O čem jsme také psali: Fyziologické základy výcviku sportovních koní

V listopadovém Jezdectví roku 2004 jsme uveřejnili článek o fyziologickým základech výcviku koní. "Motorem vašeho koně jsou svaly, jeho karburátorem jsou srdce a plíce. Rozdíl mezi koněm a závodním automobilem je ovšem ten, že kůň je plastický. Jednou zlomenou nohu sice při troše štěstí sešroubujeme, ale novou v mototechně ani servisu nekoupíte. Na druhé straně má vaše zvíře výhodu, že jednotlivé díly mohou být vyměněny za běhu celého závodního stroje...," začíná dr. Mach svůj text a dále se dozvíte, proč použil toto přirovnání.

Nesnažím se vyvolat úsměv na vaší tváři. Osobně z toho mám opačný dojem a skutečně se mi stalo, že novopečený klient – majitel koně se mě úplně vážně ptal kolik (jak rychle) to jede a jak dlouho to v té rychlosti vydrží… Snad proto to přirovnání ke stroji.

Zákony výcviku

Už na začátku prvního článku této zobecňující „trilogie o kulhání koní“ jsem se pokusil nastínit, že kůň byl jako zvíře přírody stvořen pro volný pohyb po savaně. Cokoliv navíc ho zatěžuje a s tímto břemenem se lépe či hůře musí vyrovnat. Jenom kůň připravený k danému  výkonu jej dokáže podávat opakovaně. Na tuto přípravu musíme pak mít materiál (vhodného koně), krmení a podmínky. Když nám něco z toho evidentně chybí, raději se na nádherný pohyb svého koně pouze dívejme ve výběhu. Potom snad zůstane zdráv…

Vše další vyžaduje přípravu, čili jakýsi trénink. Zde vám poskytnu alespoň trochu teorie, aby váš čtyřnohý stroj pracoval co nejdéle. Vzchopte se! Teorie nebolí. Existuje několik principů důležitých pro vytváření atletických schopností sportovního koně, a ty jsou stejné jak u člověka, tak u psa a u jakéhokoli jiného savce.

Wolffův zákon: Kost se sama nemodeluje (přestavuje) v závislosti na zátěži, které je vystavena.

V červnovém Jezdectví 2005 je demonstrován skvělý příklad šimbajny (str. 62-63).  Když bude kostra přizpůsobena určité zátěži, tak tuto zátěž ve zdraví přežije, a navíc, jak se dočteme dál, tato zátěž dává odrazový můstek pro další zátěž (superkompenzace). Jak říká trenér Holčák: „Kdo je připraven, není překvapen…“

Zákon nárůstu zátěže  říká, že pokud děláš stejnou věc tento týden, jako jsi ji dělal i minulý týden, tak nikam nepostupuješ ve smyslu zlepšení výkonnosti.

Stres, zotavení, vzplanutí, superkompenzace popisují cyklus, ke kterému normálně dochází po 3 až 5 dnech a který vede k lehkému zlepšení výkonnosti u každého atleta. Život nám denně ukazuje pravdu tohoto tvrzení: Skutečně úctyhodný rekord letos vytvořil tříletý svěřenec trenéra Marka Prescotta Masafi (Desert King), který během pouhých 17 dnů dokázal při 7 startech 7x vyhrát. Vymazal tak z tabulek rekord Champlins Cluba, který v roce 1988 dokázal triumfovat 7x během 18 dnů. Champlins Club ovšem na svých 7 vítězství potřeboval 9 startů.

Za povšimnutí na Masafiho výkonu stojí to, že ratingové hodnocení jeho výkonů dostih od dostihu stoupalo (pamatujte na superkompenzaci po 3 - 5 dnech). Všech sedmi vítězství hřebec dosáhl v handicapech klasifikace D, E a F na tratích od 1600 do 2000 metrů.  Po šestém vítězství, které Masafi získal v Musselburhgu, si hřebec odnesl z dostihu několik šrámů na pravé noze a nad jeho dalším startem visel otazník. Chlazení nohy v průběhu celé noci před dostihem nakonec umožnilo hřebci postavit se znovu na start. Výsledek je jasný… Trenér Mark Prescott není v takovýchto vítězných sériích žádný nováček. Jeho dvouletek v roce 1980 dosáhl deseti vítězství v řadě za sebou! Tak co? Může to fungovat?

Arnoldův zákon:  „Používej to, nebo to ztratíš,“ je varování Arnolda Schwarzeneggra nám všem. Arnold ho znal už dávno a o jeho pravdě se na svém těle jistě utvrzuje dodnes…

Má-li dnes kůň rychlost, ale v následujících týdnech ji nevyužívá, tak část této rychlosti ztratí – budeme mít nezajímavého závodníka. Používej to, nebo to ztratíš!!

Má-li dnes kůň dobrou vytrvalost a my ho zapojíme na určitou dobu do krátkých sprintů nebo s ním neprovádíme žádný vytrvalostní výcvik po několik týdnů, tak se část původní vytrvalosti vytratí. Používej to, nebo to ztratíš…

Má-li dnes kůň tlusté a tvrdé dlouhé kosti proto, že běhá na tvrdých tratích a zázračně přežívá a my ho necháme běhat měsíc na měkkých površích nebo ho přestaneme na určitou dobu trénovat, tak ztratí hustotu kostí tak, jako astronaut ztrácí hustotu kostí po několika dnech ve stavu beztíže. Potom je po návratu na tvrdý povrch vystaven riziku vzniku zlomeniny. Samozřejmě, když se v předchozím měsíci již nezranil jinde…     

Věřte mi, stále se potýkáme se stejným cyklem stresu, zotavení, vzplanutí a superkompenzace. Zdatný atlet, který je fyzicky připraven zvládnout dnešní závod o dané délce specifickou rychlostí, dosáhne vrcholného výkonu a rychle své síly zregeneruje – během 3 až 5 dnů dosáhne plné regenerace. Byl na zátěž adaptován, tj. připraven. Jednotliví koně mají různou rychlost zotavení, ale zřídkakdy potřebuje kůň více než pět dní na plné zatavení ze závodu, kterého se účastnil.

Naopak kůň, který není ve formě a vstupuje do závodu – a většina plnokrevníků při svých prvních startech nebo v prvních startech po období odpočinku v dobré kondici není – si způsobí závažné škody na všech svých orgánových systémech a potřebuje pak delší dobu na zotavenou (nebo se ani plně nezotaví z utrpěných poranění). Dokonce i v polovině závodní sezony si povrchní příprava a nepravidelný lehký výcvik vybírají svou daň.

Výsledkem správného cvičení je redukce úrazů!

Není snad  zdraví to největší vítězství?

Živý organismus, který je vystaven přiměřené, dané situaci odpovídající zátěži, posílí všechny součásti těla tak, aby dokázal této zátěži odolávat. Jestliže přicházejí zátěžové situace postupně, s dostatečným časem na zotavení umožňující napravení škod, tak se jednotlivé části těla posílí a stanou se více odolné vůči poraněním.

Šlachy a vazy reagují na ohyby kloubů – čím více je ohybů celkově, tím jsou šlachy a vazy pevnější. Kosti reagují na nárazy a ohybové síly, které však musí působit postupně, aby nedošlo ke vzniku zlomeniny. Nárazy a ohybové síly jsou přímým následkem rychlosti, proto musí být rychlostní výcvik často zařazován do přípravných a udržovacích programů koňských atletů.

Chrupavka se posiluje při používání a opotřebovává při akutní nadměrné zátěži. Síla a hustota chrupavky potřebuje čas a uběhnuté kilometry k tomu, aby sílila a neexistuje způsob jak rychle vyspravit poškozenou chrupavku bez dlouhého odpočinku a rehabilitace.

Svalstvo získává sílu a pevnost při různých cvičeních. Cviky specifické pro závod, jako je trénink síly (parkurový kůň), rychlosti a vytrvalosti (nejen koně dostihoví), přibližují situaci při závodě anebo kopírují podmínky náhlé potřeby paliva – enzymů - a tvorby kyseliny mléčné, což pak pomůže předcházet vzniku těžkých poranění při vlastní soutěži. Stejně tak je tomu u šlach a vazů. Kvantita má stejný význam jako  kvalita!

Cévní řečiště v plicích se vyvíjí během cvičení, které klade nároky na kardiovaskulární (oběhový) systém, ale přitom ho nepřetěžuje. Takovým typem cvičení je dlouhá nepřetržitá rychlostní zátěž, která vede k srdeční frekvenci nad 150, ale pod 200 úderů za minutu. Je zřejmé, že plíce, které nejsou pravidelně vystavovány takovému tréninku, budou při maximální zátěži během závodu krvácet (nepružné sklípky plicní praskají). Koně vylitá krev při tomto poškození začne dusit a zastaví, což vidíme často, když kůň vodí polovinu dostihu startovní pole v nadměrné rychlosti (na dostizích pak slyšíte, že kůň se zahltil).

Obratnost těžko ovlivníte

Kromě rychlosti, síly a vytrvalosti už zbývá pouze obratnost. Jsou to čtyři pilíře tréninku. Smůla je, že když si pořizujeme koně, už jen velmi málo budeme schopni ovlivnit jeho obratnost. Stejně tak jako rychlost, je to vlastnost do značné míry vrozená a „trénovatelná“  z velké části pouze v ranném období života. Tedy obratnost hříbě nezíská doma v boxu, či na dvorku. Je k tomu potřeba pořádný kolektiv ve stejném věku, čili mnoho maminek stejného plemene s hříbátky hrajícími se kolem. Dále hříbárna pro odstavčata atd. Když dáte do výběhu (může být jak chce velký) ročků jednoho staršího valacha, nebo k plnokrevníkům koně těžšího plemene, ten jeden je zabrzdí od jejich her a nácviku trysku, jako budoucího dostihového koně (rychlý start z boxu a sprint do cíle).

Co jednou zameškáte, později těžce doháníte, např. tréninkem neuromotorické regulace (koordinace). Jde o to, aby kůň vykonával svou činnost, aniž by o ní přemýšlel. Kdykoliv, když bude kůň muset přemýšlet o tom, jak nebo kam pokládá své nohy, tak bude běžet pomalu.  

Pokaždé, když se změní rychlost, musí se svalové buňky v rameni a předloktí koně stahovat trochu jiným způsobem. Milióny svalových buněk musí být přesně koordinovány, sekvence jejich kontrakcí musí být vylepšena při každém nárůstu rychlosti. Máme tendenci myslet si o malých hříbatech, že mají „hloupé nožičky“, protože špatné kroky a klopýtnutí jsou u nich mnohem častější než u profesionálních starých koňských atletů. To je ale dáno tím, že tisíce kilometrů uběhnutých při různých rychlostech vytvořilo velmi chytré svalové buňky.

Dostaňte pohyb těla do míchy

Vědomá svalová činnost je kontrolována ze dvou míst – z mozku a míchy. Když váš mozek kontroluje svalovou činnost, tak vy přemýšlíte o tom, co chcete udělat s vašimi končetinami. Například chůze po špičkách ze schodů uprostřed noci pro nějaké sušenky a mléko. Pomalu a opatrně děláte každý krůček tak, abyste neudělali žádný rámus, případně neupadli – toto je kontrola pohybu vašich končetin mozkem.

Na druhou stranu, pokud při fotbalové hře chcete udělat dlouhou přihrávku, vaše mysl je zaměřena na míč, na rozehrávače a pozici protihráčů. Nepřemýšlíte o tom, kam  pokládáte nohy – ty jednoduše běží tak rychle, jak dokážou. V takové situaci kontroluje vaše nohy mícha a pokud jste hodně procvičovali běh, budete se pohybovat velmi rychle, protože rychlý běh se stal automatickou neurologickou funkcí.

Proto ještě jednou: Vždy když bude kůň přemýšlet o tom, jak nebo kam pokládá své nohy, poběží pomalu. Navíc se zvyšuje riziko úrazu. A existuje mnoho důvodů, proč by mohl kůň o takové věci přemýšlet. Například, pokud neustále dochází k interferenci (strouhání, stíhání), kdykoliv se snaží změnit vedoucí končetinu, na kterou cválá. Nebo když jezdec ztrácí rovnováhu. Nebo když má špatně udělané podkovy. Nebo když běží rychleji než kdykoli předtím a má obavy, aby neupadnul. Nebo běží na zvláštním povrchu. Nebo když si myslí, že musí přeskočit ty stíny. Nebo když ho obtěžuje některá rozbolavěná část těla.

Jediné řešení tohoto problému je dostat pohyb nohou i celého těla (pro konkrétní činnost) do míchy a to udělá jenom praxe… Tj. opakováním činnosti kůň získá větší mechanickou účinnost a takový atlet platí menší cenu za náhlé totální nasazení v závodu.

Když máte pod kontrolou trénink v dobrých podmínkách, zbývá zdůraznit pouze obrovský vliv vyváženého krmení. To by si ovšem vyžadovalo další sérii článků. Jedno si prosím pamatujte: Všichni koně by měli během tréninku přibývat na váze. Když je kůň na začátku tréninkového období přetučnělý, snažte se tento zdroj energie využít při práci. Je těžkou chybou myslet si, že váš kůň, který nemá formu, potřebuje shodit 50 až 100 kg předtím, než bude připraven na závod. Pokud se toho snažíte docílit, tak dospějete k tomu, že srazíte 10 – 15 kg tukové tkáně a 50 kg svaloviny nebo energetických zdrojů ve svalu.  Změnu, kterou chcete vidět během tréninku, je posunutí hmotnosti těla tam, kde bude znamenat něco přínosného. Je-li váš tréninkový program specifický pro potřeby koně a jeho výživa podporuje takový trénink, tak bude přibývat na váze. Jeho bříško se zmenší v každém případě, ale jde jednoduše jen o zvýšení svalového tonu a ne ztrátu tuku (váš kůň teď už žere více koncentrovaného krmení, tj. jádra, a méně objemu, protože je schopen sežrat jenom určité množství sušiny). Lze si též povšimnout, že štěrchání či šplouchání vnitřností, zejména často slyšitelné u valachů a hřebců bez tréninku, se začíná vytrácet…  Ovšem pozor: Všeobecně lze říci, že pokud má váš kůň velmi dobře vyrýsované svalstvo, tak ho dost dobře nekrmíte.

Jak přistupovat k rozbolavěnému koni

Každý kůň je „rozbolavěným“ koněm pokud nepokračuje v podávání dřívějších výkonů se stoupající tendencí. Když pak nemůže chodit, stává se koněm „nemocným“, kulhá. Málokdy se setkáme s konkurenceschopným koněm, který nemá jediný problém, o který je nutné pečovat, pokud chcete, aby konkurenceschopným i zůstal. Ty druhé z nich se snažte „normalizovat“, řečeno slovy ošetřovatelů koní, či obchodníků – a co nejrychleji se takového koně zbavte. Bohužel je stále většina majitelů závodních koní, kteří se zdráhají vzít na vědomí ono první stádium, proto se brzo dočkají druhého… V léčení vám pomůže veterinář.

Nejčastější onemocnění, s nimiž se můžete setkat, jsou následující:

• generalizované bolesti svalstva;
• kloubní problémy (kloubní myšky);
• struktury s klouby související (pouzdra, vazy, tihové váčky);
• šlachy (dostihák-povrchový ohýbač, chladnokrevný tahoun-hluboký ohýbač, dostihový klusák-mezikostní sval);
• bolesti kopyt;
• holeně (zlomeniny/šimbajny);
• ochromení pohybu (Tying up);
• bolesti vycházející z horních partií či páteře;
• tajemné bolesti.

Každá z těchto oblastí onemocnění by vyžadovala samostatné pojednání. Proto se pokusme zůstat u toho, co je vlastně příčinou zranění. A tím je samozřejmě přetížení. Tj. některou součástku či systém zatížím nadměrně, ona to nevydrží a povolí. Úraz je na světě!

I když se někdy objevují natržení svalů, nejčastějším svalovým problémem jsou generalizované bolesti. Od závodu k závodu dochází k rozpadu svalové tkáně a odpadní produkty tohoto rozpadu způsobují bolestivý zánět. Tradiční léčebné postupy zahrnují použití nesteroidních antiflogistik (Equipalasone), kortikosteroidů, anabolik, svalových relaxancií. Další, u nás bohužel nedoceněné metody patří do oblasti fyzioterapie či alternativní medicíny.

Poškozené svaly jsou slabé. Kůň, který má vynikající výkonnost následovanou několika  velmi slabými výkony, může trpět všeobecným přetížením svalů. Jeden z důvodů, proč musí většina koní čekat deset dnů až dva týdny než se vrátí na dráhu, je přetrvávající bolest. Eliminace svalových bolestí přinese opět brilanci a umožní častější závodění a rychlý vzestup. Tady jsou uvedeny způsoby jak předcházet svalovým bolestem:

Zabraňte nedostatku glykogenu (energetických zdrojů)

Většina  sportovních, zvláště pak dostihových koní, je honěna jako „chrti“. Jsou vyzáblí jako chrti a trenéři si myslí, že čím méně hmotnosti na dráze kůň ponese, tím lepší bude jeho výkonnost. To je však velký omyl. Nikdy neuvidíte vychrtlého vítěze derby, a už vůbec ne kratších a rychlejších dostihů. Ta hmotnost, z níž mají trenéři strach, jsou ve skutečnosti svaly naplněné glykogenovým palivem. Když dojde svalovým buňkám při závodu palivo, a signály „běž“ nadále přicházejí z mozku a míchy, tak se buňky snaží pracovat ze spalování bílkovin z okolí. Takovou bílkovinou je tkáň jiných svalových buněk. Čím méně dostupného paliva při závodě, tím více milionů svalových buněk bude zničeno. Dokonce i plně energeticky zásobený kůň si zničí při závodu nějaké svalové buňky, ale dobře krmený kůň si tyto ztráty rychle doplní. Kůň, který má nedostatek glykogenu, trpí zbytečně.

Řešením je, jak již bylo uvedeno dříve, krmit vyšším množstvím vyváženého sladkého krmiva. Krmení podávat nejméně třikrát za den ve stejných dávkách a ujistit se, že po každém krmení kůň něco nechá. Bude pak přibývat na váze a budou to svaly. Ne tuk.

Hladovějící nebo i lehce nedokrmený kůň má tendenci k anorexii (nežravosti), zejména má-li bolesti ve svalech. Můžeme mít pak problémy přimět ho znovu k jídlu.

Správně koně rozcvičte 

Velké části svalových poškození je možné předcházet pomocí důkladného zahřátí koně před závodem nebo těžkým tréninkem. Dobré zahřátí otevírá malé kapiláry v těle a v zahřátých svalech umožní dobrou dostupnost kyslíku a energetických zdrojů, a stejně tak odvod produktů spalování. Zahřáté svaly jsou více elastické a netrhají se tak při větší námaze.

Znaky dobrého zahřátí:

Kůň se lehce potí, nejenom mezi nohama, ale i okolo pracujících svalů na ramenech a hýždích. Kůň je v pohotovosti. Lehce odfrkuje. Vyprázdní se, čímž snižuje svou hmotnost o 2,5 kg při výkonu. Při správné rozcvičce dojde k vyprázdnění sleziny a dvakrát se tak zvýší transportní kapacita pro kyslík.

Správně koně zklidněte            

Ihned po náročném tréninku nebo závodu by měl být kůň zklidněn při delším cvalovém cvičení po dobu pěti až deseti minut. Kyselina mléčná a tkáňová drť z poškozených svalových buněk by měly být odstraněny co nejrychleji ze svalů, pokud chceme zabránit vzniku svalových bolestí a ztuhlosti. Není-li kůň zklidněn alespoň po dobu 5 minut ihned po závodu nebo rychlém tréninku, tak už mu ani žádné procházení nepomůže, když už se navrátil zpět do stodoly. Odborníci na fyziologii sportovních koní tvrdí, že 2 –  10 minut klusu koni pomůže více než  0,5 až 1 hodina krokování…

Přínos, který mají rozcvičky a zklidňování, mnohonásobně převýší výhody z jakékoli drogy.

Přemýšlejte, učte se, choďte se ptát především specialistů (mezi koňaři je bohužel velké množství starých zkušených koňáků s mnohaletou praxí, kteří vám poskytnou „zaručený“ návod jak postupovat při řešení jakéhokoliv problému… řešení, při kterém spláčete nad výdělkem), ale především naslouchejte svému koni a postupujte s citem. Nepřetížená součástka neskřípe, nebolí a vydrží déle…

MVDr. Jan Mach

Foto Josef Malinovský

Připraveno ve spolupráci s firmou Cymedica