Profil jezdce: Dušan Simovski
Dušan Simovski začínal závodit ve dvanácti letech na ponících. V současné době se věnuje parkurům a všestrannosti. "Parkur je jedinečný soulad rychlosti, přesnosti a všestrannost mi dodává obrovskou porci adrenalinu," říká jezdec. Nejvíce si cení účasti na letošním MČR, prvního ST parkuru a vítězství na letošním oblastním mistrovství.
Jméno a příjmení: Dušan Simovski
Datum narození: 4.1.1996
Místo bydliště (město): Slavonice
Jezdecký klub: Občanské sdružení Kopretina Dešná
Disciplína: parkur, všestrannost
Trenér: Roman Šafrata
Můj první kontakt s koňmi:
Poprvé jsem se s koňmi setkal v devíti letech, kdy jsem začal navštěvovat dostihovou stáj Valory Dešná.
V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:
Ve 12 na ponících.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Parkur je jedinečný soulad rychlosti, přesnosti, oproti tomu všestrannost mi dodává obrovskou porci adrenalinu.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Skoro veškerý, ovšem teď kvůli škole jsou koně na druhém místě.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Určitě trenéra, který se snaží s každým koněm pracovat tak, aby ukázal to nejlepší. Michaela Junga za jeho teorii přípravy koně na všestrannost, Zuzanu Zelinkovou, která se dokáže prosadit i na té nejvyšší úrovni a dokazuje, že i v České republice dokážou být jezdci na úrovni.
Můj „životní“ kůň:
Doufám že svého životního koně ještě potkám, ale určitě mezi ty, za které jsem strašně rád je klisna Lordina, kterou jsem koupil úplnou náhodou. Také Trinity, s kterou jsem absolvoval první L cross a také ZL parkur.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Veselých je spousta, každý závod má nějaký veselý zážitek. Na smutný je lepší zapomínat.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Cením si jakéhokoliv dobrého parkuru, i když pokaždé je co zlepšovat. Mezi největší je určitě účast na MČR na Ptýrově a první parkur na úrovni ST v Hořovicích a letošního vítězství MO.
Na koních mám nejradši:
Jejich odhodlanost a nevyzpytatelnost, nikdy nevím, co pode mnou vyvedou.
Můj nejhorší pád z koně:
Ty vážnější se mi vyhýbají, ale dost nepříjemný pád byl letos v létě, kdy jsem opět odskočil z dálky na 70 cm vysoký oxer. Kobyla chytla předníma zadní kládu a šli jsme na čumák. Dost jsem trnul, když se skoro převalila přes mě.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Snowboarding, chození do kina, párty nebo se jen tak poflakovat v posteli :-)
Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:
Aby se můj koníček stal i zaměstnáním a já se mohl účastnit velkých závodů na světové úrovni.
Tři slova, která mě charakterizují:
Cílevědomý, nezodpovědný, bordelář.
Moje zlozvyky a nešvary:
Chtít skákat z dálky, koukání dolů nad skokem.
Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Lasagne, kofola, cokoliv co sedá poslouchat, skoro všechno, kromě černobílých filmů, ale hlavně komedie s A. Sandlerem , Jak jsem poznal vaši matku a Teorie velkého třesku, cokoliv co je pohodlné, Mercedes a VW.
Životní motto:
Žij svůj sen a jdi si tvrdě za ním.
