Vzpomínáme na... Zdeňku Samkovou

Neděle - den určený pracovnímu klidu a odpočinku. Svátek, jehož název v některých jazycích znamená den slunce nebo den Páně, ale také vzkříšení Ježíše Krista. A křísit budeme každou neděli i zde, ovšem pouze vzpomínky. Vzpomínky na členy naší rozvětvené jezdecké rodiny, kteří tu s námi již nejsou. Dnešní vzpomínku zaslal pan Miroslav Špreňar, který by chtěl vzpomenout paní Zdeňku Samkovou zvanou "Babča". Znala ji většina koňařské obce...

Sbohem, Babčo!
Dne 4. září dotlouklo navždy srdce koňařky tělem i duší, paní  Zdeňky Samkové. Většina z nás se s ní setkala za jejího působení na Nové Americe u Jaroměře, kde se chovu koní věnovala bezmála třicet let. Byla aktivní parkurovou jezdkyní a v pozdějších letech objížděla jako rozhodčí  se svým trabantíkem a nezbytným šátkem na hlavě soutěže po celém kraji. Mám v živé paměti, jak nás zasvěcovala do tajů jezdeckého sportu, vzpomínám najejí historky, humor a jak nám dokázala krásně vynadat, když bylo špatně zameteno. Díky ní vím, jak krásné je, když se narodí  hříbě, jakou spoustu práce to dá, než z něj vyroste dospělý kůň a jak bolestné bývá někdy rozloučení. Dokázala nám předat lásku ke koním a naučila nás tomu, že jízda na koni je především odměnou za tu dřinu ve stáji.
Za to vše Vám Babčo dík a ať Vám na té nebeské pláni koně jdou.