O čem jsme také psali: Mash – mýty a legendy

V prosinci loňského roku se na stránkách Jezdectví objevil článek Martina Mohelského s názvem "Mash - mýty a legendy". Mash obvykle pozůstává z mačkané obiloviny, nejlépe ovsa, pšeničných otrub, lněného semínka upraveného vařením, extruzí nebo jen mačkáním či šrotováním. Dále krmné soli či jiných minerálních doplňků, oleje, aromatických esencí pro zlepšení příjmu atd. Kvalita a přínos mashe se ovšem často přeceňuje.

Čím mash je a není doopravdy?

Rozumně a věcně považujme mash za způsob úpravy krmiv, který v „domácím“ prostředí a hlavně svépomocí umožní vyrobit dobře přijímanou směs krmiv. Do mashe zapravíme prašné podíly (krmný vápenec, sypké vitaminové doplňky, možno i léčivé látky) a víme, že je koně spolehlivě přijmou. Je to jeden ze způsobů výživy špatně krmitelných koní – vždycky nakonec zjistíme, co takového jedince přitahuje a jak do něj dostat denní dávku. 

Kolem komerčně vyráběného mashe je mnoho reklamního humbuku, jako že se koně na něj těší a zapomenou na starosti, jak krásně se paří vonné esence ve stáji (co by se nepářilo, ve vlhkém prostředí stáje se vlhkost sráží snadno), jak úžasné je zdravotní působení horkého mashe (tak že bychom koním pro jejich zdraví opařili pysky a jazyk?) atd. Mash byl vždy hlavně způsobem, jak levně nakrmit koně a využít a zapravit do krmné dávky méně hodnotná krmiva – např. otruby, slupky a podobně. Komerčně dodávané mashe jsou pravým opakem.

Další mýtus ve výživě koní: spařování krmiv horkou vodou. Koně se údajně horkým krmivem zahřejí a ještě dochází k výbornému zlepšení krmiv. Ve skutečnosti se tak nedosahuje žádného zvláštního efektu. Několik kilogramů teplého přídavku nemůže mít vliv na teplotu koně o živé hmotnosti 500 kg. Takže teplý mash nám koně rozhodně účinně nezahřeje. Dále, horká voda má příliš nízkou teplotu na to, aby škrob obilovin významně zmazovatěl. To lze dokázat procesem extruze za teploty kolem 200 oC a vysokého tlaku. Už vůbec se nedosáhne zlepšení významné využitelnosti ostatních živin.

+++vykrik+++

Považujme mash za způsob úpravy krmiv, který v „domácím“ prostředí a hlavně svépomocí umožní vyrobit dobře přijímanou směs krmiv.

+++

Co dále do mashe můžeme míchat:

- Lněné semeno je skutečně tradičním a výborným krmivem, ale jeho tradice má vazbu na dobu, kdy se výše položená pole modrala květy lnu skoro stejně, jak teď v pozdním jaru žlutě září řepka. Semeno lnu bylo vedlejším produktem, a kdo si jel na vysočinu sjednat nákup kvalitního ovsa, musel přibrat několik metráků lněného semene, jinak nepochodil. Staré, v Československu pěstované tírenské odrůdy lnu měly z krmivářského pohledu velmi kvalitní semeno. To se o dnešních olejářských už říci nedá.

Len je vynikající dietetikum, má vysoký obsah výborně využitelných bílkovin, jako olejnina je energeticky velmi dobrá, a co víc, jeho olej má obsah velmi cenných vícenenasycených mastných kyselin. I když se jejich význam jako krmiv dosti přechválil, inu, to je naše oblíbená antropomorfizace. Len má ale přece jen jednu nevýhodu, či spíše riziko. Obsahuje kyanogenní glykosid linamarin a taktéž stopové množství enzymu linázy. Je-li semeno lnu mechanicky narušeno a ponecháno takto delší dobu, vzniká v teplém a vlhkém prostředí působením enzymu na linamarin kyselina kyanovodíková, závažný a prudký jed. Je těkavá a snadno se odpařuje, ale vzhledem k její toxicitě je lépe k tomuto procesu nevytvářet podmínky. Po šrotování nebo mačkání je třeba len do jednoho či dvou dnů zkrmit.

Spařování lnu (zničení enzymu) je spolehlivou prevencí a navíc se uvolňují slizy a šlemy s výborným působením na sliznice trávicího traktu a vůbec blahodárným působením na celý organizmus. Len je zdroj bílkovin a energie. Je dobře znám velmi kladný vliv semene lnu na kvalitu srsti, žíní a kopyt, regeneraci matek po porodu, vyčištění střev novorozených mláďat. Velmi dobrým řešením je zkrmování extrudovaného lnu. Vysoká teplota a tlak je bezpečnou zárukou zničeného enzymu a zároveň dobré využitelnosti živin i příznivých dietetických účinků.

- Pivovarské kvasnice mohou být součástí mashe, můžeme je zkrmovat i samostatně. Jejich veliká přednost spočívá v obsahu bílkovin s příznivým obsahem i spektrem esenciálních aminokyselin – mají blíže k živočišné bílkovině než rostlinné a to je velice cenné. Jsou známé významným obsahem B vitaminů. Bílkoviny i B-vitaminy jsou velmi dobře využitelné. Pivovarské kvasnice ale jsou nepříjemně hořké. Zamícháme-li je do jakéhokoliv krmiva, mohou podstatně zhoršit jeho příjem. Do krmných směsí se dávkují cca 0,5 – 1 %, pak ještě nevadí hořká chuť, ale už se projeví koním příjemná kvasničná vůně. Pokud potřebujeme podávat koním větší množství mimo krmnou směs, je dobré míchat je s ovocným sirupem. Kvasnicemi řešíme akutní nedostatek bílkovin, po dlouhodobém přikrmování se výrazně zlepší osvalení koní. Jsou vhodné při problémech s mikroflórou střev, třeba po léčbě antibiotiky. U koní s vysokou tréninkovou zátěží kompenzují negativní následky snížení objemného podílu krmné dávky. Dlouhodobě můžeme podávat cca 50-100 g denně. Kromě pivovarských kvasnic existují i krmné kvasnice (obchodní název Vitex), které mají také vysoký obsah bílkovin s výbornou využitelností, jen nižší obsah vitaminů a nejsou hořké.

- Sójový extrahovaný šrot je další možností, jak vylepšit bílkovinou výživu koní. Dá se nakoupit na míchárnách krmných směsí. Je to nejkvalitnější bílkovinný komponent s vysokým obsahem dobře využitelných bílkovin, s příznivým dietetickým působením a bez vedlejších rizik. Pokud neobsahuje příliš vysoké procento jemného podílu, můžeme jej zkrmovat přímo, koně jej přijímají dobře. Ale je to také vhodná součást mashe. Denní dávka sójového ex. šrotu by u dospělého koně může být 0,2 – 0,3 kg denně. Je výborný pro hříbata, kojící klisny, staré koně a koně v extrémně těžkém tréninku. Zmíněné dávkování bychom neměli příliš zvyšovat, protože nadbytek bílkovin koním rozhodně neprospívá.  

- Aromatické doplňky a pamlsky pro koně – to je dlouhé povídání. Ale snad každý ví, jak jim chutnají jablka, mrkev, přitahuje většina sladkých vůní, taktéž chlebových a kvasných. Patří k nim i anýz a fenykl nebo petržel. Koně lze lákat také česnekem.

Vzhledem k tomu, že mají velké množství chuťových i čichových pohárků, měli bychom do aromatických úprav dodržet zásadu stejné chuti a vůně – nestačí do krmiva zamíchat pouze aroma bez odpovídající chutě. Koně to zakrátko poznají a zbytečně si zkomplikujeme příjem krmiv. Týká se to samozřejmě hlavně hůře krmitelných koní. Aromata a zchutňující látky se zamíchávají do lizů nebo podobných přípravků nebo prostě všude, kde neočekáváme spolehlivý příjem krmiva či doplňku. Koním můžeme podávat krmný vápenec nebo kvalitnější dikalcium fosfát. Rozhodně ale musíme tyto minerální doplňky podávat až po kvalifikovaném zjištění kolik a kdy. Je třeba vzít v úvahu množství a využitelnost vápníku a fosforu v celé krmné dávce a teprve potom určit, jak upravit minerální výživu, třeba právě zamíchat patřičné množství minerálií do mashe.

Návrh mashe, který bude až na obsah vitaminů a mikroprvků splňovat potřebné nároky obvyklého sportovního chovu:

Dávkování mashe:

Dávka 1–2 kg je vhodná pro koně v lehké práci, denní krátké vyjížďky nebo celodenní pobyt ve výběhu; 3–4 kg odpovídá střední práci, vyjížďkám s cca 15–20 min. cvalu a 0,5 hodiny klusu. Ve vyšším dávkování pro větší intenzitu práce je vhodné snížit množství otrub na polovinu a nahradit ovsem nebo ječmenem. Také můžeme doplnit olej 0,5 dcl–1 dcl na 1 kg mashe v suchém stavu. Olej potřebuje návyk, začínáme s 0,1 dcl a po třech týdnech jej podáváme naplno.

Abychom dodrželi tradici, prolejeme mash horkou vodou, zhruba cca 2/3 váhy mashe. Nasákavost bude podle kvality otrub a ovsa. Mash podáváme teplý až vlažný.

+++zvlast na konec+++

Výživa jako lék

Závěr sezony také souvisí s úvahou o zdraví koní. Výživou můžeme napravit mnoho. U koní s vysokou sportovní či chovatelskou hodnotou je vhodné odebrat krev a nechat posoudit minerální metabolizmus, zejména se zřetelem na vápník. Vápníku je, jak se říká, všude dost. Horší je to s jeho využitelností. Nedostatečně kyselé prostředí v žaludku koně nestačí obvykle používaný uhličitan vápenatý ionizovat. V takovém případě se uhličitan v zásaditém prostředí střev chová jako nevyužitelný a odchází defekací z organizmu. K rychlé úpravě nedostatku vápníku je vhodná organická forma – mléčnan či citrát vápenatý. I při perorálním podání probíhá jeho vstřebání či lépe řečeno ionizace velmi účinně, rychle a spolehlivě. Intenzivní trénink namáhá celý organizmus. Ačkoliv je jaterní tkáň schopna velikých výkonů, energetické nároky vysoké tréninkové zátěže ji závažně poškozují. Výbornou prevencí během sezony je přídavek výtažku ostropestřce mariánského. Účinná látka Sylifeed dělá s játry koní zázraky i v chovech ateisticky smýšlejících majitelů, a tak je podzim přinejmenším rozumnou příležitostí k jeho použití.

+++