Doplnění článku listopadového Jezdectví - Česká dostihová závodiště
V aktuálním čísle časopisu Jezdectví máte možnost seznámit se blíže s velmi populární disciplínou - s dostihy. Poslední dvoustranu tématu měsíce jsme věnovali českým dostihovým závodištím, avšak prostor v časopise nám dovolil zmínit se o každém pouze velice stručně, navíc jsme byli nuceni vynechat notoricky známé Pardubice a Velkou Chuchli. Nyní vám nabízíme o něco podrobnější pohled na tato dějiště českých dostihových mítinků.
Albertovec (okres Opava)
Historie panského dvora Albertovec sahá až do roku 1818, kdy byl založen knížetem Lichnovským. Jeho rod vedl dvůr až do roku 1945 a v roce 1952 sem byl ze Šumavy přemístěn Státní hřebčín Hostouň. Areál vystřídal několik majitelů a v roce 2005 jej zakoupil Josef Hájek se svou rodinou. Hřebčín vyžadoval naléhavé rekonstrukce. Po 17 letech byla opravena i dostihová dráha a v roce 2006 se opět konal Dostihový a jezdecký den.
Pod hlavičkou Stáje Hřebčín Albertovec dnes závodí 9 anglických plnokrevníků pod taktovkou tří trenérů - Františka Holčáka, Radka Holčáka a Ing. Milana Theimera. Stájovým jezdcem je žokej Marek Stromský.
Benešov
Pod vedením Dostihového sdružení JarkTo funguje benešovské závodiště od roku 2005. Tradičně se zde uskuteční 2 dostihové dny, při kterých se běhají rovinové i překážkové dostihy. Vrcholem je každoročně Velká benešovská steeplechase firmy Meran Praha. Na dráze se objeví vždy celá špička našich žokejů jak na rovině, tak i překážkách. Je to třeba Václav Janáček, Josef Bartoš, Josef Váňa Jr., Dušan Andrés či Jaroslav Myška. Koně zde startují od čtvrté do druhé kategorie, záleží, jaký program jim vymyslí jejich trenéři, kteří vždy hojně navštěvují místní dostihy.
Brno
Na brněnském závodišti odstartovaly první dostihy v roce 1997, rovinová dráha tehdy měřila pouhých 900 metrů. Po 3 letech přibylo nejen 300 metrů dráhy, ale také dalších 6 k původním 4 steeplechase překážkám. V letošním roce zde proběhly tři dostihové dny – v květnu, srpnu a v říjnu, při nichž bývají tradicí kromě rovinových dostihů a steeplechase, také dostihy poníků či neregistrovaných koní.
Do budoucna se zde připravuje dalších 10 skoků a plánuje se rozšíření možnosti ustájení během dostihových dnů. Pro diváky slouží tribuny s celkovou kapacitou bezmála 1500 osob a dráha je udržována pomocí 4 km dlouhého zavlažovacího zařízení.
Karlovy Vary
Stavba karlovarské dostihové dráhy se odvíjela od projektů vídeňského architekta Alfréda Bayera ve spolupráci s inspektorem dostihových drah H. Slavkovským, načež byla v roce 1899 slavnostně předána Českému jezdeckému klubu. Od ledna 1996 začala spravovat tento areál akciová společnost Karlovarské závodiště a od roku 2003 se o dráhu stará společnost CITY GOLF & RACING CLUB s. r. o.
Čím se však stává karlovarské závodiště opravdu jedinečným? Rozhodně díky místnímu lázeňskému prostředí a v neposlední řadě také díky filmovému festivalu, jehož součástí programu je právě tato dráha. Během letošního roku jste zde mohli navštívit 6 plně nabitých dostihových dnů, a to od června do srpna.
Kolesa (okres Pardubice)
Na rozloze 21 ha vybudoval koncem minulého století majitel pan Václav Sůra pod odborným vedením pana Václava Čermáka překrásné sportoviště, kde se konají nejen dostihy, ale i soutěže všestrannosti a parkury. Mimo běžných steeplechase skoků (celkem 28) je součástí specialita závodiště, a to skok do vody nebo Koleský dvojskok na uměle vytvořeném valu. Délka cvalové dráhy je 1420 m.
Prvé dostihy v Kolesách byly pořádány 25. července 1998. Za uplynulých 12 let bylo uspořádáno 31 dostihových dnů. Mateřskou stájí koleského závodiště je sportovní stáj VASURY KOLESA, kde v současné době trénuje koně Pavlína Sůrová.
Lysá nad Labem (okres Nymburk)
V Lysé nad Labem se běhají dostihy od roku 1953, jednalo se tehdy o státní závodiště, a to až do roku 1993. V tomto roce si areál pronajal Jan Palyza a začal zde každoročně pořádat dostihové dny. Dva roky nato se stal majitelem závodiště. Z historie mohou někteří pamatovat trenérku Evu Palyzovou či trenéra Františka Vítka, dále pak jezdce Tomáše Váňu, Mirka Fencla nebo Karola Šarinu. Dnes v Lysé trénuje Jiří Michal, Helena Blažková, Čestmír Řehoř a také Roman Vítek.
Letos se zde konalo 6 dostihových dnů, první v dubnu, poslední začátkem října. Místní dráha měří po obvodu 1500 metrů a leží západně od obce Lysá nad Labem.
Most
Většina dostihových drah je postavena na urovnaných přírodních terénech, ovšem s výjimkou té mostecké. Závodiště je totiž vybudované na velebudické výsypce, která byla vytvořena z nadložních zemin závodu Jan Šverma. Díky tomuto projektu se tak navrátil mrtvým plochám jejich společenský význam. Tím však jedinečnost mosteckého Hipodromu nekončí. Jako jediný v České republice má totiž přímou dráhu pro rovinové dostihy o délce 1200 metrů. Dále se může pochlubit oddělenou rozsáhlou tréninkovou plochou.
Úvodní dostihový den proběhl v září roku 1997, od té doby se tu každoročně koná 8 dostihových dnů. Sportovní aktivity jsou v Mostě rozšířeny dále o parkur a zajímavostí je také in-line dráha, která zvnějšku opisuje dostihovou dráhu.
Mimoň (okres Česká Lípa)
Mimoňské závodiště bude mít stejně jako celý hřebčín v příštím roce výročí 45 let. V roce 1965 byly do hřebčína přivezeny klisny, jež utvořily základ nového chovného stáda. Dříve zde působili např. trenéři Palyza, Rada a Drlík či v pozici ředitele Ing. Jiří Formánek. Majitelem hřebčína je dnes Dr. Zdeněk Pulec, ten v posledních letech realizoval kompletní obměnu mateřského stáda s cílem získat nejlepší světové linie a perspektivní chovné klisny, z nichž nejvýznamnější je Semantica – matka dvojnásobné vítězky Velké pardubické, Sixteen.
Z dostihových drah můžete pamatovat koně Trokadero a Taran (oba derby vítězové) a později Polárníka nebo Elišku Přemyslovnu. Nyní je zde také tréninkové středisko pana Šavujeva. K dispozici tu koně mají 110 ha pastvin a výběhů, dále 55 boxů o rozměrech minimálně 4,5 x 4,5 metru a registrovanou karanténu.
Netolice (okres Prachatice)
Koně se v Netolicích chovali snad odjakživa. Jsou známé nejen díky slavnému chovu těžkých tažných koní, ale 6. června 1954 se zde konaly také první oficiální dostihy. S tímto datem je též spojeno založení zdejšího dostihového závodiště u zámku Kratochvíle. Rozkládá se na ploše 18 hektarů a dráha ve tvaru oválu má délku 1420 metrů. Každoročně se tu pořádá Velká netolická steeplechase na 4000 metrů v posledních letech vždy koncem června. Pořadatelství převzalo v roce 2005 samo město Netolice. Třikrát vyhrát tuto steeplechase se podařilo pouze domácímu polokrevnému ryzákovi Zuavovi, z jezdců to dokázal zatím pouze Karel Kučera. V historii netolického závodiště najdete jména jako např. Petr Varvažovský, Stanislav Beránek, František Grassl, již výše jmenovaný Karel Kučera či Jiří Kasal.
Pardubice
Snad každý zná pardubické závodiště jakožto domov Velké pardubické – jednoho z nejtěžších překážkových dostihů v Evropě – jejíž první ročník byl odstartován v roce 1874. Ale to už se v Pardubicích a přilehlých lokalitách dostihy několik desítek let konaly. Pardubice znal od počátku celý dostihový svět, vždyť ve Střední Evropě působila řada trenérů a žokejů z kolébky turfu, z Anglie. Dostihová dráha v místech, kde se dnes běhá, byla založena v roce 1856. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. V průběhu historie se několikrát měnil kurs dostihu, naposledy v roce 1998, kdy se poprvé závěrečná fáze dostihu po hlavní dráze běžela opačným směrem. Hlavní dráha má dokola 2200 metrů, délka dráhy Velké pardubické je cca 6900 metrů. Nejúspěšnějším koněm historie je ryzák Železník, který jako jediný dokázal zvítězit čtyřikrát a to v letech 1987 - 1989 a 1991. Z jezdců dokázal jediný Josef Váňa zvítězit šestkrát, čtyřikrát se Železníkem, v roce 1997 s hnědákem Vronsky a letos s Tiumenem.
V Pardubicích a přilehlých lokalitách se dostihy konaly již několik desítek let před prvním ročníkem Velké pardubické.
Radslavice (okres Přerov)
Významnou osobností závodiště v Radslavicích je Pavel Složil. Připravuje zde své překážkové koně a stojí za pořádáním tamních dostihových mítinků. Sám začal svou úspěšnou sportovní kariéru již v dorosteneckém věku nejprve v parkurových soutěžích (3. místo na MČR), po vojně přebral po ročním působení v zemědělském družstvu Prosenice do soukromého hospodaření areál chovu koní v Radslavicích. Založil zde Tréninkové a výcvikové středisko koní. Jeho koně startují ve Velké pardubické, zároveň reprezentují i v zahraničí (Itálie, Švýcarsko). Na jaře se zde konají dostihy, jež se stávají velmi navštěvovanou akcí diváků z širokého okolí.
Travnatá tréninková dráha má délku 1200, písková 1400 metrů. Najdete zde kvalitní podmínky pro trénink jak rovinových, tak překážkových koní v kombinaci s bohatými mezinárodními zkušenostmi trenéra.
Slušovice (okres Zlín)
V roce 1975 vznikla v místním JZD první dostihová stáj a měla tři koně, dva byli u trenéra Pindura v Kunovicích, jeden u Evy Palyzové v Lysé nad Labem. O rok později angažovali trenéra Helda a za nějaký čas pak Ing. Chaloupku. Na podzim roku 1980 byly zahájeny přípravné práce pro vybudování slušovické dráhy. První dostih se běžel v srpnu 1981. Místní dráha má po obvodu 1506 metrů a jako jediná svého druhu u nás má klopené zatáčky. Uvnitř travnatého oválu je 16 překážek. Uprostřed dráhy časem vzniklo ještě devítijamkové golfové hřiště. Dnes má pořadatelství dostihových dnů pod křídly Nadační fond Rozvoj dostihového sportu ve Slušovicích. V roce 2009 jste měli možnost navštívit 4 dostihové dny v tradičních termínech.
Světlá Hora (okres Bruntál)
Areál dostihového závodiště včetně dráhy byl vybudován Státním statkem Bruntál a oficiálně byl otevřen se vším všudy v červenci 1989. Po zániku státního statku získala budovy firma Jantar s. r. o. Bruntál a dostihovou dráhu obec Světlá Hora. Od konce roku 2000 je celý dostihový areál v majetku stáje Wrbna s. r. o. a byla zahájena jeho postupná rekonstrukce. Každoročně druhou červencovou sobotu se zde koná tradiční dostihový den.
Dostihová dráha má tvar nepravidelného oválu o obvodu 1200 metrů a je vybudována ve svahu. Nejnižším bodem je cílový mezník, od něj ve směru na levou ruku dráha poměrně prudce stoupá. Vnitřní část je osazena překážkami pro steeplechase a vedou tudy dvě diagonály – „pardubická“ a „hannoverská“.
Tochovice (okres Příbram)
Tochovické závodiště vzniklo v roce 1964 za doby působení Státního statku Tochovice s velkým přispěním tehdejšího ředitele statku Ing. Karla Hlaváče. Pravidelně se zde pořádal dostihový den, později byl jeho součástí dožínkový zemědělský den okresu Příbram. Prvními tochovickými trenéry byli Josef Celer, Josef Kolátor a Jaroslav Kunčar. Od roku 1990, kdy statek zanikl, se dostihové stáje ujal žokej Ing. Václav Chaloupka – čtyřnásobný vítěz Velké pardubické a působí zde dodnes. Za významné místní překážkové koně můžeme jmenovat Mocnou, Lukavu, Václava, Vronskeho či Vinny, za rovinové pak Reflexe, Laurenu a Amandu Praline. Většina z nich jsou odchovanci tochovického plnokrevného chovu. Mezi první rovinové jezdce této stáje patřili žokej Oldřich Merta a Hilda Kolátorová, nyní je to synovec trenéra, žokej Jiří Chaloupka.
Velká Chuchle (Praha)
Dostihové závodiště Praha-Velká Chuchle, nacházející se na jižním okraji metropole, začalo psát svou bohatou historii počátkem 20. století - první dostihový den se zde konal 28. září 1906. V současnosti je Velká Chuchle nezastupitelným místem na české dostihové mapě, kde se od dubna do listopadu - kromě červencové letní přestávky - konají každou neděli cvalové rovinové dostihy. Termínová listina má stabilizovanou podobu, její první polovina vrcholí koncem června jedinečným Českým derby (jehož historie se datuje od roku 1921), druhá část sezony ve svém úvodu nabízí ceněné mezinárodní dostihy Velkou cenu českého turfu a Velkou cenu Prahy, zakončena pak je na konci října Cenou prezidenta republiky.
Velká Chuchle patří k hlavním závodištím středoevropského regionu. Ročně zde proběhne 23 dostihových dní.
Age of Jape v cílové rovince ve Velké Chuchli.
