O čem jsme také psali: Kůň, který zůstane ve vašem srdci…

V zářijovém čísle loňského roku jsme pravidelnou rubriku Já, kůň věnovali atraktivním appaloosám. O jejich historii i současnosti našim čtenářům vyprávěla prezidentka ApHCCZ, Ing. Petra Malásková. Celý text si můžete přečíst uvnitř článku.

Appaloosa, kůň, který zůstane ve vašem srdci…

Počátkem 18. století se skvrnití koně objevili v místech, kde se stýkají hranice severoamerických států Oregon, Washington a Idaho. Povodí místních řek Snake a Salmon River obývali v té době indiáni kmene Nez Percé (podle francouzského slova „pierced nases“, tj. propíchnuté nosy).

Tento kmen, živící se převážně lovem v horách, se stal prvním opravdovým chovatelem inteligentních a otužilých skvrnitých koní, kteří se brzy stali vyhlášenými pomocníky lovců bizonů a indiánských válečníků. Když Lewis a Clarke zkoumali v roce 1806 domovinu Nez Percéů, jejich záznamy již potvrdily značné chovatelské úspěchy domorodých obyvatel.

Pohnutá historie

Konečná zkouška tvrdosti však appaloosy čekala až v roce 1877. Během strastiplné pouti nebezpečnými horskými průsmyky a dlouhé více než 1100 mil se koně stali pro své chovatele jedinou nadějí na přežití a záchranou před vojáky americké armády, pověřenými přemístit kmen do indiánské rezervace. Kmen, který se z jižní hranice státu Washington pokusil dostat do Kanady, mylně ukončil svoje putování necelých 40 mil od kanadských hranic. Mnoho koní se utopilo při překonávání ledové řeky, další uhynuli při konečné bitvě s armádou, když náčelník Joseph byl donucen ke kapitulaci. Appaloosy přestaly jako plemeno existovat.

V roce 1938 vyburcoval článek o skvrnitých koních k aktivitě Clauda J. Thompsona, který se rozhodl mizející plemeno zachránit. Při svém pátrání objevil řadu kříženců, které se po pečlivém zkoumání rozhodl zušlechtit arabskými koňmi. Ve stejném roce byl založen Appaloosa Horse Club (ApHC).

Appaloosa dnes

Současná appaloosa je pohledný, dobře osvalený kůň s výrazným kohoutkem. Řada amerických zástupců tohoto plemene nese stopy po křížení s quarter horses v podobě krátké a silné zádě. Hluboký hrudník umožňuje dostatečný rozvoj plic a celé tělo je spíše čtvercového rámce s KVH 147 – 155 cm. Končetiny jsou štíhlé, i když díky výrazným kloubům působí mnohdy robustněji než končetiny jiných plemen koní, pruhovaná kopyta se vyznačují tvrdostí. Mívají také řídkou hřívu a ocas, aby se nezachytávaly v hustém podrostu, typické je výrazné oko s viditelným bělmem a skvrnitá kůže na hubě nebo genitáliích.

Nejnápadnějším znakem appaloosy je však její zbarvení. Někteří koně bývají celí skvrnití, jiní mívají skvrny pouze na některých částech těla a neexistuje pravidlo, které by určovalo jednotný typ zbarvení. Pro jednodušší orientaci však můžeme rozlišovat základní typy zbarvení a také základní barvu. V mnoha případech se však typické zbarvení s věkem koně úplně změní a z tmavého hnědáka s bílou dekou na zádi je skoro bílý kůň s tmavými puntíky.

Pro „svého“ člověka udělá cokoli

Mluvíme-li o appaloosách, je nutné se také zmínit o úžasné přizpůsobivosti plemene a těsné vazbě těchto koní k člověku. Indiáni žili s appaloosami neustále pohromadě a dbali na to, aby jejich zvířata byla inteligentní a charakterní. Také v současnosti si appaloosy podržely tyto vlastnosti a díky své přizpůsobivosti patří k nejvšestrannějším koním vůbec. Snadno se učí novým podnětům, mají vlohy pro drezurní i skokové ježdění, cit pro práci s dobytkem, jsou vhodnými partnery pro jezdce ve vytrvalostních jízdách a hodí se pro dostihy i rekreační účely.

Podle starého přísloví se appaloosy k dětem chovají ohleduplně, jsou klidné při práci se ženami a dokážou být tvrdé, žádá-li to po nich muž. Tvrdí se také, že pokud je kůň schopen opravdové lásky, pak nejblíže k člověku má právě appaloosa. Je to kůň, který vás vezme za srdce, pokud hledáte něco víc, než jen výkonný stroj. Je to chytré zvíře, které k práci nedonutíte silou, nezlomíte jeho ducha. Když s ním budete dobře zacházet a navážete spolu vztah, udělá pro vás potom cokoliv a bude se snažit.

Plemenná kniha

Od založení ApHC ještě neuběhlo tolik času (74 let), ale appaloosy se již natrvalo zabydlely v mnoha domovech. Nyní je ve světě zaregistrováno přes 650 tisíc čistokrevných koní vedených v plemenné knize a každým rokem se toto číslo zvyšuje. V nejvyšších soutěžích převládají kříženci s quartery, kteří jsou mohutnější a snášejí lépe poněkud drsný trénink. Tato tendence však smazává rozdíly mezi plemeny a jejich jedinečnost. Mnoho majitelů se proto přiklání k chovu koní z původních zakládajících linií bez křížení s ostatními povolenými plemeny v posledních čtyřech generacích a registrují se do programu Foundation Pedigree Designation FPD.

Po celém světě vznikají regionální kluby, které zastupují americkou centrálu, pomáhají chovatelům v komunikaci a pořádají společné akce. V Česku založily klub před více než 10 lety E. + M. Weberovy, známé chovatelky a propagátorky appaloos. Nyní má klub přibližně 70 členů a s více než šesti sty registrovanými koňmi se stal silným partnerem a nejvýchodnějším zástupcem. O tom, jak dobře klub funguje dodnes, se můžete přesvědčit v článku o IX. Czech Appaloosa Show 2012.