Dnešní článek bych mohl začít přesně jako před rokem: „Cesta na sever Čech je pro mě již natolik spojená s Rolinkou, že jsme nemohli nevyužít příležitosti a při návratu z lyžařského víkendu jsme se zajeli podívat do pár desítek kilometrů vzdálených Křižan, kde se tento koňský ‚domov důchodců‘ nachází, abychom se na vlastní oči přesvědčili, jak se koním před Vánocemi daří...“ Současný stav bych asi mohl shrnout do jedné věty – téměř nic se nezměnilo! V některých případech by to byla snad i potěšující odpověď, ale tentokrát je její význam opačný...
Je neděle 20. prosince. Palubní teploměr v autě ukazuje venkovní teplotu -15 stupňů Celsia, svítí sluníčko a všude kolem nás je několikacentimetrová pokrývka sněhu. GPSka se nás snaží navádět do Křižan přes Ještěd, kudy jsme jeli před rokem, ale tam bychom tentokrát museli zajisté nasazovat řetězy a tak raději volíme od Tanvaldu delší trasu přes Český dub. I tak není cesta zrovna dvakrát ideální...
Přijíždíme do Křižan a na první pohled zjišťujeme, že se situace nikterak nezlepšila. Bývalý kravín stále nemá z velké části střechu. V utěšeném stavu ale není ani ta část, která střechu v podobě panelů má. V Rolince se jakoby zastavil čas...
Vytáčím mobil Zuzany Polákové. Těší mě, že jsem se dovolal napoprvé a zastihl jsem ji v areálu. Na úvod se omlouvám se za ‚přepadovku‘ a začínám vyzvídat... „Jak vidíte, moc se toho nezměnilo. – Nejsou peníze,“ říká slečna Poláková. K mému překvapení však trestní oznámení na firmu, která měla střechu vybudovat, nebylo doposud podáno, ač bylo ohlášeno, že se tak stane, již v září 2009 na ‚Tak trochu jiné tiskovce‘ (viz příbuzný článek) vedené mediálním zástupcem Rolinky panem Širokým. „To bude až poslední krok. Nyní má dluh již druhá vymáhací agentura – ta první byla neschopná... – Pan prý Pihík slíbil, že nějaké peníze zaplatí do konce roku,“ prozrazuje Zuzana Poláková. Tomu, že by se tak stalo, asi nevěří nikdo...
Koní je však v Rolince ještě více, než předešlé Vánoce. Oproti loňským dvaatřiceti je jich letos ‚prý‘ třicet osm. Jejich počet však výrazně navyšuje osmnáct ustájených hříbat. „Ta již tady dávno neměla být. Původně majitelka plánovala, že zde budou jen v letní sezoně.“ Zhruba dvacet koní je tedy v majetku Zuzany Polákové. „Nějaké koně jsem musela utratit, nějací naopak přibyli. – Třeba tamten chladnokrevník se k nám dostal, protože jeho majitel umřel a dědicové se o něj neměli jak postarat. Na jeho ustájení však přispívají,“ poukazuje na ‚staříka‘ u balíku sena ve výběhu za kravínem. Nedávno přibyla ještě jedna klisna. Tu Zuzaně Polákové původní majitelé věnovali v dost zbídačeném stavu.
Bohužel, v době mé návštěvy v Rolince se chystal odejít na věčné pastviny další kůň. Klisna Tara ležela v jednom z boxů a čekala na veterináře s uspávací injekcí. „Byl tady asi dvě hodiny před vámi, ale neměl ji u sebe,“ konstatuje slečna Poláková. Na dotaz, co jí je, mi bylo sděleno, že je již velmi stará, ulehla a již se jí nepodařilo zvednout... I z tohoto důvodu jsem se do stáje nemohl jít podívat. Stejně tak jsem nesměl fotit největší skupinu koní v horním výběhu, jelikož podstatná část z nich byla soukromá a majitelé by s tím nemuseli souhlasit...
Jedna ‚pozitivní‘ novinka se však v Rolince chystá. Novinka, kterou jsme za posledních několik let zaregistrovali již několikrát – opět nové webové stránky. Připravuje je mediální zástupce Rolinky Jan Široký. „V toto chvíli nám stránky nefungují. Ale už jsem viděla jejich design... Až budou v provozu, tak také založíme transparentní účet u Raiffeisenbank,“ slibuje Zuzana Poláková. Zda se alespoň v tomto směru dočkáme nějakého zlepšení, nebo zůstane jen u slibů, to ukáže až čas. Ten letí dost neúprosně.
Doufám, že v příštím roce ani v mém případě nezůstane u slibů a budu mít konečně čas a prostor podívat se podrobněji „na zoubek“ i dalším podobným zařízením, která se zaměřují na ustájení starých a nemocných koní, o které původní majitelé již nestojí... Mám zase o jedno novoroční předsevzetí víc!