Profil jezdce - Jana Rosická

Drezurní jezdkyně Jana Rosická nebyla pro tuto disciplínu nijak vyhraněná - začínala v military a parkurech, zkusila si i přísedícího ve vozatajství. Nicméně současně se věnuje drezuře a jejím snem je dostat se jako jezdec na MČR a absolvovat zahraniční CDI se slušným výsledkem.

Jméno a příjmení: Jana Rosická
Datum narození: 25. 4. 1976
Místo bydliště: Záryby
Jezdecký klub: JK Céva
Disciplína: drezura
Trenér: Karolína Žižková

Můj první kontakt s koňmi:
Na statku pana Štěňhy v Heřmanově Městci. Když jsme jezdili na návštěvu k tetě, pan Štěňha měl hned vedle statek a výběh s koňmi – a tak to začalo reálně. Touha po tom dostat se ke koním byla odjakživa. Jsem z nekoňařské rodiny.

V kolika jsem začala jezdit závodně:
Nepamatuji si přesně, už přeci jen pamatuji i černé uhlí, když vznikalo. :) Ale vím, že první závody jsem jela coby dorostenka v Pardubicích.

Proč se věnuji právě této disciplíně:
Asi na mě zbyla.. :) Nebyla jsem pro drezuru nijak vyhraněná, začínala jsem v military, parkurech, zkusila jsem si i přísedícího ve vozatajství. :) Ale pak jsem se vdala a s manželem jsme se přesídlili na svůj statek se svými koňmi – a první kobylu ač měla skokový původ, skákat nebavilo – nedělala chyby, ale neměla z toho radost. Zatímco když viděla obdélník, celá se tetelila. Druhou kobylu zas skákat bavilo, ale ze zdravotních důvodů nemohla. A tak mi to zůstalo. :)

Kolik času týdně s koňmi strávím:
Hm – všechen. :)

Koho a proč uznávám z jezdeckého sportu:
Z naší republiky je pro mne největším vzorem pan František Slavík. Strašně si vážím Jirky Cipry, že to nevzdal a srdíčko má stále stejně bojovné a je to pořád „ON“. Z jezdců pak uznávám Jarina Hatlu pro jeho „tah na branku“ a coby výborného jezdce, z drezury Emu Jančářovou, Karolínu Žižkovou a Evu Jančaříkovou. A světově? Hugo Simonse a Franka Sloothaka, v drezuře Isabell Werth.

Můj „životní“ kůň:
Srdečně to byla klisna Kateřina – ne, dcera se opravdu nejmenuje po ní, jak mne každý, kdo ji znal, nařkává. :) Ten, kdo jednou zachrání koni život ví, že pak je to celé trochu „jiné“. Kačka mi smazala Emílka – ten je prý její.
Sportovně je to určitě Geronimo – Čert.

Nezapomenutelný zážitek s koňmi (veselý/smutný/oba dva):
Těch je taky strašně moc... Když jsem zachránila Kateřinu, když jsem odkojila Rustyho a on přežil, i když to vzdal nejen vet, ale i jeho matka.

Jezdecké úspěchy, kterých si cením:
Z dorosteneckého věku vítězství v krajském přeboru v drezuře právě s Kateřinou, kdy jsem na ní seděla po 3 týdnech a až na opracovišti – někdo se jí pokusil oběsit, a tak nejdřív bojovala o život, a pak se nedala uzdit – na závody jsem jela na kole a Kateřina klusala na vodítku vedle kola po pangejtu. Ze současné doby pak asi 1. a 2. místo na závodech ve Weikersdorfu a postup do finále ČDP.

Na koních mám nejradši:
Kýtu, ta je šťavnatá. :) Ne, vážně – legračně položená otázka. Nejradši asi to, že mi vždycky „vyčistí hlavu“, když jsem s nimi, pustím z hlavy všechno ostatní. Prostě zapojím USB a na nic jiného není místo. :)

Můj nejhorší pád z koně:
Asi jsem žádný hrozný pád neměla – je sice fakt, že se mi povedlo spadnout i 9x za lekci, ale bez následků. Dokonce jsem i visela na větvi. :) Jen jednou jsem si zlomila palec u nohy. Spadli jsme oba a Ferda mi přišlápnul nohu, když vstával.

Kromě ježdění na koních mě baví:
Spát :) a spát. Někdy taky číst. Než usnu. :) Moc mě taky bavilo chodit na koncerty, ale nikdo se mnou nechce chodit na žánr, který se líbí mně.

Můj sen, kterého bych chtěla dosáhnout:
A zase to spaní. :) Dostat se coby jezdec na MČR a strašně moc bych si přála dosáhnout toho, že budu se slušným výsledkem absolvovat zahraniční CDI. A možná si tam někdy zkusit GP.

Tři slova, která mě charakterizují:
Workoholická, tvrdohlavá, čokoládová (při nedostatku mi světlají oči :) )

Moje zlozvyky a nešvary :):
Těch je moc! Nepiju, nekouřím, nechutná mi kafe – prostě nejdu s dobou. Strašně ráda škodím kanadskými žertíky – průtažná folie přes WC a přilepené bačkory k linu byly nejlepší :). Největší můj zlozvyk je asi prosazovat svůj názor.

Moje oblíbené – jídlo, pití, hudba, film, televizní pořad, značka oblečení, auto:
Jídlo – čokoláda :) jinak cokoli, co není pikantní. Jím všechno, jen krupicovou kaši a špenát ne-e. Pití – kakajíčko. Hudba – folk, bluegrass – proto se mnou nikdo nechodí na koncerty. Film – těch je moc, to se mi sem nevejde. TV pořad – TV posledních X let vidím jen 1x v týdnu vypnutou, když z ní stírám prach. Značka oblečení – Pikeur, Wellensteyn :) prostě deformace. Auto – můj sen byl vždy hadraplán.

Životní motto:
V jezdectví – Drezura se nejezdí, drezura se prodává.
V životě – co Tě nezabije, to Tě posílí.