Eliška nám napsala:
Malá Núr (Trůdi, protože má německého tatínka) se nám narodila přesně před 10ti lety ve 22:07 po 333 dnech těhotenství své božské maminky Nanynky. Ráno přistál čáp v ohradě a podezření narůstalo, ač Nany nevykazovala žádné známky toho, že už....až do 22té hodiny, kdy vykoukla, houkla a začala dlouhatánská (já se dívala a nedýchala- pro mě to bylo dlouhé) jízda. Trů se narodila absolutně bez potíží a můj team porodníků (bylo jich 5 ) mi ji položil do náruče, zatímco Nany odpočívala.
"Moje první vlastní dítě" a dítě mojí milované lásky Nanynky. Trů přišla na svět, aby zlomila dlouhou nešťastnou dobu v naší rodině a přinesla nám štěstí do života. A protože je u nás vše "po našem", tak hrdě nese jméno mateřské linie - maminka Núr Banu (Oslnivá Dáma = Nanynka) mi dala Núr Bachtiari (Krásnou přízeň osudu) a jméno je to příhodné a správné, co ji máme, svět se v lepší obrátil.
Trů je speciální a výjimečná v tom, že ráda loví a hlídá, koník hlídací. Jen to občas buď špatně chápe, nebo si z nás dělá legraci...loví kočky, psy, srnky...no a když se nudí, tak i lidi , ale obvykle jen naznačí. No a díky ní jsme vlastně všichni v bezpečí. Taky jako správný německý jezdecký pony nenávidí jízdárnu a miluje les, je úžasnou honební koničkou, huberty, to je její, neřeší že kolem ní proletí lot ztřeštěných koní, ona má své tempíčko a je prostě svá a nepotřebuje se nechat strhnout.
Holčičko moje, přeji Ti ať jsi zdravá, méně žravá, ať jsi šťastná, spokojená a veselá konička, ať už tě přejde každá lidská honička. Buď šťastné dítě moje, máme tě moc rádi.