Profil jezdce: Michaela Pavlisová

Letošní držitelka bronzové medaile v nejstarší věkové kategorii na pony do 148 cm, Michaela Pavlisová, se narodila do jezdecké rodiny a jezdí od mala. Jejím snem je zvládat školu i koně a vydržet u nich co nejdéle. "Na drezuře se mi líbí preciznost, která je dost důležitá. Na vysoké skákání si netroufnu, takže i proto raději volím drezuru," říká jezdkyně.

Jméno a příjmení: Mchaela Pavlisová

Datum narození: 17.01.1998

Místo bydliště (město): Straškov-Vodochody

Jezdecký klub: JS U Ryzáčka

Disciplína: Drezura

Trenér: Ing. Michaela Pavlisová

 

Můj první kontakt s koňmi:

Narodila jsem se do koňské rodiny, takže jsem u koní od mala.

 

V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:

To přesně nevím. Na závody s vodičem jsem jezdila už jako prvňačka a licenci mám od podzimu roku 2008.

 

Proč se věnuji právě této disciplíně:

Líbí se mi ta preciznost, která je k drezuře tak důležitá a na vysoké skákání si netroufnu, takže i proto raději volím drezuru.

 

Kolik času týdně s koňmi strávím:

Každý den kromě pondělí (to mám dlouhou školu) jsem u koní asi čtyři hodiny. Takže vlastně celý jeden den v týdnu trávím s koňmi.

 

 

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:

Nemám žádný jezdecký vzor, ale považuji si všech jezdců, kteří se ke koním chovají fér a baví je tvrdá práce s nimi.

 

Můj „životní“ kůň:

Je to celkem těžké, protože mi každý kůň něco dal. Ale řekla bych že Trinka.

 

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):

Veselých bohužel moc nemám, tak tedy ten smutný. Jednou se mi skřípla kobyla hlavou mezi dveře boxu a zaklínila se. Nemohla jsem nic dělat a byla jsem ve stáji úplně sama. Bála jsem se, aby se neuškrtila nebo si nepochroumala žuchvu. Trvalo to asi deset minut doprovázeno jejím chrčením a návaly škubání hlavou zpět. Nakonec se nějak vytrhla, ale já jsem pak asi čtvrt hodiny brečela a celá jsem se klepala. Teď má kobylka krásné hříbátko a další čeká.

 

Na koních mám nejradši:

Když nám to na jízdárně jde a i když si občas skočím nějaký ten skůček.

 

Můj nejhorší pád z koně:

Těch bylo. :-)

 

 

Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:

Zvládat koně a školu a vydržet u toho co nejdéle.

 

Tři slova, která mě charakterizují:

Nemám nejmenší tušení. :-) (to by měli zodpovídat spíš moji přátelé a příbuzní)

 

Moje zlozvyky a nešvary:

Zalamování zápěstí, lokty od těla, moc prošlápnuté paty, neklidné ruce, tvrdou pravačku a ještě asi milion dalších věcí.

 

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:

Lasagne, kofola, pop, Trestná lavice, Teorie velkého třesku, HV polo / to co se mi zrovna líbí, BMW

 

Životní motto:

Nenaštvat mámu :-)

 

Buďte vždy v obraze s magazínem Jezdectvi.cz.
Přihlašte se k odběru našeho newsletteru a získejte tak nejrychlejší přístup k zásadním novinkám a akcím.

Z odběru je kdykoliv možné se odhlásit.