Povídání s Petrou Nálepkovou o koních a handicapu

Na webu zijushandicapem.cz si můžete přečíst povídání s Petrou Nálepkovou. Petra je dalším člověkem, který se navzdory nepříznivému osudu nevzdal a naopak se naplno věnuje tomu, co miluje. Propadla totiž lásce ke koním a navzdory několika zdravotním omezením se naplno věnuje sportu nazývanému paradrezura koní. Celý příběh najdete uvnitř.

Jmenuji se Petra Nálepková a je mi 23 let. Bydlím kousek od Čáslavi. Od narození mám jen jednu ledvinu, těžkou zrakovou vadu (lékaři psanou jako praktická slepota), která se může v průběhu dalších let zhoršovat, a tzv. neuropatii (onemocnění nervového systému), které není léčitelné a v průběhu několik let se může také zhoršit. Projevuje se bolestmi rukou a nohou, někdy křečmi. Toto onemocnění je dědičné. Z těchto důvodů jsem od svých 18 let v plném invalidním důchodu. Kvůli zrakovému omezení nemohu např. vlastnit řidičský průkaz, jelikož na levé oko vidím maximálně na 2 m a na pravé oko pouze na 1 m před sebe. Na větší vzdálenost mám vše rozmazané. Orientace v cizím prostředí je nulová. Na čtení knih používám lupu. Ve svém notebooku mám speciální mluvící program. Například na vlakovém nádraží nepřečtu odjezdové tabule, v restauraci nepřečtu jídelní lístek, ceny produktů v nákupním středisku přečtu jen ze vzdálenosti asi 5 cm (pokud to jsou cedulky na oblečení, tak musím mít cedulku až u levého oka). Neuropatie se projevuje hlavně při větší fyzické zátěži. Když se to stane, tak například při česání vlasů do culíku se mi třesou ruce tak, že je udržím ve vlasech maximálně 30 vteřin. Na mou ledvinu musím být také opatrná a dávat si pozor i na obyčejné nastydnutí.

Celý článek najdete na webu zijushandicapem.cz.