Co víc můžeme koním dát? #4

Koně jsou zvířata, která už po tisíciletí člověku pomáhají. Pomohou nám odtáhnout těžký náklad, dovezou nás na vzdálené místo, zlepší nám náladu, plní nám naše sny, a to vše jen proto, že o ně pečujeme a máme je rádi, ale co víc jim můžeme dát?

Můžeme jim dát stoprocentní oporu, a pokud jim chceme dát stoprocentní oporu, musíme být jejich dobrými vůdci. Dobrý vůdce nikdy nezklame, je upřímný, spolehlivý a v jeho blízkosti se cítíme bezpečně. Abychom se jím mohli stát, musíme umět komunikovat. Čím více se stáváme pro koně čitelnými (čím lepé se s nimi dorozumíváme), tím silnější pouto může mezi námi vzniknout.

Když kůň řekne NE, neznamená to neposlušnost, nýbrž nepochopení, a proto je nezbytné se svým koněm dobře komunikovat. Pokud to děláme správně, můžeme se dostat i do situace, kdy zjistíme, že to, či ono kůň nechce dělat zkrátka proto, že na to dnes nemá náladu, v takovou chvíli přichází na řadu kompromis.  I když je kůň a člověk zcela odlišné stvoření, naše životy jsou v mnoha ohledech podobné. Stejně tak, jako má člověk někdy špatnou náladu, nechce se mu vstávat, nebo se zkrátka jen špatně vyspal, tak má i kůň takové dny. Umět koně vyčíst a pracovat s informacemi, které nám náš čtyřnohý parťák sdělí je schopnost, pro dobrého vůdce nepostradatelná.

Aby vztah fungoval, musí být vyvážený a pokud budeme jen využívat laskavostí, které nám koně nabízejí, nikdy se k rovnováze nedopracujeme.

Brát umí každý, ale naučit se dávat, to je to, co nás opravdu obohatí...