O čem jsme také psali: Nemoci koní - Když se řekne „letní vyrážka“
Většina z nás se těší na léto, na teplé a dlouhé dny, kdy budeme moci trávit spoustu času se svým koněm v přírodě… Ale mnohé lidi napadne i něco dalšího: Zase se objeví ten dotěrný hmyz! Bohužel, je to pravda. A s hmyzem – kromě toho, že nás a naše koně bude obtěžovat svým poletování, bzučením, lezením, pícháním a kousáním – přicházejí i další problémy; snad nejvíce frustrující z nich je letní vyrážka. Článek je z červnového Jezdectví 2005.
V našich zeměpisných šířkách se setkáváme především s tímto obtížným létajícím hmyzem - komáry, pakomárky, ovády, muchničkami, mouchami (mezi nimi i s bodalkou stájovou), střečky, včelami a vosami.
Bodnutí nebo kousnutí tímto létavým hmyzem může způsobit různé problémy:
1. Samotné kousnutí způsobuje ránu v kůži, která je predilekčním místem pro sekundární bakteriální infekci nebo myiázu.
2. Kousnutí velkých „much“, např. ovádů, může způsobit vznik bolestivých uzlů, které koně velmi dráždí.
3. Mnoho létavého hmyzu přenáší virové, bakteriální a protozoální nemoci.
4. Mnoho koní je také hypersenzitivních (přecitlivělých nebo-li alergických) na kousnutí hmyzem, konkrétně na jeho sliny nebo toxin, který vpraví do rány.
Podívejme se blíže na alergii na hmyzí kousnutí. Toto onemocnění nejspíš znáte i pod jinými názvy: alergická dermatitida, letní vyrážka či letní ekzém. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění kůže koní provázených svěděním. Jak už sám název napovídá, letní vyrážka je v našich zeměpisných šířkách onemocnění sezonní. Po mnoho let byla příčina tohoto onemocnění neznámá. V roce 1953 se zjistilo, že příčinou těchto ekzémů je hmyz, především pakomárci (Culicoides) a muchničky (Simulium).
Postiženi mohou být koně jakéhokoli pohlaví, věku a plemene, zdá se však, že více bývají postižena severská plemena pony než velcí koně. Nechvalně známé a rozšířené je toto onemocnění například u „pevninské“ populace islandských koní. Vznik a rozvoj onemocnění ovlivní mnoho různých faktorů „vnitřních“:
- genetická predispozice,
- úroveň metabolismu,
- stav imunitního systému,
- jiná onemocnění
Svůj vliv však mají i faktory „vnějších“:
- krmení (nesprávný management a krmení koní narušuje mimo jiné rovnováhu střevních mikroorganismů, následkem čehož dochází i ke změnám celkového metabolismu koně),
- ustájení,
- škodliviny z prostředí.
S věkem se příznaky často zhoršují.
Svědí to a svědí…
Jak už bylo řečeno, v případě letní vyrážky se jedná o alergickou reakci na sliny nebo toxiny hmyzu vpravené do kůže. Konkrétně je to alergická reakce typu I (časná hypersenzitivita) nebo typu IV (pozdní hypersenzitivita). Alergická reakce se projeví zánětem kůže (dermatitida), který je charakteristický zčervenáním a tvorbou velkých, plochých, kulatých otoků nebo vyvýšených uzlů s nebo bez tvorby krust. Tato alergická dermatitida je provázená velkým svěděním. Následkem toho se koně koušou a škrábou, což způsobí sekundární poškození a poranění kůže a později její zesílení a zvrásnění. Otírání a kousání způsobuje lámání až úplnou ztrátu srsti a žíní na postižených místech. Často se zde tvoří puchýře, které praskají a pokrývají je krusty. Intenzivní škrábání vede k sekundárním bakteriálním infekcím kůže, při nichž se v poškozené kůži tvoří a hromadí hnis. Tyto druhotné změny také způsobují svědění, kůň se stále škrábe a kouše a začarovaný kruh se uzavírá. Intenzivní svědění může způsobit výraznou změnu temperamentu koně, takto postiženi jedinci mohou být během léta zcela nejezditelní.
Kožní léze se nacházejí v „horních“ neboli dorzálních oblastech těla koně (konkrétně obličej, uši, hřeben krku a hříva, hřbet a kořen ocasu), či „dolních“ neboli ventrálních oblastech těla (dolní střední linie hrudníku a břicha, slabiny, podpaží, hruď a mezisaničí). U některých koní se však léze vyskytují v horních i dolních částech těla..
Celý průběh tohoto onemocnění se zhoršuje působením potu, prachu a jiných nečistot - koním nedělá dobře příliš teplé počasí.
Na podzim, kdy se hmyz vytratí a teploty vzduchu klesnou, se kožní změny začnou hojit a zarůstat srstí, aby další rok s příletem hmyzu celý kolotoč vypukl nanovo a často ještě intenzivněji.
Diagnostika přecitlivělosti na kousnutí hmyzem se zakládá na anamnéze (sezonnost problému), klinickém nálezu (svědění, kožní léze na charakteristických místech) a vyloučení jiných příčin svědění (např. kopřivka, trichofytóza, svrab, kontaktní alergie apod.). Pokud si veterinář není jistý nebo chce vyloučit jiné možné onemocnění, může provést kožní seškraby; ty jsou v případě letní vyrážky negativní. Další možností – ne příliš častou ani nutnou – je odebrat kousek změněné kůže k histologickému vyšetření. Pro stanovení alergie na konkrétní hmyz lze využít intradermální testy s roztokem hmyzího antigenu. Bohužel tyto antigeny jsou drahé a nejsou vždy k dispozici. Ve skutečnosti je mnoho postižených koní alergických na více než jeden druh hmyzu, a navíc preventivní i léčebná opatření bývají podobná pro většinu létajícího hmyzu, takže tyto testy nejsou nutné.
Boj proti letní vyrážce
Boj proti letní vyrážce musí probíhat na dvou frontách: útokem na hmyz a obranou koně tím, že změníme jeho management.
Pokud chceme proti letní vyrážce bojovat úspěšně, nemůžeme čekat, až se objeví první hmyz. Musíme začít s přípravami mnohem dříve. „Prevence“ i „terapie“ zde proto mnohdy splývají. Co tedy dělat? V první řadě je třeba na toto setkání koně připravit. Dále je třeba udržovat jakousi „kontrolu“ nad hmyzem, aby se s koněm pokud možno vůbec nedostal do kontaktu. A pokud naše preventivní opatření selžou (což není vyloučené), je třeba jednat a co nejdříve a neúčinněji potlačit již probíhající alergickou zánětlivou reakci na kůži.
1. Příprava koně na přicházející sezonu hmyzu
Protože vznik letní vyrážky může být ovlivněn i „vnitřními“ faktory, jako je například úroveň metabolismu, měli bychom koně na léto náležitě připravit – a to nejen koně alergického.
Je zjištěno, že tato kožní alergická reakce je úzce spjatá se zdravím trávicího aparátu, a tedy i s krmením. Kromě toho, že je třeba koni po celý rok zajistit správnou a co nejpřirozenější výživu, je nutno pomyslet také na „jarní sanaci střev“. Dnes lze koupit různé bylinné směsi na úpravu metabolismu, trávení i jaterní činnosti koní. Mělo by se radikálně omezit krmení bohaté na bílkoviny (např. bohatá jarní tráva, vojtěška aj.) a měla by se snížit i dávka jadrného krmiva, aby se organizmus dostal do metabolické „rovnováhy“. Krátce a stručně – koně krmit tak, jak vyžaduje jeho fyziologie trávení: Základ krmné dávky má tvořit kvalitní luční seno, jádro se má podávat jen v případě, že je třeba dodat energii na výkon nebo růst. Existují speciální směsi pro koně, kteří mají problémy s kůží nebo přímo trpí letní vyrážkou.
Odborné studie prokázaly, že přidávání krmných doplňků s obsahem nenasycených mastných kyselin, především omega 3 (např. ze lněného semínka) může pomoci eliminovat projevy letní vyrážky. Lze sehnat speciální krmné doplňky, které tyto mastné kyseliny obsahují a jsou doporučené k prevenci i terapii kožních problémů.
2. Kontrola nad hmyzem spočívá v úpravě denního režimu a životního prostředí koní v závislosti na místních podmínkách a přítomnosti jednotlivých druhů hmyzu, dále pak v ochraně koně před napadením hmyzem a také ve vlastním boji proti hmyzu.
Úprava denního režimu a životního prostředí koní
Bohužel málokdo má možnost své koně odvézt na „hmyzí sezonu“ někam vysoko do hor (cca nad 800 m n. m.) nebo k moři, kde se pakomárci rodu Culicoides nevyskytují. Proto je třeba účinně pozměnit situaci „doma“.
Koně odveďte do chráněné stáje v tu denní dobu, kdy je bodavý hmyz nejaktivnější, a to především při vysoké vlhkosti vzduchu.
Okna stáje by měla být chráněná síťkami proti hmyzu a nastříkaná insekticidy.
Další metodou, jak udržet hmyz daleko od koní, je větrání stáje ventilátory. Malé mušky a komáři totiž nedokážou létat v silném proudu vzduchu.
Ujistěte se také, že jsou žlaby a napáječky čisté, aby se v nich nemohl hmyz líhnout.
Koně držte daleko od stojatých vod, jako jsou jezírka, kaluže, mokřiny a stagnující vodní koryta, protože v nich se líhne některý hmyz, například komáři.
Koně držte dále od jiných hospodářských zvířat, především skotu.
Ochrana koně před napadením hmyzem
Koně mají být nastříkaní insekticidy (repetenty), např. na bázi pyrethrinů nebo pyrethroidů. To, jak často budete přípravek aplikovat, závisí na druhu výrobku i na podmínkách prostředí. V první řadě je třeba dodržovat návody výrobce, po získání určitých zkušeností lze pokračovat dle potřeby. Repelenty a insekticidní spreje se mají aplikovat na suchou a chladnou kůži - tím se minimalizuje riziko vzniku alergické reakce na látky obsažené v přípravku, protože vstřebání kůží je v tomto případě snížené. Koně bývají přecitlivělí na produkty na bázi ropy; v místě postřiku může dojít ke zrudnutí kůže a ke ztrátě srsti. Preventivně je dobré nejdříve nový výrobek otestovat na jednom místě, než se s ním postříká celé tělo. Látka se aplikuje na malou plochu kůže a pozoruje se reakce po dobu 72 hodin, hledají se známky zarudnutí, otok a ztráta srsti.
S různým výsledkem se používají „babské lektvary“ s repelentním účinkem, například ocet, česnek, kvasnice a mnohé jiné.
Ke hřívě, ocasu nebo ohlávce se mohou připevnit štítky impregnované insekticidem.
Pomoci mohou také síťky, které chrání hlavu a uši koně. Někdy je dobré dát na koně nylonovou síťovanou deku proti mouchám. Ostatně takových dek, chránících i krk a ocas, lze dnes sehnat nepřeberné množství.
Vlastní boj proti hmyzu
Je-li to možné, je třeba odstranit místa, kde se hmyz líhne – tedy stojaté vody, hnůj atd.
Předměty a prostředí se mají pravidelně stříkat vhodnými insekticidy.
3. Potlačení zánětlivé kožní reakce
Mnohdy však nejsou výše popsaná opatření dostačující nebo přijdou pozdě. Pokud se u koně objeví letní vyrážka, je třeba tuto alergickou reakci potlačit – především v případě, že se stává pro koně i jezdce neúnosnou. I k tomu existuje několik různých možností, které byste však rozhodně měli probrat s veterinářem. Je třeba ošetřit změny na kůži, celkově se potlačuje reakce přecitlivělosti organismu (čili alergická reakce).
Nejlepší je zareagovat hned, kdy je přecitlivělý kůň pokousán hmyzem. Protože se jedná o zánět, je dobré kůži chladit, například „běžnou letní sprchou“.
Na postižená místa lze nanášet různé chladivé, protizánětlivé, protisvědivé a celkově uklidňující preparáty, které vám doporučí veterinář. Existují speciální šampóny, kterými odstraníte z těla koně šupiny, krusty a zmírníte tak svědění, takže koni bude lépe. Můžete vyzkoušet i byliny pro podporu a udržování zdravé kůže – např. kopřiva, svízel, kořen lopuchu a heřmánek.
Pokud se kůň okusováním nebo otíráním poraní, je třeba tato místa ošetřit jako každou jinou ránu, tedy umýt, vydezinfikovat a udržovat v čistotě. V těžších případech, především v případě sekundární bakteriální infekce, může veterinář doporučit lokální antibakteriální přípravky.
Celkově se těmto koním mohou pro potlačení alergické reakce podávat antihistaminika, jejichž účinek však není spolehlivý. U nás se spíš používají kortikosteroidy. Potlačí velmi rychle zánět kůže i svědění, problém letní vyrážky však nevyřeší. Protože mají mnoho nežádoucích vedlejších účinků, musí je podávat veterinář a lze je doporučit ve skutečně závažných nebo obtěžujících případech!
Další, u nás málo rozšířenou možností je desenzitivizace. Nejdříve je nutné intradermálními kožními testy zjistit, na který hmyz nebo skupiny hmyzu je kůň nejvíce alergický. Potom lze koni aplikovat desenzitivizující vakcínu, na niž dobře reaguje 50 – 70 % koní. Je však třeba čekat 6 – 12 měsíců, než účinek plně nastoupí.
Někdy mohou pomoci i různé alternativní metody léčby, např. akupunktura, homeopatie, reiki aj.
Vzhledem k tomu, že letní vyrážka má také genetické předpoklady, takto postiženi jedinci by se z hlediska zdraví populace koní neměli dále používat v chovu.
Kdo ovládáte cizí jazyky, můžete si v zahraničí vybrat z celé řady různých populárně naučných knížek, které jsou celé věnované této problematice a které vám o letní vyrážce podají velmi detailní, rozsáhlé a aktuální informace.
