O čem jsme také psali: Kůň v zimě

Doba lednová - doba ledová. Třpytící se sníh a pára stoupající z nozder koní je sice romantická, ale někdy je i té romantiky příliš....Přísloví "lednová zima i na peci je znát" pro jeden z nejchladnějších měsíců v roce platí bezezbytku - a když je znát na peci, co teprve v sedle koně? Ne všichni jezdci mají možnost využít dobrodiní kryté jezdecké haly a na rozmary počasí musí vyzrát vlastními silami.

Protinášlapková ofenzíva

Každý to jistě zná: vyjede se svým koníkem na krásně zasněženou cestu s představou vydařené vyjížďky... a po pár metrech se vrací znechuceně zpět, protože se koni tvoří několikacentimetrové nášlapky, kterých se ne a ne zbavit. Co s nimi? Mazat kopyta tukem, nebo s sebou vozit háček na kopyta a nášlapky jím vydloubávat?

Existují však dvě možnosti, jak tvorbě nášlapků předejít: Tou první je sundat koníkovi podkovy a nechat ho „na boso“, jelikož bosí koně většinou s nášlapky problémy nemají. Bohužel dnes tuto variantu nelze použít u každého koníka, někteří zkrátka okovaní být musí. Proto je třeba zmínit, že existují gumové protisněhové podložky, které brání tvorbě nášlapků. Jejich aplikace je jednoduchá - podkovář je při kování vloží pod podkovu. Tyto podložky mají poměrně dlouhou životnost (dají se použít i na 2 kování), proto se stávají stále častěji oblíbenou pomůckou u rekreačních koní i jezdců.

Dekovat, či nedekovat? To je, oč tu běží...

Velmi často si v zimě klademe otázku, zda koně před zimou chránit dekou či nikoli. Pokud vlastníme rekreačního koníka, který tráví většinu času na venkovním prostoru, jistě se už proti chladu „ozbrojil“ sám: pořádnou zimní srstí. Pobyt ve výběhu či na pastvině mu navíc umožňuje dostatek volného pohybu, díky němuž se rovněž zahřeje. Takový koník dekovat nepotřebuje, jiná situace však nastává, je-li kůň trvale ustájen, případně stříhán – např. kvůli tréninkům a sportovnímu vytížení, a do výběhu se dostane třeba jen na krátko: pak je vhodné deku použít.

Lednové „radovánky“

O tom, že zima je již tradičně vnímána jako období odpočinku po sezoně minulé a sbírání sil na tu nadcházející, jsme na stránkách našeho časopisu psali již mnohokrát, ale alespoň krátce si to nejpodstatnější zopakovat můžeme. S koněm i přes zimu pracujeme, ubíráme ale na intenzitě tréninku. Můžeme také zařadit některé doplňkové aktivity, které se nám při vhodných sněhových podmínkách samy nabízejí: zábavným zpestřením bude třeba skijöring nebo koníka zapřáhnout do sáněk.

Období pracovního útlumu by mělo skončit s posledním lednem, od kdy budeme naopak zátěž postupně přidávat, aby se kůň dostal do kondice před začátkem nové sezony, tedy zhruba do dubna.

Pokud se nám koník při práci zpotil, je vhodné jej buď dostatečně vyvíchovat, nebo přikrýt odpocovací dekou. V případě velmi silného mrazu je třeba brát na koně ohled, aby se v chladném vzduchu příliš nezadýchal. Tehdy je vhodnější vyrazit na odpočinkovou procházku v kroku.

Drtiče mrazu pro jezdce

Teplota klesá pod nulu a nám v sedle i přes nemalý počet vrstev oblečení mrznou prsty u nohou a drkotají zuby po celou dobu vyjížďky. Podotkněme, že toto téma zaujme možná spíš pro ženy, jelikož je známo, že ty jsou o něco zimomřivější než jejich mužské protějšky.

Obuv: Vybavit se na zimu dobrými botami je základ. Musí splňovat hned několik kritérií, přičemž však vzhled a módnost jsou těmi posledními. Dnes je už na trhu velké množství speciálních termobot, někteří jezdci pak dávají přednost zimním jezdeckým botám s beránkem, zatepleným holinkám, koženým perkům ošetřeným impregnací - varianty jsou různé, ale vždy je dobré mít na paměti, že obuv by měla nejen nohu dostatečně chránit proti prochladnutí a vlhkosti, ale také by měla být bezpečná do třmenů.

Ponožky: Které jsou ty nej? Přece pletené od babičky :-)! Pokud takové unikátní kousky výbavy nevlastníte, pátrejte v obchodech po takových, které obsahují co možná největší podíl bavlny – čím je procento bavlny vyšší, tím víc ponožky hřejí. Vhodné jsou i ponožky s kombinací bavlna + lycra zaručující dostatečné pružení. Použití více párů ponožek není vhodné: nohu svírají a zamezují tak cirkulaci krve, čímž může dojít k nechtěnému efektu prochladnutí nohy. Samozřejmě lze vybírat také z ponožek určených přímo pro sport, včetně zateplených zimních.

Termoprádlo: Speciální obchody – spíš však se sportovními, než s jezdeckými potřebami – mají v nabídce dost teplého prádla, aby uspokojily i ty nejnáročnější zákazníky. A co se této vrstvy oblečení týká, měli bychom být nároční všichni: právě na ní hodně záleží, jestli se i v zimě udržíme v teple a pohodlí. Moderní materiály komfort zaručují, navíc výrobci nezapomínají ani na estetickou stránku věci.

Kalhoty, rajtky, chapsy: Zateplené jezdecké kalhoty už samozřejmě také mají své místo na trhu, častokrát si v třeskutých mrazech posloužíme i z domácích zdrojů a vrstvíme a vrstvíme, dokud se můžeme hýbat... Jako poslední vrstva se už mnohým osvědčily dlouhé kožené chapsy, ať už s westernovými třásněmi nebo bez, které nohy pěkně zakryjí a neprofouknou ani nepromoknou.

Mikiny: Střední „slupkou“ našeho zimního oblékaní jsou mikiny, především stále oblíbenější fleecové. Oproti tlustým svetrům mají nespornou výhodu: díky lehčímu a méně objemnému materiálu nepřekáží při pohybu, hřejivostí tradiční mohutné roláky kolikrát i předčí. Ale nic proti svetrům... :-)

Bundy: Jaké bundy jsou vhodné na zimní vyjížďku? Od určitého záporného stupně Celsia jakékoli, které zahřejí... ale konec s mrazivým vtipkováním. Oblíbené jsou především bundy s možností stažení v pase nebo kolem boků, pod které nefouká a jež zároveň umožňují volnější pohyb. Co se týče použití šustivých bund, měli bychom hledět i na to, že se náš kůň může bát zvuků, které šustivá bunda v případě větrného počasí vyluzuje. Mírnější počasí nám umožní jezdit v příjemných vestičkách.

Čepice a rukavice: Z hlediska bezpečnosti bychom ani v zimě neměli zapomínat na jezdeckou přilbu. Pod ní se vejde lehká čepice, čelenka, anebo třeba v poslední době do módy se vracející klapky na uši. Mezi rukavicemi opět vedou fleecové, které dobře zahřejí celou ruku včetně konečků prstů, jež velmi často trpí nedostatečným prokrvením. Zde se hodí připomenout zkušenost, platnou vždy a všude – že zkřehlé prsty se po vyjížďce nejlépe rozehřejí o horký šálek čaje či kávy v jezdecké klubovně.

Dobře se na zimu připravit nám umožní si ji opravdu užít – anebo alespoň ve zdraví přežít, pokud patříte k jedincům, kteří tohle roční období zrovna nemilují. Pro vás tu máme na závěr ještě jedno přísloví: „leden studený – duben zelený“. Snad vás vize zeleného dubna s lednovým nečasem alespoň trochu smíří.

Jana Malíková, Kateřina Svatoňová¨

Ilustrační foto Christiane Slawik