Profil jezdce - Jakub Ludvík
Dvacetiletý Jakub Ludvík intenzivně trénuje od svých 13 let. Úspěchy posbíral například ve finále Dance and Jump Junior Cupu, ale také se mu dařilo na MČR. Jeho domácí Jezdecký klub Velká Polom jsme navštívili a dočtete se o něm v červnovém Jezdectví.
Jméno a příjmení: Jakub Ludvík
Datum narození: 23.1.1991
Místo bydliště: Velká Polom
Jezdecký klub: JK Velká Polom
Disciplína: skoky
Trenér: Emil Ludvík
Můj první kontakt s koňmi:
Když mi byly asi dva roky, tak jsme s bráchou dostali k Vánocům poníka, avšak moje dětské nadšení nevydrželo dlouho. Jakmile jsem se začal zajímat o holky, tak jsem si našel zpět cestu ke koním.
V kolika jsem začala jezdit závodně:
S pravidelnými tréninky jsem začal až ve 13ti letech, nato jsem začal jezdit závodně.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
V mých očích tato disciplína představuje spojení krásy, elegance, umění, ale také soutěživosti a adrenalinu.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
U koní jsem téměř každý den, protože bydlíme pár kroků od stáje, ale každý den, kdy nemůžu do stáje třeba kvůli škole, je, jako by nebyl.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Ze zahraničních jezdců je mým oblíbeným jezdcem Marcus Ehning, který je jezdeckou ikonou celého skokového ježdění. Ale mezi našimi jezdci nejvíce uznávám Zdeňka Žílu pro jeho přístup ke koním a k jezdeckému sportu.
Můj „životní“ kůň:
Klisnu Cony jsem dostal, když jsem se začal pravidelně věnovat ježdění, ta mě provedla od zkoušky základního výcviku jezdce až po mé první ST. Moc mě toho naučila, ale na svého životního koně stále čekám.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Když jsem byl menší, tak jsme jezdili každoročně s rodiči a se známými na týdenní dovolenou v sedle nebo na voze s koňmi. Ale jak jsme s tím skončili, tak už jsem lepší dovolenou neměl.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Největším úspěchem bylo vítězství ve finále Dance and Jump junior Cupu a občas se mi trochu dařilo i na MČR. Ale úspěch je pro mě to, když jsem já sám spokojený se svým ježděním, a to je velmi zřídka. :)
Na koních mám nejradši:
Nejraději mám na koních to, že každý je jiný, mají různé reakce a každý je určitá osobnost.
Můj nejhorší pád z koně:
Někdo říká „kdo nepadá, nejezdí!“ a tak samozřejmě, že já jezdím a padám... Naštěstí jsem ještě neměl takový pád, který stojí za zmínku. Asi mě tam nahoře mají rádi. :)
Kromě ježdění na koních mě baví:
Mám rád aktivní odpočinek (běhání, snowboard, cyklistika), ale někdy není úplně na škodu se jen tak plácnout někde dál od starostí a nic nedělat.
Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
Svých cílů mám mnoho, ale pokaždé co se mi podaří na některý dosáhnout, je třeba si vymyslet zase něco dalšího a snažit se dostat zase o krůček dál.
Tři slova, která mě charakterizují:
Optimismus, paličatost, cílevědomost.
Moje zlozvyky a nešvary :):
Někdy nemám ve věcech takové uspořádání, jaké by se líbilo ostatním kolem mě, ale tím nemyslím, že jsem nepořádný. Také mám slabě se rozvíjející 6. smysl pro zapomínání.
Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Když přijdu od koní hladový domů, tak je každé jídlo a pití oblíbené. Často poslouchám rádio Helax, ale na sledování filmů a televize často už nezbývá moc času. A oblíbené auto? No, jednoznačně náš autobus na přepravu koní, je to auto s osobností: někdy se mu chce jet a někdy prostě ne…
Životní motto:
„Žiješ jen jednou!“
