Na Světový pohár do Olomouce míří 380 koní ze 24 zemí, říká Damborská
Původně se mělo jednat o závody s účastí jezdců ze středoevropského regionu. Situace se však změnila a parkurový Světový pohár CSI2*-W přilákal do Olomouce rekordní počet 380 koní ze 24 zemí. „Dalších 100 koní je v pořadníku,“ říká Klára Damborská.
Když se zástupci olomouckého Equine Sport Centra rozhodli v době největších restrikcí v souvislostí s nákazou koronavirem Covid-19, že mezinárodní parkurové závody na Hané za každou cenu chtějí v letošním roce upořádat, rozhodně nepočítali s tím, že by se mělo jednat o mimořádný ročník. Naopak vše mělo proběhnout v komornějších podmínkách a očekával se příjezd jezdců a koní pouze z okolních států. K tomu byl koncipován i samotný rozpis soutěží.
Postupem času se restrikce začaly uvolňovat, ale mezinárodních parkurových závodů výrazně ubylo. Poptávka po účasti na těch, které zbyly, je tak enormní. Olomoučtí organizátoři tak řeší naprosto opačný problém – jak uspokojit co nejvíce ekip a zároveň zajistit hladký průběh celé akce. A právě o tom jsme hovořili s ředitelkou závodů Klárou Damborskou.
Jak pokračují přípravy letošního ročníku CSI-W v Olomouci, a čím je pro vás mimořádný?
Přípravy pokračují dobře. Mimořádné jsou to v tom, že nikdy nevíme, co se stane v následujících dnech. Původně jsme připravovali rozpis pro úplně jiný typ závodů, než nakonec v Olomouci uvidíme. Čekali jsme, že pokud závody vůbec budeme moci uspořádat, tak budou třeba jen pro Čechy a okolní státy. Nevěděli jsme, jestli budou otevřené hranice. Během léta se to změnilo, a teď máme nahlášené jezdce ze čtyřiadvaceti zemí. Jsou tam i jezdci kolem stého místa ve světovém žebříčku Mezinárodní jezdecké federace, což jsme vzhledem k tomu, že to jsou závody na úrovni dvou hvězd, ani nečekali. Počítali jsme s tím, že kolem tří set koní bude velký úspěch, ale v současné době máme přijato 380 koní, což je nad původně stanovený horní limit 350 koní. Zhruba stovka dalších koní je na tzv. „čekačce“, zda se nějaká místa uvolní a pořád chodí přihlášky. Je to tedy dost nestandardní.
Litujete tedy, že jste nakonec vypsali pouze dvouhvězdovou úroveň, že jste nezůstali u tří hvězd?
Nelitujeme. Jednak sponzorské peníze byly přesunuty na rok 2021, a jak jsem řekla, velmi těžko se vše plánovalo, takže v případě, že by účast byla malá a nebyly by otevřené hranice, tak by to znamenalo velký ekonomický propad. Museli jsme tedy zohlednit i toto. Pořád je to Světový pohár, pořád je to kvalifikace na olympiádu, kvalita závodů nijak neutrpí. Startovní pole není rozdílné od toho, kdyby to byly tři hvězdy.
V porovnání s předešlými ročníky, je tam počet zemí i koní rekordní?
To každopádně ano. Kdybychom vzali všechny přihlášené, měli bychom kolem 450 koní. Na to nestačí kapacita areálu, ale i tak to bude určitě rekordní účast.
Předpokládám, že se toto číslo už ani nedá překonat, jelikož kapacita areálu není nafukující a možná ani délka soutěžního dne by nestačila. Souhlasíte se mnou?
Soutěžní den by ještě nějakou kapacitu snesl, problém je ten, že areál má jen jedno opracoviště a jednu halu. Samozřejmě jezdci musí odjezdit nebo opracovat i koně, kteří daný den nezávodí, koně na této úrovni potřebují ježdění i dvakrát denně, a to je ten problém. My jsme to vyřešili tak, že jsme připravili ještě jednu plochu, ale na ní se nedá skákat. Je totiž travnatá. Tímto jsme operativně vyřešili alespoň problém, že nebudou úplně všichni jezdit na opracovišti mezi jezdci, kteří se budou připravovat na soutěže. V případě, že bychom přijali větší množství koní, tak by šlo prodloužit závody o jeden den, ale v tuto chvíli s jedním opracovištěm to nejde.
Je třeba asi ještě dodat, že to množství je možné přijmout díky tomu, že se závodí pět dnů, a tedy logicky každý kůň neodstartuje každý den…
Určitě, na tom to bylo postavené, tak to bylo i v loňském roce. To jsme zase měli ten problém, že na poslední chvíli se odhlásilo čtyřicet koní, protože byl takový přetlak závodů, že jezdci si skutečně mohli vybírat každý víkend z velkého množství akcí a také to tak dělali. Teď je to úplně jinak, letos naopak mezinárodní závody nejsou téměř vůbec a ten zájem je enormní.
Můžeme zmínit nějaké konkrétní státy, které budou letos v Olomouci zastoupené poprvé? Je nějaká exotická země, která vás svojí přihláškou překvapila?
Překvapila mě třeba účast z Čile, Nový Zéland nebo USA jsme již měli. Jsou to však většinou jezdci trvale žijící třeba v Rakousku. U nás za Ameriku startovala Tanya Levorchik, která byla tehdy v České republice. Teď startuje i jezdec za Izrael nebo Egypt, jsou to účastníci CSIO3* v Praze a k nám potom přejedou v následujícím týdnu. Využívají možnosti, že jsou během dvou týdnů dvoje velké závody v jedné zemi.
Dá se tedy konstatovat, že termínový souběh s CSIO3* Prague Cupem není na překážku, a naopak se na tom dají najít pozitiva?
Určitě. Ve stejném termínu, jako je Praha, je CSI-W v Budapešti, a i tam prý mají velký zájem o účast. Jezdci opravdu velmi rádi využívají toho, že se ty závody vůbec konají. V Rakousku není téměř nic, v Polsku byla zrušená Baltica Tour – dvoje mezinárodní závody, na Slovensku také nejsou mezinárodní mítinky. Takže ta koncentrace jezdců ze všech možných zemí je velká.
V čem je ta situace u nás jiná, než v zahraničí?
Pokud někdo sleduje světová jezdecká media, tak zaregistroval, že pětihvězdové závody letos v podstatě neexistují, čtyřhvězdových je málo a veškerý přetlak jezdců se soustředí na dvou a tříhvezdové závody. Účastní se jich i jezdci, kteří by normálně na tyto závody nejeli. Tím pádem zase berou startovní pozice jezdcům, kteří jsou v žebříčku Longines Ranking umístění na nižších pozicích. Co se Polska týká, tam co vím, byly závody zrušeny, protože je špatná situace v Belgii, Holandsku, teď i ve Švédsku a Norsku, takže účastníci, kteří do Polska z těchto zemí standardně jezdí na Balticu, tak hromadně účast odříkali a potom od určitého počtu startů nebo koní se to pořadateli ekonomicky nevyplatí akci realizovat. Na Slovensku v Šamoríně se mělo jednat o čtyřhvězdové závody, tam jsou zase obrovské náklady na minimální dotace. Je to obrovské riziko pro pořadatele. Pokud jezdci nepřijedou, resp. jich přijede méně, nebo nastane nějaké omezení, tak organizátoři akce raději odříkají včas, dokud nemají třeba zaplacené nějaké zálohy.
Jaká jste museli připravit opatření vhledem k situaci kolem Covid-19?
Pochopitelně se musíme řídit nařízeními jednak regionálními, tak celostátními a samozřejmě i ze strany Mezinárodní jezdecké federace. Ta momentálně doporučuje nošení roušek na závodech vždy, když jezdci nesedí na koních. Máme připravené zóny, kdy jezdci a ošetřovatelé jsou v jedné zóně, v další pak pozvaní hosté ve VIP sektoru a v samostatné zóně bude i veřejnost. Je jasně dané, kdo do uzavřené zóny smí vstupovat. Samozřejmě v žádné z těch zón nesmí počet osob překročit hranici tisícovky osob a lidé by se neměli v rámci zón potkávat. Co se diváků týká, tak ačkoliv bylo vstupné každý rok zdarma, a i letos jsme to dlouho inzerovali, tak jsme museli přistoupit ke změně. Abychom byli schopni evidovat počty osob, tak jsme museli přistoupit k tomu, že se budou vstupenky prodávat přes internet. Cena bude však do jednoho sta korun, což jsou v podstatě náklady na realizaci prodeje a kontrolu u vstupu. Všude budou samozřejmě k dispozici dezinfekce a při příjezdů ekip se všem bude měřit tělesná teplota, což se nedá vyloučit i v případě dalších návštěvníků. Veškerá opatření budou realizována s hygienickou stanicí v Olomouci.
Děkuji za rozhovor a přeji hladký průběh celého závodního mítinku CSI2*-W v Olomouci.
