MVDr. Zdeněk Vítů kandiduje na prezidenta SCHČT
Hned několik oblastí Svazu chovatelů českého teplokrevníka navrhlo na funkci prezidenta největšího svazu s rozpočtem přes 10 milionů korun MVDr. Zdeňka Vítů. Pojďme si tedy tohoto veterinárního lékaře a chovatele vítěze loňského körungu blíže představit.
Hecair. Foto Martina Kůstková
V roce 2013 jsme o vás psali v souvislosti s odstoupením z Rady plemenné knihy – můžete čtenářům zopakovat, proč jste odstoupil?
Důvodem bylo neobjektivní hodnocení svazového hřebce Clin d´Or na závěrečných zkouškách 70denního testu. Podle mě byl neobjektivně hodnocen.
Jak dlouho jste byl v RPK ČT činný a o čem jste v té době rozhodovali?
Byl jsem tam asi něco přes půl roku a za tu dobu, jestli si to dobře pamatuju, probíhaly společné schůze s předsednictvem. Po společném jednání jsme odcházeli vedle, abychom nerušili průběh schůze předsednictva, a řešili jsme problémy chovatelů. Jednalo se o případy, kdy si chovatel zapustil klisnu plemenným hřebcem, který nebyl ten daný rok zapsán v plemenné knize hřebců ČT. Rozhodovali jsme tedy o tom, zda bude hříbě zapsáno v PK ČT. Pokud to byl kvalitní hřebec, tak jsme většinou rozhodli ve prospěch chovatele. Když nebyla prokazatelná výkonnost plemeníka, tak jsme ho museli odmítnout.
Podruhé jsme vás zmiňovali v textu o chovateli Zdeňku Hrnčířovi – spolupracujete s ním, a spolupracoval jste již s jeho otcem Vladimírem. Vlastní areál tedy nemáte a vaši koně jsou ustájeni u tohoto chovatele v Proseči pod Křemešníkem?
Ano.
Kolik koní plemene ČT vlastně máte?
V současné době mám dvě klisny ČT, obě v akceleračním programu.
Na podzim jsme vám gratulovali coby chovateli vítězného hřebce körungu ČT 2015. Od kdy chováte koně, které klisny jsou základem vašeho chovu, jakou máte strategii chovu a na které produkty kromě Hecaira jste pyšný?
Zakladatelku tohoto chovu jsem zakoupil jako 14letou v roce 1999 na Táborsku. Byla zapsána ve státní plemenné knize klisen českého teplokrevníka, jmenovala se SČ 938 Perla a měla 9 odchovaných hříbat, z toho 8 klisen. U mě dala ještě tři klisny, ročníky 2001,2002, 2003, všechny po bavorském teplokrevníkovi 582 Caesar. Nejstarší z nich, 16/380 Cairo dala klisnu Corsia a hřebce Hecair, dnes jménem 2189 Heartvit ZH.
Jakou mám strategii chovu? Že potomstvo by mělo být prověřené ve sportu. Kůň, který má předpoklady být zařazen do chovu, by měl nastoupit sportovní kariéru, abychom zjistili, zda směr, který jsme si vytýčili, je správný. A teprve na základě sportovních výsledků klisnu zařazovat do chovu. I klisna, která ukončí zkoušky tříletých klisen se známkou 8,1 a více bodu, kdy je zařazena do akceleračního programu, by měla navázat na výkonnostní zkoušky sportovní kariérou.
V tomto byste tedy udělal změnu?
Já bych tuto změnu navrhl. A poté by záleželo na rozhodnutí předsednictva.
My s panem Hrnčířem, u něhož mám ustájené koně, to řešíme tak, že ve třech letech klisnu zapustíme, tak, aby výkonnostní zkoušky mohla absolvovat, ve čtyřech letech se ohřebí, a jako pětiletá začne sportovat. Můžeme tak posoudit nejen ji, ale celkem včas i potomka.
Zatím poslední zmínku o vás jsme uveřejnili v dubnovém čísle – informovali jsme o tom, že jste se stal předsedou jihočeských chovatelů a členové jihočeské oblasti SCHČT vás nominovali jako kandidáta na prezidenta SCHČT. Vy jste ale hlavně aktivní veterinář, myslíte si, že byste časově zvládl takovou důležitou funkci?
To je otázka, na kterou se mi těžko odpovídá, protože asi pořád na prvním místě by pro mě byla práce veterináře. Myslím ale, že by se to dalo skloubit, protože se zabývám velkými zvířaty, jako jsou krávy a koně, přičemž u koní řeším většinou reprodukční problémy, což je spíše sezonní záležitost, a dojných krav ubývá.
O co byste se chtěl v nové funkci zasadit? Na co byste rád navázal?
Kvalita chovu ČT má stoupající tendenci, takže ta cesta je správná. Celý chov je ale hlavně otázkou klisen. Klisny jsou základem chovu, a naším záměrem je, aby byly kvalitní, aby se z nich rodila hříbata, která budou úspěšně sportovat,
Dnes prodáte hříbátko za poměrně málo peněz. Ovšem starší koně, kteří projdou výcvikem, již musí mít cenu vyšší, a tu už zákazníci platit nechtějí. Chovatel však musí do ceny promítnout své snažení. Je potřeba pomoci chovatelům, aby svoje koně dobře prodali. Doba nám jde trochu naproti – v poslední době se rodí stále méně hříbat, takže by se situace mohla obrátit a cena by mohla stoupat.
Nedávno jsme zveřejnili text od JUDr. Staňka, který tvrdí, že SCHČT nemá demokratické stanovy. Vy s tím souhlasíte?
Nejsem právník, pan doktor tomu více rozumí. Stanovy jsou takové, jaké jsme si je schválili. Je tam ale pár bodů, které bych změnil. Rozhodně bych se chtěl zasadit o to, aby stanovy nabyly konečné podoby a aby s nimi většina souhlasila.
Předloni na podzim jsem zaslal předsednictvu návrh, aby byla svolána speciální konference jenom ke stanovám. Bylo mi však sděleno, že by se tam nic nedomluvilo. Myslím, že bychom měli vzít Stanovy bod po bodu a vše si rozebrat – co je jasné, nechat být, a nad nejasnými body vyvolat diskusi.
Ten, kdo aktivně jezdí po chovatelských akcích, vás určitě zná, protože mnoha z nich se zúčastňujete. Kam už jste stihl vyjet v roce 2016?
Zatím jsem toho moc nestihl – jen tradiční chovatelský den 5. 3. v Písku, ten pořádá náš jihočeský svaz chovatelů ve spolupráci s píseckým hřebčincem, navštívil jsem finále skoku ve volnosti čtyřletých klisen ČT v Herouticích, dostal jsem se na přehlídku koní a den otevřených dveří do hřebčína Gerda Sosatha a zajel jsem na parkurové závody do Martinic.
Co jste říkal úrovni hřebců v německém hřebčíně Sosath, s nímž také ČT, stejně jako s hřebčínem Sprehe, spolupracuje?
Já je trošku znám, protože u pana Hrnčíře má rakouský majitel ustájeno asi 30hlavé stádo včetně klisen nebo mladých koní, a ten majitel používá chlazené dávky od Sosatha. Ročně má tak 6 hříbat po těchto hřebcích, takže mám možnost sledovat i potomstvo. Také pan Hrnčíř pouštěl jedním ze čtyř hřebců doporučovaných pro ČT. Nejel jsem tedy tak úplně do neznáma.
Jak vy byste se stavěl ke spolupráci s připouštěcími stanicemi hřebců, se zahraničím a s domácími chovatelskými svazy, například s CS?
Všude tam, kde jsou kvalitní hřebci, je potřeba spolupráci udržovat a rozšiřovat. V Čechách bych preferoval vztah s hřebčinci a nebránil bych se i spolupráci s ERC Mnětice nebo se stájí Mustang.
Z hlediska chovatelství bych se snažil zlevnit přístupnost jejich hřebců pro české chovatele, aby to pro naše chovatele bylo zajímavé. Samozřejmě tato otázka si žádá rozhodnutí celého předsednictva a RPK. Co se týká zahraničí, tak bych sem ale nevozil hřebce, pouze inseminační dávky.
Diskutovaná otázka mezi chovateli je i činnost společnosti Equiservis Konzulent pro SCHČT. Jaký je váš názor?
Výpověď služeb této společnosti vlastně nastartoval dnešní problémy a obrannou reakci jihočeských chovatelů – my jsme se snažili v této věci zasáhnout, protože jsme nechtěli, aby k této situaci došlo. A to byl začátek – předsednictvo nebralo v potaz názory chovatelů.
Já jsem byl s Equiservis Konzulentem vždy velmi spokojen, konkrétně s panem Kozákem, který k nám vždycky jezdil.
V souvislosti s volbami do vedení SCHČT se koná celkem nevybíravý předvolební boj – také vy jste byl ve vaší nepřítomnosti slovně napadán. Možná chovatelská veřejnost volá po slušnějším a demokratičtějším přístupu vedení. Jak byste pojal funkci prezidenta vy?
Základem je slušné chování. Někdy samozřejmě když se nahrnou osobní a pracovní problémy, tak někdy člověk zareaguje nepřiměřeně. Ale já bych se snažil naslouchat názorům ostatních a poté udělat nějaký závěr vyhovující většině. A to by byla odměna za práci.
Každý funkcionář musí ovládat umění včas a s grácií odejít. Jste na to připraven?
Ještě nejsem nikde ve funkci, takže zatím nejsem připraven na nic.
V hřebčíně Sosath, Dr. Vítů vlevo. Foto archiv
