V aktuálním čísle časopisu Jezdectví se věnujeme tématu měsíce Koně a déšť – těchto osm stran skvěle doplňuje článek Kristýny Veselé o jízdě v dešti. Povětrnostní podmínky si nevybíráme, a tak se někdy stane, že do plánovaného tréninku přijde déšť. Mnoho z nás má to štěstí, že může svůj trénink přesunout do kryté jízdárny nebo haly. Co ale v takovém případě dělají vytrvalci? Musejí v terénu v koňském sedle strávit i několik hodin. Déšť je může potkat i při závodě. Jak jízdu v dešti zvládají?
Barboře Pflugové z JK Shagya Vilémov déšť během dostihu nevadí: „Dokonce je jedno, jestli mám nebo nemám nepromokavé oblečení. A co se týče tréninků, holt trénovat musíme i za deště. Vezmu deštník nebo pláštěnku a jedu vesele dál.“ Její stájová kolegyně Eva Machková ale trénink v dešti ráda nemá. Raději ho proto zkrátí, než aby mokla.
Tereza Kucharská, juniorská jezdkyně roku 2010, nevidí v dešti takovou nevýhodu, jen je potřeba mít dobré vybavení a správně ho použít: „Jízda v dešti je nedílnou součástí vytrvalostních závodů, ale i tréninků. Déšť je mi příjemnější než nadměrná horka a sucha, ale je při něm potřeba přizpůsobit několik potřebných detailů v péči o koně. Při deštivém počasí chladím o to míň, koně v každé přestávce dekuji (alespoň hýžďové svaly) pod nepromokavou lehkou dekou a při delších etapách a zvláště fouká-li vítr, dávám koni na záda a zároveň sobě na nohy nepromokavou bederní dečku. Při trénincích vozím v ledvince za sedlem malou sbalenou pláštěnku. Několikrát mi zpříjemnila trénink obzvláště v jarním období a dále od domova při náhlé a nečekané změně počasí.“
Vytrvalý déšť navíc doprovázený větrem by závodníci neměli brát na lehkou váhu.
„Jsem raději, pokud během závodu neprší, ale když začne, nedá se s tím nic dělat. Pro koně i pro jezdce je pak ale taková soutěž mnohem náročnější. Koně v tom případě nesou na zádech minimálně o 5 kg víc. Místo obavy z vysoké tepové frekvence je potřeba dávat velký pozor, aby kůň nezatuhnul a soutěž pro nás tak předčasně neskončila,“ svěřila se mistryně České republiky juniorů a mladých jezdců 2010 Markéta Terberová. Vzápětí však dodala, že některé deště během dostihu nejsou až tak špatné, protože ochlazují koně.
Antonín Hrdina, který se umístil v kategorii seniorský jezdec roku 2010 na 3. místě, vzpomíná na jeden velice silný zážitek ze závodů v Rakouském Bad Blumau v roce 2009: „Soutěž se konala za nepřetržitého deště. Okusili jsme tam opravdového soupeře – počasí. Od samého startu až po cílovou rovinku déšť nepřestal a suché místo na těle jsem ten den vůbec nepocítil. Převlékání bylo zbytečné, po půl hodince jsme opět čvachtali... Přesto se nám podařilo uspět a dosáhnout prvního místa: Boj jsme vyhráli!“
Vytrvalci s deštěm prostě počítají a jsou na něj náležitě vybaveni. Pokud se jedná o lehkou letní přeháňku, může zpříjemnit jinak horký den a ulehčit servisnímu týmu práci s chlazením. Čeho je ale moc, toho je příliš. Pokud prší od rána do večera a teploty se pohybují pod 20 °C, znepříjemní to trénink či závod i těm nejodolnějším jezdcům. Ať nám tedy počasí v nové sezoně přeje a přináší jenom ty dobré deště.