Co se do Jezdectví nevešlo - MČR Ptýrov

V srpnovém Jezdectví se na šesti stranách věnujeme poslednímu dění na české skokové scéně. Protože však i naše webové stránky přinášejí vyčerpávající informace o parkurovém ježdění, snažili jsme se v časopisu přinést některé zatím neznámé skutečnosti. Ne vše, co jsme plánovali, nakonec srpnové číslo obsahuje - tentokrát spíše z časových důvodů. A proto nyní přinášíme malý rozhovor s vítězkou kategorie mladých jezdců Barborou Tomanovou, která je nyní v zahraničí, a také s Natálií Roučkovou a Alešem Opatrným.

Barbora Tomanová na snímku Tomáše Holcbechera.

Barbora Tomanová, mistryně ČR v kategorii mladí jezdci
Jaké jsou dojmy dnes (spíš ještě na vavřínech?:-) a k čemu tě vítězství motivovalo?
Musím se přiznat, že mám opravdu velikou a ničím nezkalenou radost. Na vavřínech jsem si ani já, ani Hanka a ani Kohen moc nepospali, protože hned v pondělí jsme se vydali do Německa na stáž. Dovezli jsem s sebou sice  šampaňské, že to tu oslavíme, ale zatím tady byl takový cvrkot, že k tomu ještě nedošlo. Vítězství mě motivovalo k tomu, že se neháže nikdy flinta do žita, ale tu já stejně nehážu. Možná je to dobrá inspirace pro začínající jezdce, když vidí, že můžeš vyhrát, i když nehraješ s úplně ideálními kartami.

Myslela jsi, že to může takto dopadnout, když ses musela spolehnout hlavně na Kohena?
To, že se budu muset spolehnout na Kohena, mi bylo jasné už po Martinicích. Careful evidentně nebyl úplně ve své kůži. Horší ovšem bylo, že Kohen poté, co v Martinicích pořádně zmoknul, začal kašlat. A samozřejmě vzhledem k blížícímu se mistrovství jsme mu nemohli podat žádný lék. Takže jsem jela na mistrovství s jedním koněm, který nebyl úplně ve formě a s druhým, který ještě občas pokašlával. Ale Kohen překvapil a po všechny tři dny skákal naprosto bravurně, ukázkově, jak říkal pan Pecháček - jako z učebnice:-)

Jak bys zhodnotila krátce MČR, jak hodnotíš obtížnost místních parkurů a konkurenci?
Obtížnost parkurů byla odpovídající MČR, ale první kolo si myslím, že mohlo být klidně obtížnější. Konkurence byla velmi dobrá, jelikož se sešla celá špička mladých jezdců v ČR.

Kolikrát jsi již byla druhá – jak tě inspirovala tato zkušenost?
Druhá jsem byla celkem 4x. V roce 2007 ve družstvech a v jednotlivcích, v roce 2008 a 2009. V roce 2010 jsem vůbec nejela, protože jsem byla na ME. Z těch prvních stříbrných míst jsem byla nadšená, protože to byl opravdu úspěch. Z těch posledních dvou ale už jsem tak nadšená nebyla, protože tam už jsem chtěla hrát výš a když má člověk zlato na dosah, tak prostě stříbrná medaile je sice krásná, ale...
Toto moc jako inspiraci neberu. Prostě jdu a bojuju vždycky od začátku a raději nemyslím na to, že to minule nedopadlo.

Co ti během těch tří kol (nebo tří dní?) připadalo nejtěžší?
Nejtěžší asi pro mě bylo si před posledním parkurem nepřipustit, o co vlastně jde, že můžu vyhrát celé mistrovství. Už několikrát jsem byla hrozně blízko, ale ještě nikdy se mi to nepovedlo. Takže jsem musela udržet nervy na uzdě a jet to jako normální parkur. Emoce jsem si vychutnala až potom. A nejen já. I všichni mí blízcí byli stateční právě jen do toho posledního skoku. Potom se objevily i slzy - štěstí :-) u celého mého týmu.

Natálie Roučková s trenérem, přítelem a také budoucím otcem Alešem Opatrným na fotografii Tomáše Holcbechera. 

Natálie Roučková, čtvrté místo v kategorii ženy
Jak ses cítila na Quorovi, jak hodnotíš společné výkony (a co tomu říká trenér Aleš?)?
Na Quorovi jsem se cítila výborně, je to přesně typ koně, co mám ráda - velký, hnědý, potrhlý a není zrovna tuctovým krasavcem, to je mi sympatické... S výsledkem jsem byla moc spokojená, jelikož jsem Quora začala jezdit asi teprve tři týdny před mistrovstvím a nepatří zrovna mezi nejjednodušší koně na ježdění. Naštěstí jsem však měla od Aleše podrobný návod k použití, své koně opravdu zná:-)
Bohužel majitel se chystá Quora prodat, takže nevím, kolik toho ještě s ním já nebo Aleš společně zažijeme.
Trenér byl spokojený, jen ho mrzely takové smolné chyby, co vlastně v sobotu ani v neděli nemusely úplně být.

Aleš Opatrný, vedoucí středočeského družstva a vedoucí žebříčku Pavo Pohár Jezdectví, na MČR nestartoval, neboť je v rekonvalescenci po nemoci
Mohl bys, Aleši, krátce shrnout sportovní stránku letošního mistrovství? Úroveň, výkony... V roce 2002 jsi byl mistrem v Ostravě, tam jsi mluvil o parkuru takto: Samé pravé, dostatečně široké oxery, čas našponován tak, aby se muselo cválat... Jak bys hodnotil letošní mistrovství?
Ostrava byla před deviti lety, těžce se to porovnává... Toto mistrovství bylo určitě atraktivnější a napínavé do poslední chvíle, stavitelé dobře odhadli kvalitu jezdců a koní ve všech kategoriích.

Co říkáš na výkony Zuzany v sedle svého bývalého koně Ninji, jezdí ho jinak? A vůbec – koho bys za mistrovské výkony pochválil?
Určitě Zuzce skáče Ninja velmi dobře, co dělá jinak? Myslím, že nejezdí tak často na čas, jako jsem s ním jezdíval já - to mu nedělalo moc dobrotu...
V mladých jezdcích kvalitně odjezdila všechny tři parkury Bára Tomanová, v ženách byly výkony první pětky velmi vyrovnané, a v seniorech byla Zuzana pro mě favoritkou a O. Zvára a Jan Studnička medailovým překvapením s velmi kvalitními výkony. A taky mám za úkol od Natálky vyzdvihnout výkony středočeského družstva:-)

Několik NEJ MČR 2011:

Nejúspěšnější jezdec: Celkem dvě medaile získal jediný jezdec, Jan Zwinger ze Stáje Mustang (stříbro mladí jezdci, bronz družstva)
Nejsmolnější událost: Jaroslav Šíma byl vyloučen před startem do druhého kola pro opuštění kolbiště (vracel se pro bič)
Nejmladší x nejstarší jezdec: Petra Byrtusová (16) x Pavel Jarolím (51)
Nejmladší x nejstarší kůň: Asie, Chasinta Interkonix, Sacipont (6 let) x Nelson (18 let)