Nemrznou vaši koně v režimu 24/7?
V těchto dnech, kdy padají zimní teplotní rekordy, napadají naše čtenáře otázky, jak jejich koně snášejí takové mrazy. Několik dotazů dorazilo i do redakce. Požádali jsme tedy Dr. Švehlovou o krátkou a rychlou pomoc. Jestli máte zájem, připojte pod článek váš komentář, jak zvládáte zimu se svými koňmi vy. A můžete zaslat i fotografie!
Tereza Prudilová: "Jak je to v zimě s vyjížďkami a studeným vzduchem? Máme v zimě na vyjížďce normálně cválat a klusat nebo jim nechávat odpočinout a střídat to? Neškodí koním studený vzduch - třeba při delším cválání a nebo po cválání?"
MVDr. Dominika Švehlová: "Koně jsou zvířata evolučně dokonale přizpůsobená životu v mírném klimatickém pásmu (přestože úspěšně osidlují subtropy i subpolární oblasti) - na rozdíl od lidí, kteří jsou prostě "afričany" jak řemen. Koně mají dlouhou a velkou nosní dutinu, jejíž průchody jsou velmi spletité. Nosní dutina je vystlána sliznicí, která je protkána hustou sítí krevních vlásečnic plných horké krve. Když vzduch prochází těmito spletitými cestami, zahřeje se teplem této krve a do hrtanu, průdušnice či plic vstupuje již dostatečně teplý, aby nezpůsobil poškození těchto struktur nebo dokonce podchlazení celého organismu. Když se kůň pohybuje, krevní tlak v cévách stoupá a nosní sliznice je ještě prokrvenější a teplejší.
Koně jsou proto dobře přizpůsobeni pobytu v chladném vzduchu, či dokonce k pohybu v těchto podmínkách, a nijak jim to nevadí. Problém může potenciálně nastat u jedinců, kteří tráví celý den v teplé stáji a pak musí jít pracovat do ledového počasí, přestože i u nich to nikdy nebude tak vážné, jako když si jde do mrazu zaběhat ze svého vytopeného bytu člověk.
Proto je lepší řídit se svými potřebami a pocity - pokud je venku zima, vám se špatně dýchá a obáváte se zdravotních následků, nejezděte. Pokud je při ježděně dobře vám, ani kůň s tím problém mít nebude.
Mrzne, až to praští. Kdo může, schová se u kamen nebo zaleze do pelechu. Kočky a psi jsou toho příkladem; houfně opouštějí osvědčené půdy, seníky a boudy a stěhují se do tepla našich domovů, pokud je pustíme. Ale co koně, především ti, kteří žijí nonstop venku? Není jim zima? Je lepší je zavřít do stájí či hluboce nastlaných přístřešků? Nebo je aspoň zadekovat?
Studie N. F. Cymbeluk, věnovaná přehledu odborných prací zabývajících se termoregulací koní a jejich přizpůsobení chladu, říká, že koně se dlouhodobějšími chladu přizpůsobují. Pak zapínají dospělí jedinci své termoregulační pochody až při -15°C, ročci při -11°C; pokud mají neomezený přísun krmiva. V příliš velké zimě koně spalují mnohem více energie a je třeba jim zajistit vždy o 2,5 % stravitelné energie v krmení víc na každý pokles teploty prostředí o 1°C pod tuto hranici. (Abstrakt můžete najít například na http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0301622694902666).
Dobře osrstěný kůň v dobré výživné kondici (stupeň 4, ideálně 5 a více v devítistupňové škále) navyklý na život venku se proto mrazům přizpůsobí – má-li neustálý přístup k senu. Pokud jsou teploty hodně hluboko pod nulou (oněch -15°C a víc), je nutné tyto koně přikrmovat energetickým krmivem, například přilévat do krmení jedlý olej nebo přidávat jádra. Důležité je zajistit koni závětří nebo přístřešek, který ho bude chránit především před větrem; uvádí se, že pobyt v přístřešku pomáhá koním ušetřit až 20 % energie, kterou by jinak vydal na zahřátí vystaven vlivům počasí v otevřeném prostoru.
Koně, jsou-li zdraví a aklimatizovaní, si skutečně mrazivou zimu užívají lépe, než horké léto. Často odpočívají na pastvině přímo na holé zemi či sněhu a nastlaný přístřešek kromě extrémních výkyvů počasí využívají především k vykonání svých potřeb. Velmi jim v tom také pomáhá pohyb; pokud chceme držet koně i v zimě venku, musíme mu ho zajistit, a to dostatečným prostorem a především rovným povrchem. Po zmrzlém rozšlapaném blátě koně dobrovolně chodit nebudou a postáváním přijdou o velkou část tepla, které by při pohybu vyrobily pracující svaly.
Koně ale zahřeje ještě něco jiného: trávení vlákniny, tedy sena či senáže. Tu ve střevech fermentují bakterie a přitom jako vedlejší produkt vyrábějí teplo, které koně doslova zahřeje zevnitř. Dostatek sena je proto pro koně důležitým předpokladem zdárného přežití zimy, s ním ale souvisí i dostatek vody. Té však koně obecně vypijí v zimě podstatně méně, než v létě. Může se tak snadno stát, že se jim ve střevech rozvine nepříjemná zácpa, vyžadující veterinární zákrok. Bylo zjištěno, že v zimě koně vypijí výrazně méně vody ledové (čili v nádobách pokrytým vrstvou ledu) než vody ohřáté na příjemnou teplotu (viz například http://cal.vet.upenn.edu/projects/equinebehavior/publixs/Papers/94drinkU.pdf). Dostatečné napájení venkovních koní v mrazech je tak velký problém - vyžaduje koupi a instalaci vyhřívaných napáječek či různých podobných vynálezů. Anebo lze využít dalšího poznatku: koně vypijí nejvíce vody do 3 hodin po nakrmení. Mnohdy proto stačí vždy, když koním neseme kyblík s příkrmem, donést i kýbl horké vody a tou roztopit zmrzlou vodu v napáječce. Pokud máme koně, kteří žijí pouze ze sena, pak jim lze podat vlažnou vodu po práci nebo jednoduše dvakrát denně, například v době, kdy se zásoby sena doplňují. Přesto neustále kontrolujte stav jejich hydratace: kožní řasa na pleci se musí ihned vyhladit, po zmáčknutí prstem na dásně vzniklý bílý flíček zrůžoví do 2 sekund, koblížky jsou vlhké a lesklé.
Zůstaňte klidně za pecí; pokud zajistíte svým venkovním koním základní zimní potřeby, nemusíte mít strach, že by v zimě strádali. Až je budou v parném létě obtěžovat muchničky a komáři, určitě budou se steskem vzpomínat na příjemnou náruč sněhu či poklidné vyhřívání na zimním sluníčku.
MVDr. Dominika Švehlová
Neustálá možnost přijímat seno je důležitou podmínkou venkovního ustájení koní v zimě.
Koně mají být v zimě v pohybu. Ten jim zajistí například i vyhrabávání trávy zpod sněhu.
Koně stojí frontu na ohřátou vodu.
