Profil jezdce - Adéla Půlpánová
Tentokrát bude středeční profilová rubrika v poněkud netradičním duchu. Nedopatřením se totiž stalo, že v březnovém Koníčkovi v rubrice Mládí v sedle došlo k záměně fotografií a vedle profilu Adély Půlpánové se objevil snímek Marcely Škodové na koni Liberty Looping-T. Tímto se všem poškozeným omlouváme a opravu přinášíme v článku.
Jméno a příjmení: Adéla Půlpánová
Datum narození: 13. 8. 1996
Jezdecký klub: JK Benátky u Sázavy
Disciplína: skoky
Moji koně: Nightbeauty T., It´s my Dancer, Garibaldi 901, Chantal 2
Adéla se chce v budoucnu koním věnovat profesionálně.
Kdy jsi poprvé seděla na koni, kdo tě ke koním přivedl a jaké to v tobě nechalo zážitky?
Poprvé mě naši vysadili na koně, když mi bylo 5 měsíců. Ve 2 letech si mě taťka vzal před sebe do sedla na skákání a prý se mi to moc líbilo. Následujících 7 let mi pak v ježdění tvrdě bránil, až to nakonec vzdal.
Jaký byl tvůj největší úspěch v sedle a co tě naopak nejvíc zklamalo?
Vygradovalo to vloni kvalifikací na ME dětí s Concordem a Garibaldim. Každého úspěchu si velmi vážím. Teď v lednu jsem startovala na prestižních závodech v Lipsku, kde jsem měla ustájeného koně hned vedle koní Hugo Simona. A když vám ještě k tomu na opracovišti věnuje svůj milý a povzbudivý úsměv Ludger Beerbaum nebo Edwina Alexander, není to paráda?
Tvůj první závod a jeho průběh?
Moje první závody jsem absolvovala 14 dní po ZZJV a bylo to v Rakousku ve Wr. Neustadtu s mojí milovanou poničkou Nightbeauty. Pro poníky tam stály jen dva parkury - ZL a S. Čtyři starty a tři pády - zklamání a vzápětí veliká radost a vděčnost. To poslední S jsem přešla.
Kdo je tvým největším vzorem a čím tě fascinuje?
No samozřejmě táta a pak Saša Onoprienko. Oba mě fascinují tím, co s koňmi umí a jak jim rozumí.
Adéla Půlpánová na koni Garibaldi.
Pády z koně aneb kdy to pořádně bolelo?
Některé pády mě rozesmějí, některé bolí fyzicky a jiné zamávají s psychikou. Můj nejhorší pád byl před 2 lety s „profesorkou“ Casandrou na opracovišti na 80cm oxeru. Rána a pak krkolomný pád obou po hlavě k zemi. V poslední chvíli mě Casa odhodila stranou a rychle zkontrolovala, jestli jsem dost daleko od ní... Potom dopadla i ona a my mysleli, že je mrtvá. Kdyby nebyla, jaká je, bylo po mně. Byla jsem hrozně otřesená, ale zároveň mě to nesmírně dojalo. Vděčím jí za hodně věcí.
Životní cíle a sportovní kariéra - koně jako koníček nebo profese?
Koně chci dělat jako profesi.
Kdybys mohla na sobě něco změnit, co to bude?
No, já myslím, že všichni bychom měli na sobě pracovat, abychom se měnili k lepšímu.
Co děláš ve svém volném čase, když zrovna nejezdíš na koních?
Reprezentuji školu v basketu a ve florbale, od 2 let lyžuji, 6 let hraju na piáno a taky ráda řádím s našimi domácími mazlíčky. Já zkrátka pořád něco vymýšlím a dělám, nudu nesnáším.
