Vzpomínáme na... Vladislava Eremiáše
A už je tu zase neděle - den určený pracovnímu klidu a odpočinku. Svátek, jehož název v některých jazycích znamená den slunce nebo den Páně, ale také vzkříšení Ježíše Krista. A křísit budeme každou neděli i zde, ovšem pouze vzpomínky. Vzpomínky na členy naší rozvětvené jezdecké rodiny, kteří tu s námi již nejsou. Dnešní vzpomínku nám zaslala Hana Mlčoušková a týká se Vladislava Eremiáše, moravského chovatele.
Vladislav Eremiáš na fotografii Taťány Havlíčkové.
Milí koňáci, chtěla bych se podělit o vzpomínku na pana Vladislava Eremiáše, který se již bohužel na nás dívá z koňařského nebe. Nepíše se mi lehce, ale mám takový pocit, že tohle mu dlužím. Nebýt jeho a jeho optimizmu, laskavosti a především lásky ke koním, nebyla bych jednou z Vás. Začala bych od začátku. V roce 1980 tehdejší předseda JZD pan Vladislav Eremiáš založil chov koní v Nemochovicích. Začínal s nakoupenými klisnami z Rakvic a Čejkovic. Stádo tvořilo 11-13 klisen. V roce 1983 byl chov uznán jako „rozmnožovací“. Musím vzpomenout na klisnu JM 3479 Iveta, která dosáhla vlastní výkonnosti na parkuru ST a její potomci tvoří základ chovného stáda dodnes. Jen některé, např. 61/767 Allegra AP – třetí na výstavě tříletých klisen finále, 61/889 Pretty AP – druhá na výstavě tříletých klisen finále, 61/817Victoria AP – vítězka výstavy tříletých klisen finále, pana Eremiáše nejoblíbenější. Jako další klisnu JM 3885 Bonita, kterou jsem zbožňovala já, a není divu, když ve dvanácti letech se mnou chodila parkury stupně L-S, a věřte mi, moc jsem jí tehdy nepomáhala. Její potomci jsou výborní sportovci např. 61/815 Vendy po Vulkán (parkur stupně S**), vnučka 61/671 Fair Play AP (parkur stupně S*), ta pokračuje úspěšně dál v jejích stopách, 61/166 Rapsodie (parkur stupně (L**) a mohla bych pokračovat ještě dlouho. Je hodně koní, kteří nám dělají radost a především dělali radost panu Eremiášovi. Jeho dvě kobylky 61/968 Garry a její dcera 61/165 Cony-E, které jsem mu jezdila, a všechny koně v Nemochovicích. Bedlivě sledoval tréninky a závody našich koní. Vždy měl pochopení, že koníci za to až tak nemohou, když se na kolbišti nedařilo. Pokaždé přišel s vlídnou kritikou a povzbuzením do další práce. Byl diplomat každým coulem. Takový náš hnací motor, který nás nenápadně postrkoval dál a ukazoval cestu, jíž bychom se měli dát. Ještě teď každé úterý čekám jeho stříbrné auto, že přijede na trénink, dá si s námi kafíčko a probere naše bolístky. Poradí z pohledu moudrého člověka, který u koní strávil celý život a měl je opravdu rád. Byl také dlouholetým členem a předsedou Svazu chovatelů Moravy a Slezska, komisařem na výstavách tříletých klisen ČT a také komisařem na výkonnostních zkouškách tříletých klisen ČT. Jeho krédo „Vše je dílo okamžiku“ platilo a platí pořád dál. Tak se tam nahoře opatrujte a držte nám pěsti. Nikdy na Vás nezapomeneme.
Za Nemochováky Hana Mlčoušková
