, kteří napadli přímo svého pána nebo někoho z rodiny. Jezevčík, jako každý jiný pes, potřebuje řád a výchovu. To, že si z nich lidé udělali gaučové mazlíčky bez jakýchkoliv pravidel, jejich pověsti moc nepřidává. Jezevčík je předurčen k práci a potřebuje od mala stavět mantinely svého chování. Ke sportu je svou povahou přímo předurčen. S pravidly se žije líp jeho pánovi i jemu samotnému.
Andrea Kašíková, foto autorka
Pecháčkovi si oblíbili jezevčíky.
Boxer: Miláček s předkusem
Za bezprostředního předka boxerů se pokládá tzv. brabantský býkohryz. Ten sloužil hlavně k lovu – jeho úlohou bylo uchopit zvěř štvanou psy a přidržet ji do příchodu lovce. Proto musel mít pes co nejširší tlamu se široce postavenými zuby, aby se mohl důkladně zakousnout a aby mohl zvěř také dobře přidržet. Díky tomu docházelo k chovatelské selekci, jež přinesla psa se širokou tlamou a vyhrnutým čenichem. Boxer je pes pevných nervů, sebevědomý, klidný a vyrovnaný. Jeho příchylnost a věrnost pánovi a k celé jeho rodině, jeho ostražitost a neohrožená odvaha při obraně osob i majetku jsou odedávna příslovečné. Boxer má předkus.
Sheila sice vypadá na této fotografii jako nebezpečný tvor, to však způsobil pouze záběr fotografky Magdalény Strakové...:-)
Přátelé člověka...
Jak se dostal Alois Starosta k boxerům? Velmi zajímavou cestou - přečtěte si v Jezdectví.
Ing. Lucie Starostová a její velká láska – plnokrevní koně
Velkou láskou jsou jí odjakživa plnokrevní koně, vždy nějakého vlastnila ona nebo její manžel: Jaguár, Hefaistos (s ním vyhrála Huberta před žk. Smolíkem na derby-vítězi Valdajovi), Tengeresz, Blizard, Greek Sun, Sharazan, Marten, Liberos, Milán, Lee, Valoun, Ledovka, Notorio, Ledoborec atd. „Přijde mi zábavné vzít koně z dráhy, pohrát si s nimi, věnovat se jim, vychovat z nich koně jezdecké a prodloužit jim tak aktivní život. Jsou totiž hodní, chytří a učenliví. Dobře a rychle se učí, ale pozor – dají se i rychle zkazit…“
Sheila má na Suchdole i kamarádku...
