Profil jezdce: Michaela Miňovská

Michaela Miňovská začínala závodit v devíti letech v hobby skokových soutěžích. Jejím největším úspěchem je vítězství na MČR družstev v roce 2010. Z českých jezdců uznává Jiřího Pecháčka za jeho životní úspěchy a za metody, které podporuje. "Po blížící se maturitě bych se chtěla co nejvíce věnovat studiu VŠ,  tak bohužel nemám žádné cíle v oblasti koní," říká jezdkyně.

Jméno a příjmení: Michaela Miňovská

Datum narození: 18.10.1996

Místo bydliště (město): Svinčice

Jezdecký klub: TJ Bořeň Svinčice

Disciplína: skoky

Trenér: žádný

Můj první kontakt s koňmi:

Pravděpodobně pár dní po tom, co mě přivezli z porodnice :D

V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:

Závodit jsem začala v devíti letech na hobby závodech, v necelých jedenácti jsem si udělala licenci na pony, kterou jsem využila opravdu minimálně. O rok později, v necelých dvanácti letech, jsem složila licenci na velké koně.

Proč se věnuji právě této disciplíně:

Jako malá jsem snila o dostizích, které mě dodnes fascinují, ale bohužel jsem rychle vyrostla a moje cesta se začala ubírat parkurovým směrem.

Kolik času týdně s koňmi strávím:

Víceméně každý den několik hodin.

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:

V dnešní době "moderního ježdění" je vcelku těžké uznávat toho "správného" jezdce, ale z českých rozhodně Jiřího Pecháčka, a to nejen za jeho životní úspěchy, ale hlavně za metody, které podporuje.

Můj „životní“ kůň:

Dálen, malá, černá, dnes již dvacetiletá kobylka. Měla jsem tu čest, že jsem s ní mohla několik let jezdit po závodech, sice jen do stupně L**, ale i přes to jsem nikdy nezažila jiného koně, který by byl takový bojovník a charakter jako ona.

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):

Veselých zážitků mám za ty roky nepřeberné množství, ale nejvíce se mi do paměti vryla atmosféra při vyhlašování družstev na MČR 2010, kdy jsme si odvezli za severočeskou oblast první místo. Dodnes mám při vzpomínce husí kůži. Těch špatných bohužel také není málo, ale nejhorší zážitek pro mě byl, když jsem musela vést milovanou kobylu na utracení.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:

Rozhodně již zmiňovaného vítězství na MČR, ale také vítězství poháru M. Balcara každoročně pořádaného v Lounech.

Na koních mám nejradši:

Jejich nespoutanost, ale zároveň ochotu spolupracovat.

Můj nejhorší pád z koně:

Nikdy jsem neměla nějak hrozný pád. Krom otřesů mozku, vykloubenin, zlomenin a odřenin se mi nikdy nic horšího nestalo a doufám ani nestane.

Kromě ježdění na koních mě baví:

Jsem nadšenec do všeho.

Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:

Jelikož bych chtěla po blížící se maturitě věnovat co nejvíce studiu VŠ, tak bohužel nemám žádné cíle v oblasti koní, ale mým snem by rozhodně bylo, aby se všichni koně, se kterými jsem měla tu čest závodit, dožili úctyhodného věku a strávili spokojený důchod.

Tři slova, která mě charakterizují:

Tvrdohlavá, nerozhodná, snílek.

Moje zlozvyky a nešvary:

Za největší můj zlozvyk, ač nevím zda-li se to dá nazvat zlozvykem, považuji lenost.

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:

Suši, zelený čaj, v základu drum and bass, ale mám ráda i mnoho jiných žánrů, Pulp fiction, seriál - Hra o trůny, na značce mi nezáleží, mustang nebo maserati, nejlépe oboje :D

Životní motto:

Není důležité jestli existuje život po smrti, ale zda-li před smrtí vůbec žijeme.