Profil jezdce: Anna Abtová
Anna Abtová začala závodit vloni začátkem roku v drezuře a parkuru. S koňmi tráví skoro každý den. Říká o sobě, že je bláznivá, energická a upovídaná. Jaké jsou její nezapomenutelné zážitky s koňmi a největší sportovní úspěchy?
Jméno a příjmení: Anna Abtová
Datum narození: 28. 11. 2006
Místo bydliště (město): Líšnice
Jezdecký klub: JK Iluze Makotřasy
Disciplína: Skoky / Drezura
Trenér: Ria Lacina Hoffmeisterová, Barbora Marešová
Můj první kontakt s koňmi:
Koně patří do mého života odjakživa díky mojí mamince, která jezdila hodně, než jsem se narodila. Svého prvního poníka Torinku jsem dostala ve dvou letech (a pak jsem si dlouho myslela, že každé dítě má doma psa a poníka :)).
V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:
Závodit jsem začala vloni začátkem roku, to mi bylo 9 let.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Jezdím drezuru i parkur. U drezury mě baví soulad jezdce s koněm, když cítím, že se mnou kůň spolupracuje. Ráda se učím nové cviky… Parkury jsou ale větší adrenalin a je u něj lepší parta kamarádů.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Jezdím skoro denně, většinou oba své poníky.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Velmi obdivuji svoji drezurní trenérku Barboru Marešovou. Líbí se mi, jak jezdí, jaký má cit pro koně, jaký má k nim vztah. Hodně jsem se od ní naučial, nejen jezdecky. Také mi dokáže vždy poradit. Zároveň obdivuji obě moje parkurové trenérky - Riu Hoffmeisterovou a Nikol Huškovou, že se mnou mají trpělivost při každodenních trénincích.
Můj „životní“ kůň:
Koněm mého života je ponička Tabu. Máme ji od hříbátka a já jsem ji dostala k ježdění v mých šesti a jejích třech letech. Hned jsme si padly do oka. Mám ji moc ráda a vždy mít budu.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Asi nikdy nezapomenu, jak jsme byli nedávno vybírat nového poníka v Holandsku. Hned po příjezdu jsem dostala šílenou virózu. Dva dny v kuse jsme jezdili po celém Holandsku, já zvracela a přitom jsem musela odjezdit asi šest poníků denně. Je zázrak, že se nám při této cestě podařil vybrat můj skvělý nový poník Nantano.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Mám radost z každého dobře zajetého parkuru nebo úlohy. Největší radost ale mám z nedávného 1. místa v kvalifikačním kole Stylšampionátu s poničkou Tabu. Právě proto, že jsme si to vydřely společně od úplných začátků.
Na koních mám nejradši:
Jejich oči. Je v nich všecho. Podle očí poznám, jaký kůň je, jakou má náladu…
Můj nejhorší pád z koně:
Když jsem při tréninku padala, zůstala mi noha ve třmenu a kůň mě chvíli vláčel po jízdárně s sebou. Tři dny jsem pak ležela v nemocnici na pozorování, ale jako zázrakem se mi nic vážného nestalo.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Baví mě s nimi trávit čas i mimo ježdění. Jsou to krásná zvířata, ráda je pozoruji na pastvině, jak se pasou, jak si spolu hrají. Je krásné cítit, že mě mají stejně rádi, jako já je.
Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:
Chtěla bych se naučit opravdu dobře jezdit. Abych si jednou mohla koně připravovat úplně sama.
Tři slova, která mě charakterizují:
Bláznivá, energická, upovídaná.
Moje zlozvyky a nešvary :)
Ztrácím a zapomínám….všechno a všude. Snad jednou nezapomenu někde své poníky a s nimi i svou hlavu J
Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Pořádný krvavý steak, Zahradní limonáda Tátův sad (to vyrábíme u nás na statku), Charlie Puth, televize mě nebaví, Pikeur,Trabant
Životní motto:
V každém z nás je kus něčeho dobrého, stačí to chtít jen objevit!
