Koňská záchranka Horse Emergency – premiérový převoz koně v závěsu
V sobotu 10. října se tým Horse Emergency připravoval na výjezd do Pardubic, kde měl následujícího dne držet pohotovost při dostihovém odpoledni a v průběhu 119. Velké pardubické. Znáte také ty okamžiky před odjezdem, kdy chodíte od jednoho k druhému a přemýšlíte, zda máte sbaleno vše potřebné? Snad tedy máme. Takže už se jen opláchnout, oholit, naobědvat a vyrazit.
Nic z výše uvedeného se nestihlo. Kolem poledne zazvonil telefon a z roztřeseného hlasu bylo hned zřejmé, že bude nutné předpokládaný program změnit. Ve Střelicích u Brna leží kůň ve svahu rozbahněného výběhu. Mladí majitelé čtyřletého valáška amerického klusáka Luxe před nedávnem odkoupili z jatek a postupně pracovali na jeho záchraně. Nyní ještě stále zesláblý a podvyživený koník nemohl vstát. Z telefonátu vyplynulo, že se koník (pokud to půjde) má převézt do Brna na kliniku. Co nejrychleji a co nejšetrněji. Veterinář u nakládání a převozu není nutný, proto jsme k případu vyjížděli pouze dva záchranáři se speciální sanitkou s konstrukcí a závěsem.
Po příjezdu na místo byl vidět dole pod výběhem ležící koník, zahřívaný dekou. Svůj boj ještě nevzdával a občas se pokoušel vstát. S celou soupravou terénního auta a vleku jsme sjeli dolů a nejprve vyzkoušeli, zda vůbec vyjedeme jen s prázdným přepravníkem. Nezdařilo se. Proto se vlek odpojil, ručně přetlačil na pevnější podloží, auto samo též přejelo a na vhodnějším povrchu se souprava opět spojila. Změnu postavení jsme si mohli dovolit, protože lano velkého navijáku měří 30 metrů, takže není nutné parkovat hned u koně.
Bylo zřejmé, že povezeme prvního koně zavěšeného v konstrukci. Protože Lux projevoval občasnou aktivitu, rozhodli jsme jej mírně přispat, aby během cesty v závěsu nepřišel k jiným zraněním. Najetí konstrukcí nad pacienta se zdařilo napoprvé díky nácvikům s maketou. Podařilo se též podvléknout vyprošťovací popruhy. Dvěma malými navijáky se tělo zvedlo ze země. Za normálních okolností by se nyní pacient převěsil z popruhů do přepravní sítě. Jenže valášek se nebyl schopen ani okamžik udržet na vlastních, proto jsme rozhodli jej na relativně krátkou vzdálenost převézt v popruzích. Samotné natažení konstrukce do sanitky i přeprava proběhly zcela bez komplikací. Na klinice byl pacient dovezen v konstrukci až před box. Byl uvolněn ze zavěšení a zde v teple (a zřejmě při vidině nastlaného boxu) učinil k naší radosti dva samostatné kroky dovnitř. Protože tímto naše povinnosti končily a i tak jsme již měli značný časový skluz, rovnou jsme se vydali na cestu do Pardubic.
Bohužel to bylo naposledy, co jsme Luxe viděli. V následujících dnech bylo rozhodnuto, že jeho stav je tak vážný a že již došlo k takovým poškozením, že by i přes největší snahu nežil plnohodnotně. Byl proto na Klinice uspán. I přes neradostné rozuzlení bych rád vyzdvihl aspoň pár pozitivních postřehů. Jednak chci jménem celého týmu poděkovat všem, kteří to odpoledne pomáhali. Dále jsme zjistili, že konstrukce a závěs jsou v rámci jistých rozměrů a hmotností koní plně funkční jak při manipulaci v terénu, tak během přepravy. Dík tedy ne poprvé, ani naposledy směřuje ke Kovovýrobě Marek a syn z Rosic. Protože jsem sám cestoval s pacientem ve vozíku, mohu potvrdit, že abnormální prostor uvnitř usnadňuje manipulaci obsluhujícímu personálu a vynikající odpružený podvozek velmi zpříjemňuje cestu koni. Dík tentokrát patří dodavateli přepravníku firmě Paragan z Hranic na Moravě. To hlavní, co bych chtěl na tomto místě vyzdvihnout je, že Lux dostal určitou šanci. V tomto případě mělo význam ji využít...
O to smutnější pak byla následujícího dne naše účast na dostihovém odpoledni s Velkou pardubickou. Zranění Piccadora, Gawaina i Shirley byla tak tragická, že pokoušet se o jakoukoliv záchranu by bylo jen prodlužováním jejich utrpení. Ponechám na etickém cítění zainteresovaných a odpovědných, zda tato úmrtí budou brát jako zbytečná či nevyhnutelná. Nejsem Bůh ani soudce, pouze se snažím „vracet život pod koňská sedla“, pokud o to bude zájem.
Pavel Čechovský, tým Horse Emergency
