Klonování koní jako výzva 21. století

V minulém roce byl proveden dotazníkový průzkum, zaměřený na zjištění postoje a vnímání klonování odbornou i laickou veřejností v oblasti jezdectví. Výzkum měl za cíl potvrdit domněnku, že existuje statisticky významný rozdíl ve vnímání této problematiky.

foto: Tomáš Holcbecher a archiv Lucie Starostové

V minulém roce byl proveden dotazníkový průzkum, zaměřený na zjištění postoje a vnímání klonování odbornou i laickou veřejností v oblasti jezdectví, chovatelství a veterinární medicíny v České republice, Francii, Německu, Argentině a Velké Británii. Výzkum měl za cíl potvrdit domněnku, že existuje statisticky významný rozdíl ve vnímání problematiky klonování koní mezi jednotlivými zeměmi. Tato domněnka byla potvrzena.

Více jak dvacet let od prvního klonu

Od narození ovce Dolly, která byla prvním savcem úspěšně naklonovaným z dospělé somatické buňky, uplynula více jak dvě desetiletí. Navzdory novým úspěchům, dosaženým v posledních letech, v oblasti klonování stále nemáme zdaleka úplnou představu o všech mechanismech transformace jediné diferencované somatické buňky na celý organismus.
V posledních letech se objevily nové technologie s vysokou úrovní specializace i kvalifikovaný personál, které mají chovatelé a majitelé koní k dispozici. Tímto novým biotechnologickým postupem je i klonování a zájem o něj se výrazně zvýšil. Odborná literatura je na texty o klonování poměrně bohatá a přes technologické obtíže, které jsou v publikacích stále patrné, jsou autoři ohledně komerčního využití této metody optimističtí.
V současnosti je jedním z hlavních důvodů pro klonování koní snaha udržet chovné schopnosti elitních zvířat, zejména samců, a pojistit se proti ztrátě hodnotných genetických a charakteristických vlastností. Zvláště u koní se ukázalo, že možnost uchovat tkáň zvířete s unikátním genotypem má reprodukční výhodu v případě, že byl k reprodukci použit výjimečný valach nebo uhynulý jedinec. To umožňuje použití koňských klonů v chovu, protože jinak by tito jedinci neměli šanci předat svoji genetickou informaci dalším generacím. Technologie původně vnímaná jako nástroj pro zachování genů špičkových valachů může být také dobrým prostředkem pro využití genů kvalitních klisen. Klony klisny vysoké genetické hodnoty mohou být použity v programech přenosu embryí (embryotransfery), a přispívají tak i ke zvýšení počtu jejích potomků.

Současný stav komercializace klonování koní

Zásadní technikou klonování koní je způsob klonování přenosem jader somatických buněk, jako komerční metoda reprodukce koní je nabízena v různých zemích: Francie (do roku 2016), Spojené státy, Jižní Amerika, Kanada, Austrálie a Nový Zéland. V Jižní Americe je ovšem v poslední době stále častěji používanou metodou klonování koní agregace embryí neboli tvorba chimér. Jde o jeden z dalších postupů při klonování zvířat. Jeho podstatou je spojování (agregace) několika časných embryí v jediný zárodek. Autoři Marc Maserati a Adrián Mutto odhadují, že v roce 2016 byl počet klonovaných koní na světě minimálně 383 exemplářů. V odborné literatuře se uváděné počty u jednotlivých autorů liší a skutečný celkový počet koňských klonů bude spíše vyšší vzhledem k tomu, že narození některých jedinců nebývá některými společnostmi oznámeno, a proto je přesné číslo obtížné získat. Lídrem klonovacího průmyslu je Argentina, a to zejména kvůli chovu koní na pólo (Polo Pony), které dodává do celého světa. Společnost Kheiron Biotech na svých stránkách prezentuje, že v letošním roce se již narodilo 11 zdravých klonů i přes fakt, že cena za klonování zůstává stále ještě vysoká (např. firma Viagen si účtuje 85 000 USD za koně).
Výzkum v oblasti klonování koní je v současné době velmi aktivní a výsledné informace přispívají ke zlepšení této technologie i k pochopení genetických a epigenetických mechanismů, které nastávají po oplodnění. Hlavní rozdíl mezi klonovaným zvířetem a zvířetem, které vzniklo jinými metodami asistovaných reprodukčních technologií (ART’s) je ten, že klonováním vzniká již existující zvíře, zatímco u ostatních metod asistované reprodukce vzniká zvíře nové.

Je klonování koní morálně správné?

Nejdůležitějším faktorem pro podporu této biotechnologie je otázka, zdali je klonování zvířat z morálního hlediska přípustné. Jedna z otázek dotazníkového průzkumu se týkala také morálnosti klonování. Ve vnímání této otázky existuje mezi zeměmi významný rozdíl.
Za morálně správné považuje klonování pouze 26,2 % z celkového počtu respondentů. Česká republika, Německo a Francie zaujímají k této otázce výrazně negativní postoj. Naopak v Argentině je klonování vnímáno většinou jako morální.
S přijetím či odmítnutím klonování v jednotlivých zemích souvisí do značné míry i náboženské a kulturní tradice nebo finanční účast státu na podpoře rozvoje této biotechnologie. Vývoj v této oblasti vyvolává četné otázky a nedostatečné informace přispívají dokonce i k odmítání této technologie. Například v České republice považuje informovanost o klonování a klonech zvířat za nedostačující dokonce 85,4 % respondentů, což patrně souvisí s nedostatečnou medializací této problematiky v naší zemi.
Zdá se, že klonování překračuje pomyslnou hranici mezi přirozeným a nepřirozeným. Přesto téměř neexistuje veřejná diskuze o této technologii nebo poptávka po přísnějších předpisech. Klonování hospodářských zvířat otevírá širokou škálu bezpečnostních, právních a společenských otázek; ve hře jsou také politické zájmy (například globální obchod).

Svůj klon má v chovu i hřebec Levisto Z

Chovatelské svazy a registrace klonů

Pohled většiny plemenných knih na klonování se vyvíjel v průběhu let. Plemenné knihy, které umožňují registraci klonovaných koní, zahrnují: Anglo European Studbook (AES, Anglo-evropská plemenná kniha), KWPN (holandský teplokrevník), Zangersheide a Asociación Argentina de Criadores de Caballos de Polo (AACCP, Asociace chovatelů polo pony). Vedoucí chovu KWPN uvádí, že sice klony do plemenné knihy zapisují, ale klonování jako takové nepodporují, protože zastávají názor, že s novou generací se při klasickém šlechtitelství genetický pokrok zvyšuje. V tomto smyslu je klonování krokem zpět. The World Breeding Federation for Sport Horses (WBFSH, Světová federace chovatelů sportovních koní) se snaží v EU iniciovat vytvoření pevného legislativního rámce v oblasti klonování koní. Organizace American Quarter Horse Association (AQHA), která vede plemennou knihu QH, nejrozšířenějšího plemene v USA, registraci klonů neumožňuje, stejně tak plemenná kniha arabského i anglického plnokrevníka.
Z komerčního hlediska je nutné harmonizovat předpisy, upravující registraci klonů koní mezi jednotlivými zeměmi i různými chovatelskými sdruženími. Vznikly nové nástroje pro genetický pokrok plemen koní, a proto je třeba klást větší důraz na úpravu pravidel pro registraci plemene a zajištění životní pohody zvířat. To vše pro podporu a růst mezinárodního obchodu s koňmi.
Ve výše zmíněném dotazníkovém průzkumu považuje za podstatný důvod pro klonování možnost vlastnit chovatelsky a sportovně prověřeného koně 35,7 % respondentů. V Argentině se jedná dokonce o 66 % dotazovaných pravděpodobně proto, že Argentina je největším producentem a exportérem koní na pólo včetně klonů. Aktuálně nejlepší hráč póla na světě a průkopník klonování Adolfo Gambiaso sám vlastní šest klonů své vynikající klisny Cuartetera a pravidelně se s nimi účastní soutěží.

Legislativní rámec

Existuje hranice vědeckého bádání, a co limituje jeho svobodu? Provedený dotazníkový průzkum ukázal, že jen 7 % respondentů považuje legislativu a ostatní předpisy týkající se klonování za dostačující. V České republice jsou to pouhá 4 %. Vědecký pokrok není bohužel stejně rychle následován změnami právních norem. Pokud neexistuje obecná shoda na tom, jak na určité společenské problémy nazírat, těžko pak hledat shodu politickou, která bude vyjádřena v příslušné legislativní úpravě. Údělem práva je upravovat až vzniklou situaci, alespoň co se vědeckého pokroku týče – i jeho možných neblahých následků.
Došlo ke zmrazení návrhu Směrnice evropského parlamentu a Rady o klonování zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných a rozmnožovaných pro hospodářské účely z roku 2015. Veškerá jednání mají začít znovu, protože údajně v této otázce nedošlo ke shodě mezi jednotlivými státy Unie. Na evropské úrovni je potřebná koordinace činností, které umožňují základní výzkum v oblasti klonování, a současně je nutné rozvíjet mezinárodní výzkumný program, týkající se rizik spojených s touto biotechnologií. Jak dlouho bude tato situace trvat, není jasné, a také nevíme, jestli se pohled Evropského parlamentu v průběhu let změní či nikoli.
Závěrem lze říci, že klony nebo potomci klonů budou stále častějšími účastníky jezdeckých soutěží a jejich jména budou stále častěji uváděna v plemenných knihách. V budoucnu bude zajímavé posoudit dopad této konkurence na produkci klonů. Dosud se v médiích neobjevila informace o tom, že klonování poskytuje ve sportu konkurenční výhodu. Bude jezdecká veřejnost lépe přijímat klony, pokud uvidí, že se těší dobrému zdraví? Povzbudí to chovatele, aby více využívali klony v chovu? Nebo naopak jejich přítomnost v soutěžích sníží zájem o genetické zlepšování? Tyto otázky snad budou během nejbližších let zodpovězeny.
Použitá literatura (v angličtině a francouzštině) k dispozici u autorek.

HISTORIE KLONOVÁNÍ KONÍ

Nejznámější naklonované klisny
Poetin – výhra na MS mladých koní v drezuře v roce 2003, 10/10 za klus → 2 klony Poetin Z CL1 a Poetin Z CL2
Ratina Z – dvojnásobná vítězka OH (družstva), stříbro OH (jednotlivci) → 4 klony, jmenují se podle pořadí narození Ratina Alpha Z, Ratina Beta Z, Ratina Gamma Z, Ratina Delta Z
Grande Dame Z – více než 60 umístění v mezinárodních skokových závodech (jezdec Jan Tops)
Famm – hannoverská klisna roku 2007

Nejznámější naklonovaní valaši a hřebci
ET FRH – finále Světového poháru ve skocích 1996 a 1997, stříbro MS Evropy, 4. místo na OH Atlanta 1996, jezdec Hugo Simon → klon E.T. Cryozootech Z (CL)
Calvaro V – stříbro jednotlivci OH Atlanta 1996 a střibro družstva Sydney 2000, jezdec Willi Mellinger → klon Calvaro Cryozootech Z (CL)
Quidam de Revel – bronz družstva OH Barcelona 1992 → klony Paris-Texas a Quidam de Revel I Z (CL)
Rusty – bronz jednotlivci a zlato družstva OH Sydney 2000 → klony Rusty CL1 a Rusty CL2
Gem Twist – anglický plnokrevník, stříbro OH Soul 1988, trojnásobný vítěz ankety „Kůň roku v USA“ → klony Gemini a Murka’s Gem
Jazz – drezurní plemeník číslo 1 → klony Jazz CL2, Jazz CL3 (Holywood) a Jazz CL4
Cumano – 6. místo družstva OH Atény 2004, zvítězil na světovém šampionátu v Cáchách v roce 2006 → klon Cumano Alpha Z
Air Jordan – 2. místo ve finále SP v Las Vegas → klon Air Jordan Alpha Z působí v chovu
Otterongo – 4. místo jednotlivci OH Sydney 2000 → klon Otterongo Alpha Z
Chellano – Chellano Alpha Z působí v chovu
Levisto Z – dvakrát zvítězil v soutěži pro plemenné hřebce Sires of the World → klon Levisto Alpha Z působí v chovu
Zandor Z – vítěz GP Bordeaux a mnoha závodů SP → klon Zandor Alpha Z

SLOVNÍČEK POJMŮ
agregace embryí – podstatou je spojování několika časných embryí v jediný zárodek, který je schopen dokončit svůj vývoj, přitom poměr buněk jednotlivých embryí je náhodný
blastocysta – rané embryonální stádium savců
diploidní – buňka (nebo organismus) obsahující dvě sady chromozomů (2n)
embryotransfer – přenos embrya do dělohy samice příjemkyně
enukleace – odstranění jádra z buňky (oocytu)
fibroblast – základní buňka vazivové tkáně
in vitro – mimo živé tělo, v umělých podmínkách laboratoře, takzvaně ve skle
oocyt – samičí zárodečná buňka (vajíčko)
přenos jader somatických buněk – využívá se při něm nejčastěji přenosu diploidního buněčného jádra ze somatické (tělní buňky) do prázdného bezjaderného vajíčka. Tímto způsobem vznikne jedinec s prakticky stejnou genetickou výbavou, jako měl dárce jádra
somatické buňky (tělní buňky) – všechny buňky těla kromě pohlavních

Galerie