Úspěšná parajezdkyně Vištalová si plní sen, pojede na Světové jezdecké hry

Po startu na paralympijských hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 si Anastasja Vištalová splní další sportovní sen. V září bude třiadvacetiletá úspěšná jezdkyně reprezentovat Českou republiku v paradrezuře na Světových jezdeckých hrách.

Co pro vás účast na závodech, které bude hostit americký Tryon, znamená?

„Pro mě je start na Světových jezdeckých hrách jedno velké radostné překvapení, protože zpočátku to vypadalo, že na ně z finančních důvodů nepojedu. Nakonec se mi přece jen uskuteční sen, ale bez podpory sponzorů a České jezdecké federace bych do Ameriky vůbec odjet nemohla. Takže jim patří velký dík, zároveň je to pro mě obrovská motivace.“

Dají se paralympiáda a Světové jezdecké hry porovnat?

„Každá ta událost je unikátní. O Světových hrách se říká, že je to vlastně jezdecká olympiáda, protože tam jsou zastoupeny všechny disciplíny, které sdružuje Mezinárodní jezdecká federace. Což o olympiádě neplatí, protože třeba spřežení, voltiž nebo reining pod pěti kruhy zastoupení nemají. Naopak paralympiáda je zase specifická v tom, že se tam můžu potkat nejen s ostatními jezdci, ale také se sportovci z úplně jiných odvětví.“

A sportovně?

„Je to podobné. Obojí je pro mě vrchol sezony a to, k čemu čtyři roky směřuji, protože Světové jezdecké hry se stejně jako paralympiáda konají právě jednou za čtyři roky.“

S jakým cílem do zámoří odletíte, s čím byste byla spokojená?

„Byla bych spokojená, kdybych zajela co nejlepší výsledek, ale známku nebo umístění nedokážu odhadnout, protože ještě ani nevím, jaká se sejde konkurence. A roli budou hrát také další faktory, jako třeba cestování, protože Dominique, na které budu startovat, ještě nikdy neletěla a mám z toho trochu obavy (v Riu startovala s Latou Brandis). Ale doufejme, že všechno dobře dopadne. Chci zajet své maximum a hlavně si to užít, abych po dojetí úlohy byla spokojená já i můj tým, protože pro to děláme opravdu všechno.“

Jak hodnotíte průběh dosavadní sezony?

„Jsem s ní velice spokojena, hlavně mě těší výsledky a umístění na mezinárodních závodech. Na těch posledních jsem skončila druhá za čtyřkou světového žebříčku a s hodnocením přes sedmdesát procent, což pro mě byla obrovská motivace a zároveň to beru jako ukazatel, že jsme na dobré cestě a že kroky, které jsme v zimě podnikli, byly učiněny správným směrem. A cením si i poznámek rozhodčích, kteří nám napsali, že jsme se zlepšili, že to tam vidí.“

Co konkrétně jste před sezonou změnila? Co se také pod letošní úspěchy podepsalo?

„Začala jsem navštěvovat fyzioterapeuta, takže pravidelně cvičím. Upravila jsem také jídelníček, shodila jsem nějaká kila navíc a snažím se nadále na sobě pracovat po psychické i fyzické stránce, chodím třeba dvakrát týdně plavat.“

Hraje roli i to, že se s Dominique znáte zase o rok déle a víte lépe, co od sebe čekat?

„Ano, určitě, to je také velmi důležité. Říká se, že si kůň pro paradrezuru na jezdce zvyká zhruba tři roky, a to je přesně období, co jsme teď spolu. A je to opravdu znát, vidím na ní, že pochopila, co paradrezura a můj grade (zařazení podle handicapu) obnáší. Začíná se mi přizpůsobovat a dělá to opravdu pro mě, čehož si na ní cením ze všeho nejvíc.“

Při dubnové premiéře mezinárodních závodů kategorie CPEDI3* v Česku jste v Královicích obsadila druhé místo, o stříbru z rakouského Stadl-Paura už jste mluvila, v Mannheimu jste v květnu byla dvakrát druhá v povinných úlohách, vyhrála jste úvodní národní závody. Které to umístění vám udělalo největší radost?

„Asi to z Královic. Přece jen to byl první tříhvězdičkový podnik v Česku a cením si ho nejen z pohledu sportovního výsledku, ale také proto, že za mnou přicházeli zahraniční účastníci a říkali, že to byly opravdu výborné závody. A že přijedou i příští rok a vezmou s sebou i závodníky, kteří teprve začínají, protože Česká jezdecká federace jako úplně první vypsala při mezinárodních závodech i soutěž pro nezařazené jezdce, což je skvělé. Takže toho si cením nejvíc, z hlediska medailového umístění bych vyzvedla i mítink v Rakousku a výsledek 70,8 procenta ve freestylu.“

Na co se v období do Světových jezdeckých her chcete především zaměřit?

„Určitě budu pokračovat v intenzivní přípravě. Teď je v plném proudu česká jezdecká sezona, takže budu jezdit všechny národní závody a budu se snažit vypilovávat drobné detaily, které by potom mohly promluvit do výsledných známek. Budu se také snažit ustálit její dlouhý krok, který v küru chtějí rozhodčí vidět.“

Na sociálních sítích děkujete po závodech za podporu i nadaci tenisty Tomáše Berdycha. Jak k tomuto spojení došlo?

„Bylo to trochu náhodné. Zkusila jsem jeho nadační fond oslovit s prosbou o výpomoc a oni mi okamžitě odpověděli, že mi ji poskytnou. Jsem moc ráda, protože díky tomu můžu absolvovat další tréninkové lekce.“

Setkala jste se někdy s nejlepším českým tenistou posledních let osobně?

„Ne, ne, právě, že vůbec. Sleduju ho jen v televizi, o to víc mě mile překvapilo, že na moji prosbu odpověděli kladně a téměř hned. Moc si toho vážím.“