Royal Mougins vyhrál počtvrté Zlatý pohár Chládek a Tintěra Pardubice

Na pardubickém závodišti se uzavřela první polovina zdejší dostihové sezony. Završil ji sobotní mítink, jehož vrcholem byl Zlatý pohár Chládek a Tintěra Pardubice na 5000 metrů s celkovou dotací 600 tisíc korun. Nejprestižnější klasická steeplechase v tuzemsku měla počtvrté stejného vítěze. Osmiletý tmavý hnědý valach Royal Mougins ze stáje Dr.Charvát potvrdil roli největšího favorita a ani při sedmém startu v kariéře na pardubických překážkách nepoznal přemožitele. Svěřenec trenéra Františka Holčáka si čtvrtou výhrou v řadě upevnil pozici nejúspěšnějšího koně v historii tohoto dostihu. Stejně jako vloni byl v jeho sedle žokej Jiří Kousek. Ten si pro změnu na své konto připsal třetí triumf (ze tří startů!), což dosud žádný jezdec ve Zlatém poháru nedokázal.

Royal Mougins zvítězil lehce o dvě a tři čtvrtě délky.

Royal Mougins zvítězil lehce o dvě a tři čtvrtě délky. Druhé místo obsadila šestiletá bělka Jam-Bella, která byla nejlepší z trojice koní trenéra Čestmíra Olehly v tomto dostihu. Vedl ji Jan Korpas. O tři a čtvrt délky za ní se na třetím místě umístil sedmiletý hnědý valach Sherento s žokejem Josefem Bartošem, jehož připravuje Josef Váňa starší.
„Royal Mougins znovu předvedl, že je nejlepším překážkovým koněm, který běhá v Česku. Všechno šlo tak, jak jsme si naplánovali,“ prohlásil vítězný žokej Jiří Kousek.
Na start Zlatého poháru se postavila osmička koní. A favorit byl nad slunce jasný. Royal Mougins šel do dostihu s kurzem na vítězství 1,5:1. Jeho největším konkurentem podle sázkařů měl být vloni druhý Mandarino, jenž letos v Pardubicích vyhrál úvodní kvalifikaci na Velkou pardubickou České pojišťovny. Měl kurz 4:1. U zbylé šestice už bylo uvedeno dvouciferné číslo.
„Musí se skákat. Proč by Royal Mougins nemohl udělat chybu jako každý jiný kůň. Ale spíše jsme šli bojovat o druhé místo,“ prohlásil trenér Josef Váňa starší, jenž měl v dostihu dva svěřence.
Zlatý pohár začal v pomalejším tempu. Po startu šla do čela Jam-Bella, posléze ji na špici vystřídal její stájový druh Kamienczyk. Royal Mougins se držel v těsném závěsu na druhé či třetí pozici, Mandarino se pohyboval vzadu vyrovnaného pole koní.
„Tempo, které diktoval Kamienczyk nám vyhovovalo, tak jsme se ho drželi. Trošku nám sice vadilo, že skákal doleva, ale to jsou dostihy,“ řekl Jiří Kousek.
Kamienczyk s žokejem Marcelem Novákem odvodili podstatnou část dostihu a postupně zrychlili tempo. Ve druhém okruhu po výběhu zpoza lesíka však o sobě už dal vědět Royal Mougins, jenž přebral vedení. Krok s ním dokázali držet pouze Jam-Bella a Sherento. Boj o vítězství se tak zúžil na trojici koní. Do cílové roviny zamířil v čele hlavní favorit, ale zejména svěřenkyně trenéra Olehly nechtěla prodat svou kůži lacino.
„Cítil jsem, že nám dupe za zády. Neměli jsme takový náskok jako při našem vítězství vloni na podzim. Museli jsme závodit až do konce, nemohli jsme nic ponechat náhodě,“ řekl Jiří Kousek.
Jam-Bella však nedokázala favorita zaskočit. Royal Mougins si kontroloval vedení a v cíli měl náskok dvě a tři čtvrtě délky. „Celý dostih jsme měli pod kontrolou. Možná mohlo být naše vítězství lehčí, kdybych Royal Mouginse nechal víc cválat. Takhle musel trošku zabojovat,“ přemítal Jiří Kousek.
Druhá skončila Jam-Bella, třetí se umístil Sherento. Čtvrtý byl Amber Hill a pátý Mandarino. „Myslel jsem si, že budeme druzí a třetí. Ale Jam-Bella podala perfektní výkon. Navíc nosila o dvě kila méně. Byla ale prostě lepší. Klobouk dolů před doktorem Olehlou. A pan Holčák má perfektního koně, který je i ve svém věku schopen podávat špičkové výkony,“ pronesl Josef Váňa starší, trenér Sherenta a Amber Hilla.
Nejlépe dotovaným rámcovým dostihem byla Cena portálu www.kudyznudy.cz agentury České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, steeplechase cross country II. kategorie na 5200 metrů o 100 tisíc korun, v níž se mj. představilo osm koní přihlášených do letošní 120. Velké pardubické České pojišťovny. Celý dostih odvodil devítiletý tmavý hnědý valach Bejrut s žokejem Jiřím Kouskem. Reprezentant stáje Dr.Charvát, jehož poslední výsledky byly hodně nevýrazné, nakonec překvapivě zvítězil. V závěru odrazil nápor tří útočících soupeřů a po bezmála čtyřech letech se dočkal vítězství na tuzemské dráze. Druhá skončila Partoutatou (ž. Faltejsek), jež poprvé v Česku poznala přemožitele, a na třetím místě se umístil Mastman (ž. Bartoš). Favorizovaný Kobuz byl zadržen.
„Bejrut je strašně dobrý kůň, ale má za sebou roční přestávku. Potřebují jít zepředu, aby do něho nikdo nevrážel a aby ho to bavilo. Přesně tak, jak ho dneska zajel Jirka Kousek. Takže nyní máme potřebné umístění a můžete jít do kvalifikace na Velkou pardubickou,“ řekl Jiří Janda, trenér vítězného Bejruta.
Druhým zajímavým bodem rámcového programu byla Cena Chovservisu Hradec Králové, steeplechase cross country III. kategorie na 4500 metrů o 80 tisíc korun. V nejpočetněji obsazeném dostihu mítinku absolvoval svůj premiérový letošní start Josef Váňa starší, jenž se v sedle objevil poprvé od vítězství v loňské Velké pardubické České pojišťovny. S Welldancerem vybojoval třetí místo. „Původně jsem si myslel, že se budeme jen účastnit. Šel ale dobře, perfektně skákal, tak jsem si řekl, že si zazávodím. Když jsme přišli na trávu, tak se zdálo, že by mohl i vyhrát. Bohužel se mi trochu nepovedl manévr na posledním skoku, kdy mi vypadly otěže. Než se znovu postavil na nohy, byl dostih hotový. Navíc Welldancer nesl o šest kilo víc než Amant Gris. Mít stejnou váhu, tak věřím, že bych ho porazil. Ale i tak jsem spokojený. Byl to takový odraz do práce na Velkou pardubickou,“ pronesl Josef Váňa starší.
Prakticky celý dostih odvodil smolař z předloňské Velké pardubické Amant Gris s Josefem Sovkou. Svěřenec trenéra Radka Holčáka v závěru odrazil útok Zulejky s Welldancerem a také druhý letošní start v Pardubicích proměnil ve vítězství. „Nyní ho chystáme do kvalifikace. Doufám, že zůstane zdravý a že předvede výkon jako dneska,“ řekl majitel Josef Hájek.
Dotaci 80 tisíc korun měla i Cena společnosti Eis studio Pardubice, steeplechase cross country III. kategorie na 3700 metrů. Od startu až do cíle se na špici držel devítiletý ryzák Ilex the Great s žokejem Jiřím Kouskem. Nakonec zvítězil lehce o dvě a čtvrt délky. „Trenér Holčák chtěl, abychom šli okamžitě dopředu, protože se mu to líbí. Je to velmi šikovný koník, který výborně skáče. Jezdil jsem ho poprvé a udělal mi radost,“ pronesl Jiří Kousek.
Právě Jiří Kousek byl nejúspěšnějším jezdcem pardubického mítinku, když vybojoval vítězný hattrick. Každý ze svých tří startů proměnil ve výhru! Dvakrát dokázal zvítězit Josef Bartoš. Mezi trenéry si vedl nejlépe vedl Radek Holčák, jěhož svěřenci vyhráli tři dostihy. Dvakrát se z výhry radoval Grzegorz Witold Wroblewski. O pozici nejlepší stáje odpoledne se podělili Dr.Charvát a DS Pegas, jejichž koně se mezi vítěze zapsali dvakrát.
Dostihy na pardubickém závodišti nyní čeká prázdninová přestávka. Druhá polovina sezony začne v sobotu 28. srpna, kdy se od 13.00 hodin koná dostihový mítink Slovenský den. Jeho vrcholem bude třetí kvalifikace na 120. Velkou pardubickou České pojišťovna, která se poběží jako Velká cena Skanska a.s.

Rámcové dostihy

Cena SVOS Přelouč, s.r.o. (proutěné překážky III. kategorie pro 3leté koně na 2800 m o 80000 Kč): 1. Eldorado (žk. Josef Váňa ml., tr. Grzegorz Witold Wroblewski, stáj DS Pegas), 2. Beau, 3. Quantera.

Cena společnosti EIS studio Pardubice, s.r.o. (steeplechase cross country, handicap III. kategorie pro 5leté a starší koně na 3700 m o 80000 Kč): 1. Ilex the Great (ž. Jiří Kousek, tr. Radek Holčák, stáj UTRIN), 2. Luna Salwache, 3. Chiff.

Cena společnosti BORS Břeclav a.s. (steeplechase cross country IV. kategorie pro 5leté a starší koně na 4500 m o 50 000 Kč): 1. Don Royal (ž. Josef Bartoš, tr. Josef Váňa st., stáj Chládek&Tintěra-Váňa), 2. Posejdon, 3. Grizli.

Cena Ing. Zdeňka Šmejkala (steeplechase cross country IV. kategorie pro 4 a 5leté klisny na 4000 m o 50 000 Kč): 1. Sorbetiere (ž. Josef Bartoš, tr. Grzegorz Witold Wroblewski, stáj DS Pegas), 2. Lingarry, 3. Cudna Sprawa.

Cena portálu www.kudyznudy.cz agentury České centrály cestovního ruchu – CzechTourism (steeplechase cross country II.kategorie pro 5leté a starší koně na 5200 m o 100 000 Kč): 1. Bejrut (ž. Jiří Kousek, tr. MVDr. Jiří Janda, stáj Dr.Charvát), 2. Partoutatou, 3. Mastman.

Cena penzionu Austria a firmy STAVIS (steeplechase IV.kategorie pro 4leté a starší koně na 3900 m o 50 000 Kč): 1. Peintre Abstrait (ž. Jaroslav Myška, tr. Radek Holčák, stáj Elektromontáže Mička), 2. Cantridara, 3. Playleta.

Cena CHOVSERVIS a.s. Hradec Králové (steeplechase cross country III. kategorie pro 5leté a starší koně na 4500 m o 80 000 Kč): 1. Amant Gris (Josef Sovka, tr. Radek Holčák, Stáj Hřebčín Albertovec), 2. Zulejka, 3. Welldancer.

Cena LENIA, s.r.o. (steeplechase cross country IV. kategorie pro 4leté koně na 4300 m o 50 000 Kč): 1. Trinity (ž. Bohuslav Mátl, tr. Václav Luka ml., stáj Janda Bloodstock), 2. King of Gracie, 3. Demon Magic.

Royal Mougins je nejlepší překážkový kůň v Česku, říká vítězný žokej Jiří Kousek

Po sobotním Zlatém poháru Chládek a Tintěra Pardubice se žokej Jiří Kousek může pyšnit visačkou nejúspěšnějšího jezdce v historii tohoto dostihu. Dokázal se potřetí zapsat mezi vítěze, což dosud nikdo nedokázal. A co víc – ve vítězství proměnil každý svůj start v nejprestižnější klasické steeplechase v tuzemsku. „Je to moc hezký klasický dostih. Když ho vyhrajete pokaždé, kdy v něm startujete, tak si ho velmi oblíbíte,“ říká Jiří Kousek.
1997 a George de Hareb. 2009 a Royal Mougins. A 2010 a znovu Royal Mougins, jenž je nejlepším koněm v historii tohoto dostihu se čtyřmi triumfy v řadě. To jsou tři výhry Kouska ve Zlatém poháru.
Třikrát byl úspěšný i v průběhu sobotního mítinku v Pardubicích, při němž zvítězil při každém ze svých tří startů. Nejprve vyhrál s Ilexem the Great, poté s Bejrutem a nakonec vybojoval nejcennější vítězství odpoledne.
„Tři starty a tři výhry. S takovou bilancí musím být spokojený,“ pronesl Jiří Kousek.

Sobotní mítink v Pardubicích pro vás nemohl dopadnout lépe. Přitom první dvě výhry jste asi nemohl moc čekat, že?
„Vítězství Bejruta jsem rozhodně nečekal. Jeho poslední výsledky vůbec nenaznačovaly, že by měl vyhrát. Natož nějak lehce. Seděl jsem na něm poprvé a docela jsme se shodli. Také Ilexe the Great jsem jezdil poprvé. Je to moc šikovný koník a dobrý skokan. Udělal mi radost.“

Naopak Zlatý pohár Chládek a Tintěra Pardubice dopadl zcela podle očekávání…
„Royal Mougins byl velký favorit. Je to nejlepší překážkový kůň, co v běhá v Česku.“

Když jste v sedle takového favorita, který navíc dosud v Pardubicích na překážkách neprohrál, je to velký nápor na psychiku jezdce?
„Když máte dost zkušeností a jezdíte tolik let jako já, není to takový tlak. Ale určitě pod jistým tlakem jste, když jedete takového favorita. Trenér, majitel, prostě všichni čekají vítězství. Jezdit nějakého koně ve čtyřce, který nemá vůbec šanci, a vyhrát s ním – to je leckdy jednodušší než neprohrát s favoritem.“

Trenér Olehla poslal do Zlatého poháru tři své koně, trenér Váňa měl na startu dva svěřence. Přemýšlel jste před dostihem o tom, jakou mohou zvolit taktiku díky početní převaze, aby získali skalp Royal Mouginse?
„Určitě se každý trenér snaží vymyslet nějakou taktiku. Každý trenér si kvůli vítězství láme hlavu, jak porazit favorita. Já ale moc nemohu přemýšlet nad tím, co vymyslí ti druzí. Musíte v dostihu reagovat a rozhodovat se sám. Když vám trenér v paddocku řekne, abyste to dělali tak a tak, a dostih pak probíhá jinak, tak musíte zodpovědnost sám na sebe a podstoupit riziko, že ho neposlechnete a uděláte si to po svém podle vývoje.“

Jinak řečeno – bát se měli spíše soupeři, protože Royal Mougins je opravdu fenomén.
„Určitě. Moje jediná starost byla o to, abychom všechno úspěšně proskákali a aby se nestala nějaká kolize. Pak nebyl důvod, aby nevyhrál.“

Jak vypadal průběh dostihu vaším pohledem?
„Myslel jsem si, že půjdu dopředu dřív. Ale tempo diktoval kůň od pana Olehly, tak jsme se ho drželi. Trošku nám sice vadil, protože skákal doleva. Ale to jsou dostihy. Nedá se nic dělat. Ale dá se říct, že to šlo přesně tak, jak jsme si naplánovali.“

Takže to byla jednoduchá záležitost?
„Jednoduchá záležitost to nikdy není. Běží se na pět tisíc metrů, jsou tam velké a dost těžké skoky. Nesmí se udělat žádná chybička. Ale celý dostih jsme měli pod kontrolou. Vyhovovalo nám tempo Kamienczyka, i když jsem Royal Mouginse musel trošku přidržet. Po dostihu jsem pak přemýšlel o tom, zda by to pro něho nebylo lehčí, kdybych ho nechal trošku víc cválat. Takhle musel trošku zabojovat. Ale to jsou věci, které se člověku po doběhu honí hlavou. Co jsem mohl udělat lépe, abych to koni ulehčil.“

Když jste mířili na poslední překážku, už jste měli docela nadějný náskok. Věřil jste v tu chvíli, že je rozhodnuto o vašem vítězství?
„Právě že ne. Cítil jsem, že Jam-Bella od pana Olehly mi ještě dupe za zády. Určitě jsme neměli tak velký náskok jako na podzim, kdy jsme tady vyhráli. Věděl jsem, že musíme závodit až do konce a že nic nemůžu nechat náhodě. Nesměl jsem ztratit koncentraci na poslední skok, abychom neudělali nějakou chybičku. Takže byl jsem trochu pod tlakem, ale zvládli jsme to.“