O čem jsme také psali: Krmení koní v zimním období

Zima je období, ve kterém bychom měli věnovat zvýšenou pozornost krmení koní, neboť to je jediná možnost, jak koním doplnit nedostatek energie. Vinou nízkých teplot dochází k výraznému rozdílu mezi poměrem energie, kterou musí koně vynaložit na vlastní termoregulaci, a energií, kterou koně přijímají z krmiva v jiných ročních obdobích. Článek si můžete pamatovat z únorového Jezdectví 2006.

Všeobecně, bez rozdílu ročního období platí, že pokud je tento poměr nevyvážený, dochází k disbalancím v kondičním skóre, tj. v tělesné kondici koní. Vycházíme-li z hodnocení tělesné kondice dle D. R. Hennekeho z texaské univerzity, mělo by být kondiční skóre na hodnotě 5 během celého roku. To znamená, že naším cílem je to, aby kůň během zimy nezhubl. A toho můžeme dosáhnout jedině tím, že mu zabezpečíme dostatek stravitelné energie v krmivu.

Jak velkou zimu snese kůň?

Koně mají velice dobrý termoregulační systém, který jim umožňuje vyrovnat se s nízkými teplotami až do -15 C. Tato teplota je dle Dr. Nadii Cymbaluk z Manitoby považována za teplotu hraniční, při které nejen že ještě nedochází ke změnám fyziologickým, ale není ani potřeba vnější pomoci.

Tuto hodnotu však nelze brát jako dogma, jelikož existuje mnoho dalších faktorů, které ovlivňují odolnost koní vůči chladu. Je velice těžké určit, jaká je hraniční chladová teplota (HCT) pro jednotlivé koně. Tak např. těžcí koně mají větší odolnost vůči chladu, díky poměru mezi jejich hmotností a povrchem těla, než koně lehkého rámce. Belgický kůň bude dozajista odolnější než plnokrevník. Hříbata jsou všeobecně málo odolná vůči chladu a až s postupujícím věkem se jejich odolnost zvyšuje. To znamená, že HCT je u ročků o cca pět stupňů vyšší než u koní dospělých, pohybuje se redy kolem deseti stupňů. Stejně tak vysokobřezí klisna bude mít tuto hodnotu posunutou nahoru díky zvýšeným nárokům na energii ve fázi pokročilé březosti. Navíc HCT se mění v závislosti na dalších klimatických podmínkách, jako jsou síla větru, déšť či sníh, které výrazně snižují schopnost srsti odolávat chladu.

Vezmeme-li tedy jako hraniční chladovou teplotu u dospělých koní  -15 C a u rostoucích koní 0 C, jsme schopni odvodit si zásadní vzorec pro krmení koní v zimě.

Poklesne-li teplota pod hraniční chladovou teplotu o 1 C, je třeba navýšit příjem energie krmivem o 2,5 %, oproti normální krmné dávce. Ve většině případů to znamená navýšení celkového množství krmiva o 2 % na každý 1 C pod HCT. Pro nepracující koně je v tom případě nejlepší zajistit volný přístup ke kvalitnímu senu. Koně sami zvýší svůj příjem sena, pokud jim dáme tu možnost, a budou přijímat 2 až 3 % sena ze své živé váhy.

Něco „pro zahřátí“

Kvalitní seno je ten nejlepší způsob jak svého koně "zahřát". Navíc na rozdíl od navýšení dávky jadrného krmiva nehrozí nebezpečí laminitidy. Díky fermentačním procesům, které vznikají při trávení sena ve slepém a tlustém střevě, dochází k uvolňování většího množství tepla (energie), než je tomu při trávení jádra v tenkém střevě. Takže jádro je nutné jen jako doplněk pro pracující koně podle stupně zátěže, nebo pokud nám kůň hubne.

foto Magdaléna Straková

Každému stejným metrem

V zimě bychom více než kdy jindy neměli zapomínat na přirozené chování koní a na hierarchii ve stádě. Stává se velmi často, že se při skupinovém chovu vyskytují jedinci ve špatné tělesné kondici, přestože má stádo dostatek krmiva. To je zapříčiněno tím, že dominantní jedinec nedovolí bojácným koním přístup ke krmišti. Proto je vhodné zřídit více krmných míst ve vzdálenosti 3 až 15 metrů od sebe, anebo pohodit seno volně na sníh, v tom případě však musíme počítat se ztrátou krmiva okolo 25 %.

S mineráliemi a vitamíny si nechte poradit

Hovoříme-li o tom, že nepracujícím koním stačí v zimě pro záchov dostatek kvalitního sena, musíme si ovšem uvědomit zvýšenou potřebu minerálních látek a vitamínů, které musíme koním zajistit. Málokdo z nás si uvědomuje potřebu těchto látek, které ovlivňují veškeré životně důležité procesy v těle koní. Každému je ale znám jejich účinek na kvalitu srsti a tudíž na podporu ochrany proti vnějšímu prostředí. Uvědomíme-li si funkci srsti, ale také všech ostatních projevů probíhajících v koňském těle, měli bychom našim koním zabezpečit přísun těchto životně důležitých látek v požadovaném množství. A to buď ve formě lizu anebo přísady do krmiva. Obyčejná sůl je sice potřeba, ale stejně jako některé "universální" lizy je nedostačující. I v případě, že krmíme kompletní směs určenou pro koně, nemusí být potřeba minerálních látek a vitamínů odpovídající požadavkům koní. Jinou minerální přísadu budeme potřebovat, pokud krmíme luční seno, jinou pokud krmíme seno s podílem jetele či vojtěšky, nebo pokud do krmení přidáváme otruby. Hodně záleží na tom, jestli si vybereme dodavatele, který pouze prodává, nebo takového, který poskytuje chovatelům i poradenský servis.

Vodu sněhem nenahradíš!

Voda, stejně jako v létě zůstává životně důležitou i v zimním období. Žádná tělesná funkce nebude fungovat bez dostatečného množství vody, a proto i v zimě bychom se měli snažit zabezpečit koním dostatečné množství vody. Představy, že sníh může nahradit vodu, jsou mylné. Jednak by museli koně přijmout desetkrát tolik sněhu, aby uspokojili své nároky na vodu, a jednak by museli vynaložit obrovské množství energie, aby přizpůsobili teplotu sněhu na teplotu svého těla. Navíc si musíme uvědomit, že potřeba vody v zimě je vyšší už proto, že hlavním zimním krmivem je seno, které má 85 % dušiny, oproti pastvě, kde se sušina pohybuje okolo 16 % - koně mají tudíž omezenou možnost příjmu vody z krmiva. Pokud je to možné, je výborné podávat koním teplou vodu. Poslední výzkumy ukazují, že pokud je koním v zimním období podávána voda o teplotě 6 až 15 C, příjem vody se navýší o 40 %, což pozitivně ovlivňuje metabolické procesy.

Závěrem lze říci, že koně jsou velice adaptibilní na chlad, a nemají do určité hranice požadavky na pomoc zvenčí. To platí ovšem v případě, že jsme schopni koním zajistit veškeré požadavky během celého roku tak, abychom je udrželi v optimální kondici v závislosti na klimatických podmínkách a na stupni jejich zatížení.  

POZOR: 

Poklesne-li teplota pod hraniční chladovou teplotu o 1 C, je třeba navýšit příjem energie krmivem o 2,5 %, oproti normální krmné dávce. Ve většině případů to znamená navýšení celkového množství krmiva o 2 % na každý 1 C pod HCT.