Co se do Jezdectví nevešlo - Zprávy o týrání z krajů

V květnovém čísle jsme se v tématu měsíce soustředili na otázky ochrany zvířat. Snažili jsme se uvést pár příkladů, v nichž se překračuje zákon na ochranu zvířat proti týrání (zákon č. 246/92 Sb.). Oslovili jsme také pro potřeby článku Krajské veterinární správy, zda by nám nepodali informace o překročení tohoto zákona v jejich jurisdikci. Ne všechny odpovědi se nám do tématu vešly, nevešly se ani k článku v červnovém Jezdectví a proto je uvádíme zde. Tak třeba ve Středočeském kraji se řešilo 12 případů a týkalo se 136 koní...

Středočeský kraj – 12 případů za loňský rok!
Velmi obsáhlou zprávu nám poslala MVDr. Jiřina Sedláková, vedoucí Oddělení péče o pohodu zvířat Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Středočeský kraj. Tento úřad totiž za rok 2011 zjistil porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání ve 12 případech a týkalo se 136 koní. V několika případech bylo v chovu zjištěno více ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Ve 4 případech se jednalo o chov koní v nevhodných podmínkách – v prostoru, kde zvířata byla chována, se nacházela řada předmětů, o které se zvířata mohla zranit (nepojízdná auta, přívěsné vozíky, samosběrný vůz, poničené dřevěné hrazení s ostrými konci, polorozbořené budovy, suť, vrata opatřená ostnatým drátem, prkna s hřebíky, volně uložený ostnatý drát). Tyto zjištěné skutečnosti chovatelé značně zlehčují, ale v jednom případě došlo dokonce k nabodnutí poníka na ocelovou tyč a k jeho úhynu (o tomto případu právě vloni informovalo i Jezdectví). Ve 3 případech byla zjištěna nedostatečná péče o kopyta chovaných zvířat. Ve 2 případech chovatelé nezajistili koním chovaným trvale na pastvě přístup do stájí, přístřešek. Tím je porušeno ustanovení § 12c odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění, nesplněním požadavků § 5 písm. d) vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, v platném znění.
Ve 2 případech byla zjištěna u chovaných koní vyhublost – kachexie (vystupující sedací a kyčelní hrboly, ztráta svaloviny hýžďového svalstva, žebra viditelná po celé délce). Chovatelé nepředložili žádný doklad, který by potvrdil nutnost omezovat výživu zvířat ze zdravotních důvodů. Změny ve výživném stavu zvířat dokazovaly, že chovatelé omezovali výživu zvířat, případně jejich napájení.
V 1 případě chovatel utratil koně dále nezjištěným způsobem přesto, že není veterinární lékař ani osoba odborně způsobilá podle § 17 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., ani utracení nebylo provedeno pod dohledem těchto osob.
V 1 případě chovatel při veřejném vystoupení, jehož se účastnilo 11 koní, nevyhotovil řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení, který nepředložil ke schválení Ministerstvu zemědělství, čímž porušil ustanovení § 7a zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění. Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení je důležitým dokumentem, jenž zavazuje pořadatele veřejného vystoupení k zabezpečení podmínek pro zvířata tak, aby nedošlo k jejich týrání. Skutečnost, že je zvíře umístěno, byť po krátkou dobu, mimo svoje obvyklé prostředí, může u něho vyvolat stres, a proto je nutno zabezpečit takové podmínky, které toto riziko minimalizují a zvířeti zabezpečí maximální pohodu.
V 1 případě chovatel neučinil opatření nezbytná pro zabránění úniku 9 koní, čímž nesplnil povinnost vyplývající z ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb.  

Čtyři měsíce – čtyři týraní koně a osel!
Ve Středočeském kraji, kde je také velká koncentrace koní, však od začátku roku 2012 KVS provedla již řadu šetření týkající se koní, a ve čtyřech případech bylo u koní a jednoho osla zjištěno porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. V jednom případě nebylo zajištěno řádné průběžné ošetření a úpravu kopyt koně, došlo k přerůstání rohoviny kopyt, změně normálního postoje a tím k následné bolesti projevující se kulháním koně. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že uvedený kůň byl týrán ve smyslu ustanovení §4 odst. 1 písm. j) zákona č. 246/1992 Sb. tím, že byl vystavován nepřiměřenému působení stresových vlivů fyzikální povahy.
V dalším případě v chovu jeden kůň stál na souvislé vrstvě vlastních výkalů na betonové podlaze jen s velmi malou vrstvou podestýlky suchých zbytků kukuřice. V době kontroly byl kůň chován v nevhodných podmínkách, čímž byl týrán ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., v platném znění. U dvou koní byl zjištěn zhoršený výživný stav. Krmná dávka dle výživného stavu některých zvířat, která mají na výživu větší nároky (například kojící klisna, rostoucí hříbě), byla nedostatečná.
V posledním případě byli 2 koně chováni v prostoru ohraničeném zdí, dřevěnými bidly, pletivem, ohradníkem, páskami a v jedné až třech řadách ostnatým drátem. Tím, že k oplocení prostoru pro koně byl využit ostnatý drát, který svými výčnělky může způsobit poranění chovaných koní, bylo porušeno ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění.  
Osel byl v době kontroly bez jakéhokoli dohledu uvázaný na veřejném prostranství na čtyřmetrovém provazu u stromu, nebylo zajištěno, aby se provaz nezamotal okolo stromu a také okolo končetin osla. Na těle zvířete včetně končetin se nacházela odřená místa. Obojí svědčilo o tom, že způsob fixace může způsobovat poranění zvířete. Tím došlo k porušení ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění. Ustanovení zákona musí působit také preventivně. U koní a jejich kříženců je popisováno specifické zranění končetin – tzv. řetízkové rány (rány v okolí spěnky nebo hleznového kloubu, způsobené tím, že se kůň zachytí nohou za řetěz na stání). Zranění může být způsobeno omotáním provazu, drátu apod. okolo končetiny. Pokud je využívána na pastvě fixace zvířete přivázáním, musí se dbát na to, aby nedošlo k omotání provazu okolo předmětů na pastvě (stromy, keře, kůly apod.), což by způsobilo příliš velké omezení pohybu zvířete, případně až jeho dušení.

Zprávy o řešených případech týrání z dalších krajů
Liberecký kraj
MVDr. Božena Kušnieriková
Za rok 2011 byly řešeny 4 případy týrání koní: 1x nevhodné podmínky chovu, 1x nezajištění opatření  proti úniku koní, 2x omezování výživy včetně napájení, nevhodné podmínky chovu, nezajištění opatření proti úniku koní, nevhodné podmínky chovu. Ve všech těchto případech byly podány podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednání přestupku. Tři případy jsou již uzavřeny sankcí.
Od začátku letošního roku se řešil jeden případ týrání koně. Jednalo se o omezování výživy včetně napájení. Narušený zdravotní stav koně vedl Krajskou veterinární správu Státní veterinární správy pro Liberecký kraj k podání návrhu na umístění zvířete do náhradní péče, což bylo obecním úřadem obce s rozšířenou působností nařízeno a zajištěno.

Plzeňský kraj
MVDr. Marek Svoboda
V roce 2011 jsme řešili případ týrání z důvodu chovu v nevhodných podmínkách – plesnivá sláma k podestlání. Podán podnět obci s rozšířenou působností, ta uložila chovatelce pokutu.
Za rok 2012 máme zatím jedno nahlášené týrání koní, jako nevhodné podmínky – k ustájení byl pouze výběh bez možnosti odpočinku ve stáji nebo jiném čistém a suchém prostoru. Byl podán podnět obci s rozšířenou působností, zatím v řízení.

Kraj Vysočina
MVDr. Jan Bořil
V uplynulých dvou letech bylo několik podnětů (10) na podezření z týrání koní. Provedli jsme kontroly a v žádném případě nebylo prokázáno porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Aktuálně jsme podali podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP) v jednom případě, kdy chovatel koně usmrtil podříznutím a zkonzumoval jej ve své domácnosti. Sankci v tomto případě uděluje ORP, vzhledem k tomu, že podnět jsme podávali 13. 4. 2012, výsledek jednání zatím není znám. ORP mají na zahájení řízení podle zákona jeden měsíc.

Praha
MVDr. Josef Šimek
V našem telefonickém rozhovoru shrnul situaci takto: „Podnětů řešíme tak 3 – 5 do roka. Většinou si lidé stěžují na tzv. hipodromy, kde vozí poníci děti. Vloni jsme vyjížděli také na kontrolu kopyt u osla, kulhajícího koně v kočáru na Staroměstském náměstí nebo dvakrát do Jinonic na kontrolu zdravotního stavu. Tam již však zubožené koně dovezli a spíše je chtěli sami zachránit, při druhé kontrole za měsíc se jejich stav výrazně zlepšil. Samozřejmě jakmile je velké teplo, řešíme pravidelně koně v kočárech na Staroměstském náměstí – mnoho podnětů směřuje k tomu, že stojí na přímém slunci. Tam jsou nyní tedy pravidla taková, že na slunci mohou stát maximálně jednu hodinu, poté se musí projít.“

Jihomoravský kraj
MVDr. Dušan Bill
„Podněty dostáváme hlavně z důvodu nezabezpečení proti úniku koní, když se například dostanou na silnici. Málokdo si totiž uvědomuje, že jednou z povinností chovatele je zabezpečit zvíře proti úniku. Spoustě sousedů to pak vadí a stěžují si. Dále jsou často řešeny případy s ustájením ve špatných podmínkách, kdy je bahno ve výběhu, špatné krmení, podkování a přerostlá kopyta. Řešíme tak 10 případů ročně. Několikrát se stalo, že pro svod koní chyběl řád, v tom případě mu ORP uloží sankci, překročení Veterinárního zákona zase řešíme my,“ odpověděl nám na naše telefonické otázky. Nesetkal se zatím s žádnými podněty na závodech či dostizích.

Karlovarský kraj
MVDr. Peter Pastierik
Naše správa SVS navrhla odebrání 2 koní v březnu 2012. Koně byli umístěni do náhradní péče.