Účastník Světových jezdeckých her v Normandii, Jiří Nesvačil ml., vyrostl v jezdecké rodině. Jeho otec pracoval v JZD a celý život závodí v soutěžích spřežení. "Výběr závodů spřežení vyplynul ze situace. Vlastně mě ani nenapadlo, pustit se do jiné disciplíny," zdůvodňuje Jiří. Za nejsilnější zážitek považuje páté místo v Normandii v parkuru. "Ten pocit, že i naše koně jsou schopni obstát ve světové konkurenci, byl skvělý!"
Jméno a příjmení: Jiří Nesvačil ml.
Datum narození: 27.12.1980
Místo bydliště (město): Kladruby nad Labem
Jezdecký klub: Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Disciplína: čtyřspřeží
Trenér:
Můj první kontakt s koňmi:
Taťka pracoval v JZD s koňmi, tak jsem k nim měl blízko už od útlého věku a po revoluci jsem začal podnikat v zemědělství a soutěžit za Netolice.
V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:
Poprvé jsem se postavil na start kompletní soutěže v roce 1998 s klisnami domácího chovu Galina a Greta v Kolesách.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Otec celý život jezdí spřežení, tak to vyplynulo ze situace. Vlastně mě ani nenapadlo, pustit se do jiné disciplíny.
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Má práce je zároveň mým koníčkem, takže v sezoně každý den včetně víkendů a přes zimu se snažím věnovat i rodině.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Těch sportovců je spousta. Vážím si všech, kteří jezdecký sport dělají dobře a dělají dobrou reklamu ČR, nezáleží na disciplíně.
Foto Christiane Slawik
Můj „životní“ kůň:
Můj kůň a jen jeden? Spřežení je týmový sport, všichni byly něčím úžasní, ať to byly klisny Volině, Vedeta, Víska nebo momentálně kladrubští svěřenci.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Nejsilnější bylo páté místo v Normandii v parkuru. Ten pocit, že i naše koně jsou schopni obstát ve světové konkurenci, byl skvělý. Nejhorší, když jsem přišel o jednoho z nejlepších koní, ale nedá se nic dělat, i to k tomu patří.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Nemám jen jeden, který se dá vyzdvihnout. Jsem rád za každý dobrý výsledek, který se povede a dělá dobré jméno.
Na koních mám nejradši:
To, že se vám vrátí vše, co jste do nich dal, jak to dobré, tak i to špatné, takže se nedá nic uspěchat ani ošidit.
Foto Christiane Slawik
Můj nejhorší pád z koně:
V roce 1998 na Hubertově jízdě jsem se převrátil přes skok s klisnou tak nešťastně, že na mě padla. Měl jsem prasklou slezinu, o kterou jsem přišel.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Moje rodina. Občas zajedeme lyžovat, ale tolik volného času zase není.
Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:
Mé cíle jsou tajné, ale každý kdo dělá sport se chce dostat co nejvýš.
Tři slova, která mě charakterizují:
To nechám na jiných lidech.
Moje zlozvyky a nešvary:
Tahle odpověď není úplně na mě. Těžko můžu psát jaké mám zlozvyky.
Foto Romana Němcová