První kvalifikaci pro 120. Velkou pardubickou České pojišťovny vyhrál Mandarino

Na závodišti v Pardubicích se v sobotu konal druhý letošní dostihový mítink nazvaný Britský den. Jeho vrcholem byla úvodní kvalifikace pro 120. Velkou pardubickou České pojišťovny, která se běžela jako 18. ročník Velké ceny města Pardubic a poprvé zároveň jako Memoriál Dicka Francise. Steeplechase cross country na 5800 metrů s celkovou dotací 200 tisíc korun vyhrál velmi lehce o šest délek favorizovaný devítiletý tmavý hnědák Mandarino s žokejem Jaroslavem Myškou. Vítězného koně připravuje trenér Stanislav Popelka mladší pro stáj EŽ Praha a.s. Druhý skončil Jung (ž. Mátl), o další dvě a půlky délky zpět se na třetím místě umístil Teviot (ž. Urbánek).

„Klobouk dolů, jakým způsobem vyhrál. Od Francouzáku si to de facto odvodil sám, udělal si dostih pro sebe,“ pronesl vítězný trenér Stanislav Popelka mladší. „Celý dostih byl v režii Mandarina,“ dodal žokej Jaroslav Myška.
Na start úvodní kvalifikace se postavilo šestnáct koní. Podle sázkových kurzů byl do role hlavního favorita postaven Bremen Plan (Romano), vítěz předloňské Ceny Vltavy a loňské Ceny Labe. Jeho největším konkurentem měl být Mandarino, čtvrtý z loňské Velké pardubické České pojišťovny a letošní vítěz Prvomájové steeplechase v Lysé nad Labem. Sekundovat jim měli především Caland (žk. Váňa ml.), Pocci (Korpas) a Aspirant (ž. Kousek).
Hlavní dostih Britského dne měl dramatickou předehru. Krátce před jeho startem se spustil silný liják. „Měl jsem z toho docela obavu, protože Mandarino nesnáší takové počasí. V tu chvíli jsem z našich koní více věřil Korince, která si naopak v takovém terénu libuje,“ řekl trenér Popelka.
O tempo dostihu si zprvu staral Bremen Plan spolu s Isarem a Jungem. Kartami však zamíchal Francouzský skok za lesíkem, který vyřadil ze hry dva kandidáty na přední umístění. Kolizi na něm měl Bremen Plan a posléze přes něho upadl Isar. V čele je vystřídal Mandarino.
„Neměli jsme to v plánu. Ale Jarda za to vzal. Mandarino mu skákal super, měl z toho dobrý pocit. Tak to vzali na sebe,“ řekl trenér Popelka.
Mandarino už špici neopustil až do konce. Zdárně mu však sekundoval vítěz loňské Ceny Vltavy Teviot, který potvrdil, že mu měkký povrch svědčí. „Má rád hluboko. Však jsem si vzpomněl na Cenu Vltavy, když začalo hřmět,“ pronesl žokej Luboš Urbánek. „Teviot podal výborný výkon. Byl to vlastně jediný kůň, který se k nám dostal,“ dodal žokej Jaroslav Myška.
Teviot se držel Mandarina ještě v náběhu na travnatý ovál. Ovšem závěr už byl v režii favorita. Postupně se svému soupeři vzdaloval a v cíli měl k dobru šestidélkový náskok. „Umí jít po trávě domů velice dobře. Znovu to předvedl,“ podotkl trenér Popelka.
Teviot nakonec druhé místo neudržel. V závěru ho předstihl Jung s žokejem Bohuslavem Mátlem a dostih dokončil jako třetí. „Hlavním cílem bylo kvalifikovat se, což se nám povedlo. Konec už byl utrápený. Byl to ale jeho první takhle dlouhý dostih a první letošní start. Je to mladý nadějný kůň. Věřím, že nebude bez šancí do Velké pardubické,“ pronesl žokej Luboš Urbánek.
Na dalších místech dokončili dostih Kobuz, Caland, Valldemoso, Marsylianka, Aspirant, Ignacio a obhájce loňského vítězství Tomis. Kvalifikační podmínky tak splnilo deset koní. Isar, Bremen Plan, Wavelight Laser, Korinka, Pocci a Il En Reve si musí počkat na další příležitost.
Zajímavé souboje nabídl i rámcový program Britského dne. V něm byla nejlépe dotovaná Cena společnosti Auto In, steeplechase cross country II. kategorie na 3900 metrů o 100 tisíc korun. Prosadil se v ní největší favorit, pětiletý valach Chenonceau s žokejem Jiřím Kouskem. Svěřenec trenéra Radka Holčáka přidal čtvrtý zápis do své vítězné série. Všechny čtyři úspěchy v řadě vybojoval v Pardubicích. V závěru na něho sice útočil Cabernet s žokejem Janem Faltejskem, ale reprezentant stáje Dr.Charvát jeho ataku odolal. „Ukázal, že je velmi dobrý. Jako starší by mohl být ještě lepší,“ řekl žokej Kousek.
S výhledem na letošní 120. Velkou pardubickou České pojišťovny byla zajímavá i Cena Gastrostella (steeplechase cross country na 4700 metrů o 80 tisíc korun). Na startu se objevilo pět koní přihlášených do překážkového vrcholu – zkušení Hirsch s Juventusem, Theoden, Bejrut a Superstition. Ani jeden z nich však na vítězství nedosáhl. Hlavní favorit Theoden ani letos podruhé v Pardubicích nedokončil, tentokrát měl kolizi na Malé vodě hned v úvodu. Nečekaně zvítězila devítiletá klisna Alma Ata se Zdeňkem Řezáčem, která odvodila prakticky celý dostih. Druhý skončil Hirsch a třetí Juventus. „Udělali jsme dvě skokové chybičky, ale ustáli jsme to. Vítězstvím jsem docela zaskočen, přeci jen favority byli jiní,“ řekl Řezáč.
Zaujalo i vítězství jedenáctiletého bělouše Amant Grise, smolaře předloňské Velké pardubické České pojišťovny. Vloni nebyl zcela fit, letos uspěl hned při svém prvním startu. S Josefem Sovkou vyhrál Cenu společnosti Autoprodej Dukla (steeplechase cross country IV. kategorie na 4000 metrů o 50 tisíc korun), kdy v závěru odolal útoku Jestera a Klirense. „Šel proti mladším soupeřům, tak jsme to brali spíše pracovně. Dokázal však, že je výborný. Odvedl super práci, vítězství potěšilo,“ pronesl nový trenér vítězného koně Radek Holčák.
Hlavním hrdinou Britského dne však byl žokej Jaroslav Myška. Kromě triumfu s Mandarinem v kvalifikaci přidal ještě tři výhry v rámcových dostizích a stal se nejúspěšnějším mužem odpoledne. Mezi trenéry se nejvíce vedlo svěřencům Radka Holčáka a Stanislava Popelka. Oba vybojovali po dvou výhrách.
Dostihová sezona na závodišti v Pardubicích bude pokračovat už v sobotu 29. května, kdy se koná Ruský den. Nabídne devět překážkových dostihů. Mítink začíná ve 13.00 hodin.

Rámcové dostihy
Cena Dostihového klubu (proutěné překážky na 3200 m o 50 000 Kč): 1. Diktatorial (ž. Myška, tr. Andrés, stáj Feramo Model Brno), 2. Urodos, 3. Adebretti.
Cena Gastrostella (steeplechase cross country na 4700 m o 80 000 Kč): 1. Alma Ata (Řezáč, tr. Řezáčová, stáj Sportchov-Řezáčová), 2. Hirsch, 3. Juventus.
Cena Univerzity Pardubice (steeplechase na 3900 m o 80 000 Kč): 1. Kama (ž. Faltejsek, tr. Juránek, stáj BORS Břeclav a.s.), 2. Perikles, 3. Lemuel.
Cena společnosti Autoprodej Dukla (steeplechase cross country na 4000 m o 50 000 Kč): 1, Amant Gris (Sovka, tr. R. Holčák, Stáj Hřebčín Albertovec), 2. Jester, 3. Klirens.
Cena veterinární kliniky Heřmanův Městec (steeplechase cross country na 3400 m o 50 000 Kč): 1. Bonďa (ž. Myška, tr. Myška, stáj EŽ Praha a.s.), 2. Pocta, 3. Vakria.
Cena společnosti Auto In (steeplechase cross country na 3900 m o 100 000 Kč): 1. Chenonceau (ž. Kousek, tr. R. Holčák, stáj Dr.Charvát), 2. Cabernet, 3. Trezor.
Cena společnosti Coloseum Restaurants s.r.o. (steeplechase cross country na 3400 m o 80 000 Kč): 1. Varket (ž. Myška, tr. Popelka ml., stáj Kubíček – Zahradní realizace), 2. Chiff, 3. Ready For Smile.
Cena jezdeckých potřeb Pavla Vachutky (steeplechase cross country na 4000 m o 50 000 Kč): 1. Lerak (ž. Szikora, tr. Szikora, stáj Janda Bloodstock), 2. Perfect Mate, 3. King Of Gracie.

Čtyřikrát za den jsem ještě nikdy nevyhrál, říká žokej Myška

Žokej Jaroslav Myška bude na sobotní Britský den v Pardubicích vzpomínat určitě hodně dlouho. Poprvé v životě se mu povedlo při jednom dostihovém mítinku vybojovat hned čtyři vítězství.
„Je to poprvé v kariéře. Zažil jsem třeba dvě sezony, kdy jsem působil u Lenky Horákové v Zámrsku, během nichž se nám hodně dařilo. Téměř při každém pardubickém mítinku jsem vyhrál dvakrát nebo třikrát. A k tomu bylo dost dalších umístění. Ale čtyři výhry jsou poprvé v kariéře,“ řekl Jaroslav Myška.
Při Britském dnu vybojoval nejcennější triumf odpoledne. S Mandarinem vyhrál Velkou cenu města Pardubic – Memoriál Dicka Francise, úvodní kvalifikaci pro 12. Velkou pardubickou České pojišťovny. A v rámcovém programu přidal další tři výhry – hned v úvodní Ceně Dostihového klubu s Diktatorialem, poté s vlastní svěřenkyní a debutantkou na dostihových drahách Bonďou v Ceně veterinární kliniky Heřmanův Městec a nakonec s Varketem v Ceně společnosti Coloseum Restaurants.

Když jste si před Britským dnem probíral šance koní, s nimiž jste startoval, věřil jste, že prožijete úspěšné odpoledne?
„Abych řekl pravdu, tak jsem nad tím ani takhle nepřemýšlel. Spíše jsem spoléhal na Mandarina. Věřil jsem, že se nám podaří dobře absolvovat kvalifikaci a umístit se. Těšil jsem se na Color Mana od doktora Olehly. Byl tam ale nějaký problém, takže jsem ho musel zastavit. To bylo zklamání. Vítězství s dalšími koňmi byla poměrně nečekaná. O to je to lepší. Zvláště moje svěřenkyně Bonďa, která debutovala. Předvedla úctyhodný výkon. To mě velice potěšilo.“

Bylo vítězství s koněm, které sám trénujete, pro vás největší radostí během mítinku?
„Určitě. Mandarino je dobrý kůň, u něho to lidi očekávají. Buď se to podaří nebo ne. Ale když to řeknu vulgárně, je to pro mě kšeft. Bonďa je moje práce, moje živobytí. A když se úsilí, které do ní vkládáte, takhle zúročí, je to velice příjemné. Může to být klidně dostih čtvrté kategorie, ale člověka to tak nakopne.

Ovšem nejcennější výhra dne byla pochopitelně ta s Mandarinem v kvalifikaci pro 120. Velkou pardubickou České pojišťovny. Vyvíjel se dostih podle vašich představ?
 „Myslím si, že ne. Šli jsme do toho docela skepticky. Mysleli jsme si, že lepší by mohla být Korinka. Báli jsme se podkladu, Mandarino ho nemá moc rád. Nakonec se to všechno otočilo a skončilo to dobře.“

Mandarinův trenér Stanislav Popelka přiznal, že mu docela zatrnulo, když se před kvalifikací spustil silný liják.
„I kdyby nepršelo, tak by se nic nevyřešilo. Dráha byla stejná předtím i potom. Maximálně se někde vytvořila kaluž. Ale už tak to bylo promočené a všude hluboké. Déšť už ničemu neuškodil. Akorát jsme všichni zmokli.

Na Francouzském skoku měl kolizi Bremen Plan a Isar. Poté jste se do čela dostali vy a špici jste už neopustili. Měli jste to takhle v plánu?
„Vůbec ne, vyplynulo to ze situace. Já jsem se tam dost razantně rozhodl a vyšlo to. Musím dodat, že dneska se mi líbil úctyhodný výkon Teviota, který mi za lesem sekundoval. I po Angličáku šel na trávu se mnou. Předvedl perfektní výkon. To byl jediný okamžik, kdy se k nám dostal kůň. Jinak celý dostih byl v režii Mandarina.“

Teviota jste v závěru setřásli, takže v cílové rovině jste měli už slušný náskok. Mohl jste si tedy být jistý vítězstvím už před cílem, že?
„Když jsem se otočil, tak jsem viděl, že soupeři jsou dost daleko. Ale nemohl jsem mu slevit, protože je to takový zmetek. Klidně se na to vyflákne a zastaví se. Člověk ho musí do poslední chvíle šikanovat, když to takhle řeknu.“

Vloni jste s Mandarinem sbíral druhá místa, letos jste oba starty proměnil ve vítězství. To je slibné pro další průběh sezony. Co vy na to?
„Myslím si, že je to trošku i mnou. Vloni jsem nebyl maximálně v pohodě, protože trenérské podnikání jsem měl sám na sebe. Bylo plno starostí, do dostihů jsem nešel úplně klidný. Tím, že jsme začali spolupracovat s panem Jezdinským ve Valech u Přelouče, tak mi plno starostí odpadlo. Můžu se koncentrovat na dostihy. Mám kolem sebe výborné lidi, kteří koně obstarají během dostihového dne. Můžu se soustředit víc a je to znát.“