V Luhmühlenu mnoho akcí zrušeno kvůli herpesviru
Na konci února se v jedné soukromé stáji v německém Luhmühlenu objevila nákaza herpesviry. Vzhledem ke značnému pohybu koní byla několik dní poté diagnostikována přítomnost těchto virů u koně, který je ustájen přímo ve známém jezdeckém centru. I když nevykazuje žádné příznaky choroby, z preventivních důvodů musely být zrušeny pro příštích 14 dní všechny akce, a to včetně přehlídky hřebců hřebčína Celle.
Tato přehlídka hřebců se měla konat 8. března, ovšem stejně jako další akce neproběhne.
U koní existuje několik typů Herpesvirů, které postihují různé orgánové systémy koně. Nejčastěji se vyskytuje typ 1 a 4 (EHV 1, EHV 4). EHV 1 způsobují hlavně zmetání klisen v poslední třetině gravidity, dále postihují dýchací systém a u mladých koní můžou způsobit nervové onemocnění, projevující se ataxií a obrnami nervů. EHV 4 způsobují tzv. rhinopneumonii koní, což je nakažlivé onemocnění dýchacích cest podobné a často zaměnitelné s chřipkou. Méně často se vyskytují EHV 2, které způsobují onemocnění dýchacích cest a může se vyskytovat společně s EHV 4. EHV 3 způsobuje tzv. koitální exantém, což je onemocnění pohlavního aparátu, kdy se na kůži a vnějších pohlavních orgánech tvoří puchýřky, které praskají a následně zanechávají na kůži bílá nepigmentovaná místa. Výskyt EHV 3 může být spojen také s postižením oční rohovky. Společně s EHV 3 se může vyskytovat i EHV 5. Vakcíny existují pouze proti typům 1 a 4 a nechrání koně proti ostatním typům herpesvirů.
CO JSME PSALI V ČASOPISU JEZDECTVÍ O HERPESVIRECH?
Herpesviry koní vyvolávají nejčastěji onemocnění dýchacích cest. Původcem je v první řadě EHV-4, který vyvolává známou rhinopneumonii, zánět horních cest dýchacích a plic. Tímto virem je promořena velká část populace koní. Sekunduje mu nebezpečnější EHV-1.
Oba dva se v těle koně chovají velmi podobně. Dovnitř pronikají dýchacími cestami: kapénkovou infekcí, kontaktem „nos na nos“ či s různými předměty znečištěnými nosním sekretem. V horních cestách dýchacích napadne epiteliální buňky, v nichž dojde k jeho prvnímu pomnožení. Poté se dostane do krve, kde se schovává v bílých krvinkách a putuje po těle (virémie). Různou dobu, často i celý život, pak přežívá v koni ve formě tzv. latentní infekce, kdy je - většinou v bílých krvinkách nebo v gangliu trojklaného nervu - „ukrytý“ před imunitním systémem a nemnoží se. Při oslabení imunity zvířete (stavy spojené se stresem: závody, přeprava, změny ve stádě či nesprávný management apod.) se aktivuje a roznese po těle. Napadá především buňky výstelky dýchacích cest a krevních cév (epitel a endotel). EHV-4 tíhne hlavně k dýchacímu systému, EHV-1 napadá i cévy březí dělohy či nervového systému.
Rhinopneumonií se infikují koně, kteří přišli do styku s infekčním jedincem a neměli dostatečnou imunitu, nebo u nichž se následkem oslabení imunity reaktivovala latentní infekce. Nemoc „vypadá“ jako chřipka. Asi za 2 - 10 dní po nakažení se objeví:
- horečka až 40 - 41 °C;
- výtok z nosu, který bývá nejdřív řídký a průhledný, postupně se zahušťuje a získává mléčnou barvu, při sekundární bakteriální infekci se mění v hnisavý;
- skleslost, nechutenství;
- zvětšené mízní uzliny;
- někdy kašel.
