Profil jezdce: Marie Kovářová

Parkurová jezdkyně Marie Kovářová začala jezdit v šesti letech a od devíti let pak závodně na ponících. Za svého životního koně považuje pony klisnu Gabrielu, která měla obrovské závodní srdce. Na koních má nejradši jejich impozantnost. Kromě koní ji baví lyžování, surfování a bowling. Jejím snem je účastnit se soutěží úrovně T.

Jméno a příjmení: Marie Kovářová

Datum narození: 23. 4. 1994

Místo bydliště (město): Bohuslavice (Vysočina)

Jezdecký klub: SS Starkon Nová Říše

Disciplína: Parkur

Trenér: Vladimír Tretera

Můj první kontakt s koňmi:

Mohlo mi být třeba 4 - 5 let. To rodiče pořídili našeho první koně Aragona.

V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:

Závodit jsem začala v 9 letech na ponících. Nicméně jsem jezdila řekněme tak od 6 let.

Proč se věnuji právě této disciplíně:

Na parkuru mám ráda hlavně adrenalin, který se mi zvedne při každé jízdě. Pocit, že člověk letí vzduchem a musí koni důvěřovat a stejně tak on jemu. Ta souhra koně a jezdce je úžasná. Parkur mi přijde ze všech disciplín nejvíce objektivně hodnocený, není zde prostor pro subjektivní názory s vlivem na konečné umístění dvojic (když opomeneme soutěže, kde se hodnotí styl jízdy). Spoustu koní hlavně skákání baví a v tom je to krásné, když zvíře ve sportu také nalezne potěšení.

Kolik času týdně s koňmi strávím:

Momentálně mám jednoho koně, a i s veškerou prací to může být odhadem třeba 15-20 hodin týdně.

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:

Nejvíce svého trenéra – kvůli jeho trpělivosti, píli a celoživotní těžké práci s koňmi. Opravdu je mistrem ve svém oboru, co se týče výběru koní i trénování. Koně jsou ježděni velmi kvalitně, jsou disciplinovaní a v psychické pohodě. Hlavně té psychické pohody si velmi všímám, jelikož každý kůň by měl pracovat v co největším klidu a s chutí.

Můj „životní“ kůň:

Mým životním koněm byla moje pony klisna Gabriela. Byla mým prvním závodním poníkem a měla obrovské srdce. I když měla pouze 133cm, skákala i 110cm vysoké skoky. Výborně jsme se umisťovaly spolu na závodech a nepamatuji si, že by mě někdy záměrně vypekla. Je stejně stará jako já a pořád se jí dobře daří.

Z velkých koní to byl Renoire, který byl mým prvním velkým koněm, a v kategorii děti jsme dosáhli společnými silami hezkých úspěchů. Ten je teď už v důchodu a je stále v naší stáji.

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):

První, co mě napadlo a evidentně to ve mně zanechalo hluboký zážitek (je to už 9 let), je mé přebírání putovního poháru Equichannel za nejstylovějšího jezdce v roce 2006. Moje pony klisna Latina se při přebírání polekala, následně pohár při pádu rozšlápla a ještě kopla pana rozhodčího do nohy. Utekla i se mnou od tribuny a já si připadala tak, že tu ostudu asi nepřežiju. Řekněme, že toto je v onu chvíli pro mě a asi i pro pana rozhodčího smutný, ale s odstupem času velmi komický zážitek.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:

Výše zmíněný pohár Equichannel je pro mě pořád krásný úspěch, všechny mistrovství a mezinárodní závody, kterých jsem se účastnila a hlavně každý kvalitně zajetý parkur je pro mě úspěchem.

Na koních mám nejradši:

Jejich impozantnost. Jsou to opravdu úchvatná a vznešená zvířata. Dokážou věci, které mě často udivují. A i přes jejich velikost a sílu jsou s námi ochotni spolupracovat.

Můj nejhorší pád z koně:

Jako malá jsem si pádem z poníka na vyjížďce zlomila klíční kost. Já chtěla pokračovat po kopci směrem nahoru a poník dolů, dopadlo to tedy tak, že jezdec odjel do nemocnice a poník došel spokojeně do stáje. Jinak se ale ošklivým pádům od té doby úspěšně vyhýbám a doufám, že to tak zůstane i nadále.

Kromě ježdění na koních mě baví:

Ze sportů: lyžování, surfování, bowling. Dále: čas, strávený s přáteli a rodinou, studium, práce.

Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:

V jezdeckém sportu je mým snem úspěšně se účastnit soutěží úrovně T a mezinárodních závodů této úrovně. Tak uvidíme a snad to půjde podle představ.

Tři slova, která mě charakterizují:

Cílevědomost, rozumnost, tvrdohlavost

Moje zlozvyky a nešvary:

Při ježdění se často dívám dolů a ne před sebe, jak by to mělo být. Dále je to zvláště během zkouškového období ničení nehtů a přemýšlení nad jinými věcmi než je v danou chvíli potřeba.

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:

Jídlo: sushi, ryby, těstovinové pokrmy, všechny druhy ovoce

Pití: dobré kvalitní víno

Hudba: populární hudba, rocková starší a i současná

Životní motto:

Jdi pevně za svým cílem.

Chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě.