V tento aprílový den tak trošku vybočíme z profilů jezdců a koní a přinášíme zcela speciální profil komentátora Aleše Suchánka. Kdo ho zná, jistě tuší, jakým směrem se jeho odpovědi nesou...
Jméno a příjmení: Aleš Suchánek
Datum narození: Tak akorát, stále udržím moč i myšlenku.
Místo bydliště (město): Mám, do Prahy blíž do Aše dál.
Jezdecký klub: Sk Artego
Disciplína: Jak kdy, chybí mi pouze vytrvalost.
Trenér: Život a bývalá žena.
Můj první kontakt s koňmi:
Bolel.
V kolika jsem začal(a) jezdit závodně:
Déle než všichni ostatní.
Proč se věnuji právě této disciplíně:
Kterou myslíte?
Kolik času týdně s koňmi strávím:
Kromě nutných potřeb všechen.
Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Každého, kdo vydrží.
Můj „životní“ kůň:
Každý, který mě musel nosit, Goldfinger a Cowley.
Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Je toho moc, vydám paměti z českých kolbišť, těšte se.
Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Každý průjezd cílem s jednociferným výsledkem.
Na koních mám nejradši:
Doutník.
Můj nejhorší pád z koně:
V den 30. narozenin, treninkové mini-maxi.
Kromě ježdění na koních mě baví:
Žít.
Můj sen, kterého bych chtěl(a) dosáhnout:
Vidět mojí Barunku na MČR v sedle.
Tři slova, která mě charakterizují:
Pohoda, úsměv, pracovitost.
Moje zlozvyky a nešvary:
Tím se chlubí jen magor.
Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Bývalo toho mnoho, dnes už ne, dieta je dieta.
Životní motto:
Vydrž, prťka, vydrž.