O čem jsme také psali: Následky koňské lásky: Julie v porodnici

Minulý díl strávila naše koňská Julie v radostném očekávání, dnes přivede na svět hříbě – svůj genetický „půlobraz“. Po zhruba 11 měsících nitroděložní proměny oplodněného vajíčka v hříbě spatří Julie svého potomka na vlastní oči. Článek byl uveřejněn v lednovém čísle Jezdectví v roce 2006.

Během březosti klisny zpravidla příliš nemění své chování. Březí klisna významně nezasahuje do svého diáře a nemění ani své sociální chování. Klisny si obvykle uchovávají své postavení v hierarchickém žebříčku, a to i po porodu (Estepová a kol., Appl Anim Behav Sci 1993). Jakékoli zjevně patrné změny v chování nejsou z hlediska bezpečnosti klisny vítané, protože neobvyklé chování poutá pozornost predátorů. Chování typické pro březí klisny by predátoři časem nejspíš dokázali rozeznat a soustředili by na ně větší pozornost, protože jsou snadnější kořistí (s velkým břichem se přece jen pomaleji utíká). 

K významným změnám ve společenském životě klisny dochází až v prvních dnech po porodu, kdy klisna kontakty s ostatními členy harému podstatně omezuje a věnuje se především hříběti, které zpočátku chrání před zájmem svých stádových kolegyň. U novopečených matek klesá jak frekvence chování agonistického (tj. dominančního a submisivního chování spojeného s udržováním postavení v hierarchickém žebříčku), tak přátelského – groomingu („vzájemné péče o srst“; van Dierendonck, Appl Anim Behav Sci 2004). 

Některé klisny projevují během březosti sexuální chování vůči harémovému hřebci, aniž by tím poškodily sebe či plod. „Nereproduktivní sex“ může být jedním z důvodů, proč narozdíl od většiny kopytníků zůstávají hřebci s klisnami i mimo období sexuálních hrátek (Asaová a kol., Horm Behav 1983). 

Ke změnám v chování klisen dochází většinou až s blížícím se porodem. V přírodních podmínkách se klisna před porodem často straní ostatních koní a vyhledává kryté a bezpečné místo v soukromí (někdy v doprovodu svých starších hříbat či jiné dospělé klisny, např. Tylerová, Anim Behav Monogr 1972). Tendence opouštět skupinu závisí zřejmě na přírodních podmínkách, ve kterých skupina žije, obdobně jako je tomu například u skotu. Klisny v některých volně žijících populacích koní odcházejí i 5 km daleko, v jiných oblastech klisny rodí naopak přímo ve skupině. Svou roli hrají také individuální vlastnosti klisen a jejich mateřská zkušenost – prvničky spíše zůstávají se stádem (přehled prací např. v knize George H. Waringa Horse Behavior, Noyes Publications/William Andrew Publishing 2003). 

Velká událost na spadnutí

Zhruba měsíc před porodem se klisně začnou zvětšovat mléčné žlázy, které už několik dní před narozením hříběte mohou produkovat mléko. Na koncích struků se pak objevují kapky prvního mléka podobné vosku. Detailně popsané příznaky blížícího se porodu klisny lze najít v každé učebnici reprodukce či fyziologie hospodářských zvířat, proto je zde nebudu podrobně vypisovat. 

Jednu až čtyři hodiny před porodem začne klisna projevovat známky neklidu a nepohody – „je jí vidět na očích, že se na druhém konci těla bude něco velkého dít“. Vlastní porod začíná děložními kontrakcemi, pomocí nichž se upravuje poloha plodu. Klisna popochází, často opakovaně vstává a lehá, hrabe, ohlíží se ke slabinám, potí se a přes břišní stěnu můžeme okem pozorovat pohyby plodu. Tato fáze porodu trvá několik minut až hodin a končí prasknutím plodových obalů. 

Ve druhé fázi porodní klisna během 10 až 20 minut přivede na svět mokré hříbě uvězněné ve zbytcích plodových obalů. Klisna rodí zpravidla vleže na boku. Nejprve se objeví přední nohy hříběte, za ním hlava a poté většinou již hladce vyklouzne tělo a zadní nohy. Tím začíná třetí porodní fáze, ve které ještě přechází do hříběte krev z placenty. Placenta se odloučí zhruba hodinu po porodu, buď samovolně, nebo tomu matka napomáhá válením či zuby. Matka po náročném vypuzení hříběte obvykle několik minut leží a sbírá síly, takže hříbě se samo vyprostí ze zbytků plodových obalů – stačí mu k tomu většinou zvednutí hlavy. S oddělením pupeční šňůry není třeba pospíchat, právě proto, že během několika minut po porodu ještě hříbě přijímá placentární krev. Pupeční šňůru přetrhne hříbě při prvních pokusech o postavení nebo vstávající matka. 

Pro klisny bylo evolučně výhodné celý porod co nejvíce zkrátit, poněvadž výše popsané chování snadno vzbudí nežádoucí pozornost predátorů. To se týká obzvláště první doby porodní (do prasknutí plodových obalů). Zdá se, že na pověstech o schopnosti klisen oddalovat porod skutečně něco bude. U volně žijících klisen tuto fázi počítáme většinou na minuty, zatímco domácí klisny si často dávají na čas. To může jistě potvrdit každý z nás, kdo chtěl u porodu „svého“ hříběte být. 

Prodloužení první doby porodní až na dny může být způsobeno rušivými podmínkami a člověkem, jehož přítomnost rodící klisny obvykle nevítají. Musíme si uvědomit, že zatímco z našeho pohledu je pravidelná kontrola stavu rodičky a péče o její maximální komfort chovatelskou povinností a mnohdy i starostlivým „rodičovským“ či „tetičkovským“ chováním, klisna o jakékoli vyrušování pranic nestojí. Naštěstí klisny i v podmínkách chovů rodí v drtivé většině případů bez jakýchkoli potíží a naši či veterinární pomoc potřebují zřídka (školní údaj hovoří o cca 2 % asistovaných porodů). Prakticky ve všech chovech lze zařídit, aby pravidelná kontrola klisny probíhala bez zbytečného opětovného upoutávání její pozornosti (vrzání vrat, opakované rozsvěcování a zhášení apod.). 

Většina klisen se po porodu zajímá o vyloučené plodové obaly, jen malá část klisen je však požírá; Virga a Houptová (Equine Vet J 2001) uvádějí cca 1 % takových klisen. Klisna po vyloučení placenty místo porodu i s hříbětem co nejrychleji opouští, protože místo promáčené plodovou vodou a krví se zbytky obalů přitahuje predátory. Klisny se s hříbaty zpravidla záhy vracejí ke své původní skupině, skýtající větší bezpečí.

Hříběcí domobrana

Kůň patří v ekologické potravní pyramidě mezi druhy, které jsou kořistí jiných živočišných druhů. U těchto druhů je podstatnou součástí rodičovské investice obrana mláďat vůči predátorům. Evoluce „pojistila“ bezpečí bezbranných hříbat hned z několika stran. Krátce po narození se plně vyvinuté hříbě postaví na vlastní, byť stále vratké nohy a je schopno samostatného pohybu. Řadí se tak mezi mláďata prekociální, tj. plně vyvinutá. Tato mláďata vypadají jako „malí dospělí“ a jsou schopna samostatného udržování životních funkcí (matka je nemusí zahřívat apod.). (Druhým typem jsou mláďata altriciální, která se rodí s různou měrou nevyvinutými smysly, orgány a pohybovým aparátem - např. štěňata, koťata či mláďata lidská.) 

Hříbě je typickou ukázkou mláďat kopytníků tzv. následovacího typu (angl. followers). Stále se drží matčiných sukní a následuje její kroky, zřídka kdy jej spatříte mimo dohled matky. Pokud odpočívá, matka se pase nebo stojí a vartuje v jeho těsné blízkosti. Protipólem jsou mláďata odkládacího typu (angl. hiders), například kolouši nebo srnčata. Matka takové mládě nakojí a na několik hodin „odloží“ na bezpečném místě. Zatímco se sama odchází pást, mládě klidně leží a chová se, jako „že tam není“. To bývá v dnešní době příčinou osudového nedorozumění. Neinformovaní lidé zalehlé mládě považují za osiřelé a v dobré vůli ho odnesou a „zachrání“. Prosím, najdete-li na vyjížďce či procházce opuštěné a bezbranné srnče či koloucha, nikam ho neodnášejte a ubraňte se nutkání se s ním pomazlit. 

Krom toho, že se hříbě aktivně drží matky obranářky a je schopno se samo do jisté míry spasit útěkem, funguje jako významný ochranářský prvek i tatínek. Hřebec v přírodních podmínkách hlídá své stádo klisen s hříbaty a brání jej urputně jak před predátory, tak před případnými útoky cizích hřebců. 

Porody jsou také vesměs časovány do nočních hodin, takže ona velká událost není tolik na očích denních predátorů. Noční porody jsou nejčastější i v chovatelských podmínkách, kdy klisny nejsou vystaveny dennímu provoznímu ruchu. 

V chovech je riziko predace hříbat zpravidla mizivá, do hry však vstupuje člověk jako více či méně nechtěný „kladeč pastí“, a tudíž přebírá i službu ochrannou a obrannou. Nejdůležitější vlastností chovatele je předvídavost. Nebezpečné předměty musejí být odstraněny z dosahu hravých a zvědavých hříbat, jámy zakryty, ploty a ohrady viditelné atd.

Příště se budeme podrobně zabývat ustájením klisen v době kolem porodu. Zaměříme se také na to, proč klisny občas odmítají svá hříbata a jak takový problém řešit.

Zdá se, že na pověstech o schopnosti klisen oddalovat porod skutečně něco bude.

Prosím, najdete-li na vyjížďce či procházce opuštěné a bezbranné srnče či koloucha, nikam ho neodnášejte a ubraňte se nutkání se s ním pomazlit.