O čem jsme také psali: Jak vzniká drezurní kůň aneb praktický průvodce základním výcvikem koně

Staré přísloví praví: „Nikdo učený z nebe nespadl“. Platí to i v jízdě na koni – každý špičkový jezdec byl kdysi začátečníkem a každý kůň oslňující svými schopnostmi na drezurních obdélnících byl kdysi remontou, která se musela učit pod jezdcem první nesmělé cviky. Přestože se z málokteré remonty stane hvězda Grand Prix, všichni se musí naučit základy. Přečtěte si článek z lednového čísla roku 2006.

A aby se na těchto základech dalo stavět, musí být budovány systematicky, s rozvahou a plánovitě. Tímto vás zvu ke čtení nového seriálu o (nejen) drezurním výcviku mladého či začínajícího koně od úplných základů až po úroveň L a S, který jsem zpracovala podle zajímavé a užitečné knihy Waldemara Seuniga „Am Pulsschlag der Reitkunst“. Jednotlivé díly na sebe navazují a představují práci s koněm tak, jak by měla postupovat také v praktickém výcviku. Nehledejte v nich přesné návody, jak „mačkat tlačítka“ a „opravovat poruchy“, nechejte se však jimi inspirovat a jistě vám poskytnou mnoho užitečných rad, postřehů a nápadů pro kvalitní výcvik vašeho koně.

Díl 1: Základy nejzákladnější

Představme si, že máme koně, který je obsednutý a má za sebou chození do terénu za vodícím koněm, takže se seznámil s hmotností jezdce na svém hřbetě i s jeho pomůckami. Nyní je na čase učit ho pomocí jezdeckých pomůcek uvolnění a energickému pohybu vpřed. 

1. Pracovní klus

Mohli bychom říci, že kvalitní pracovní klus je základem ježdění. Jeho tempo je přibližně 275 kroků za minutu, závisí však v první řadě na pohybových dispozicích koně. Mladý kůň se má v pracovním klusu pohybovat volně, beze spěchu, avšak energicky, v přirozeném držení těla. Jezdec s jeho hubou udržuje sotva existující přilnutí a zpočátku v něm jezdí na rovných liniích.

Proč?

Kůň se naučí na pobízející pomůcky jezdce „vyrobit“ energický pohyb vycházející ze zádě, a pohybovat se prostornými a rovnoměrnými kroky. Díky tomu přistoupí na otěž. Jeho krk sedí pevně v kohoutku a natahuje se dopředu a dolů, hřbet pruží, přilnutí je rovnoměrné, pohyb živý a pravidelný. Správný pracovní klus je příprava pro jakoukoli jinou klusovou práci. 

Jak?

Po uvolnění jezdec postupně zkracuje otěže. Jezdí v lehkém klusu, dokud kůň nenabídne svůj hřbet. Potom vždy po krátkých úsecích střídá lehký a vysezený klus, až se nakonec nechá vtáhnout do sedla. Kůň se „sám pobízí“, takže jezdec udržuje požadované tempo sedem a reguluje ho rukama, aby kůň nespěchal ani se neloudal.

2. První rohy a velké kruhy

Se začínajícím koněm by se mělo jezdit na venkovní jízdárně o rozměrech alespoň 30 x 60 m. Zpočátku se její rohy natolik zaoblí, že stopa podél stěny jízdárny bude mít tvar oválu. Na velkém kruhu a v rozích se po koni požaduje pouze mírné podélné ohnutí. 

Proč?

Správné projetí velkého kruhu nebo zaobleného rohu je základem pro korektní obraty. Kůň si na těchto obloucích musí zachovat stejné tempo, takt a sebenesení jako na rovných liniích. 

Jak?

Vnitřní ruka se oddálí od krku a ukazuje koni nový směr nebo linii kruhu. Má nabídnout otěž, čili povolit k hubě koně. Vnější otěž koně ohraničuje. 

3. Prodloužení a zkrácení v pracovním klusu

S tímto cvikem lze začít až tehdy, když se kůň naučil v pracovním klusu nést a umí se vybalancovat. Na jízdárně budeme prodlužovat na dlouhé stěně a zkracovat na krátké stěně, v terénu se prodloužení podpoří energickým pohybem v lehkém klusu na rovných liniích směrem ke stáji. 

Proč?

Tyto přechody zlepší sebenesení a rovnováhu koně. Zdokonaluje se jeho energický posun a podporuje se chuť jít dopředu. Kůň se dále učí podvolit vydržujícím pomůckám, což je základ prostupnosti. 

Jak?

Při prodlužování se pobízející pomůcky postupně zintenzivňují, lze jezdit s otěžemi v jedné ruce. Při zkracování jezdec rukama opakovaně vydrží, jeho sed je hluboký, uzavřený, ale ještě ne úplně zatížený.

4. Přirozený cval

Jakmile se kůň naučí v terénu chodit na rovných liniích, je dobré s ním na pružném povrchu začít cválat. 

Proč?

Společně se skákáním ve volnosti a obratem okolo předku v pohybu je to nejlepší způsob, jak z koně odejmout veškeré napětí, jak ho uvolnit a připravit na další práci na pomůckách. Jezdec může v přirozeném cvalu zlepšovat přilnutí, posuvnou i nosnou sílu koně, činnost jeho hřbetu i jeho chuť dopředu, kůň se uklidní, bude psychicky vyrovnaný a naučí se zůstat „na noze“. Pokud v tomto stádiu výcviku kůň sám od sebe nabídne cval, je třeba mu vyhovět.

Jak cválat v terénu?

Jezdec v lehkém klusu pobízí oběma holeněmi tak dlouho, až kůň podle vlastního výběru naskočí do pravého nebo levého cvalu. Nejdříve pouze pružně a pohyblivě drží zkrácené otěže po obou stranách krku. Později už ve cvalu pobízí a otěže prodlužuje, až nakonec může cválat i na zahozených otěžích; takt a rovnoměrnost cvalových skoků „udržuje sedem“. 

Jak cválat na jízdárně?

Se začínajícím koněm je dobrá nacválávat na otevřené straně velkého kruhu; jezdec bude tak dlouho zrychlovat klus, až kůň naskočí do cvalu. Může mu pomoct bičíkem na vnitřní lopatce, mlasknutím nebo slovním povelem; všechny tyto pomůcky později odpadnou a budou nahrazeny vnitřní holení a otěžemi. Aby kůň nacválal na správnou nohu, musí jezdec nejdříve v lehkém klusu proti všem zvyklostem vysedat na vnější zadní nohu. 

5. Skákání ve volnosti

Skákání ve volnosti je výborným zahájením každé jezdecké hodiny.

Proč?

Tato práce ve volnosti uvolní hřbet a svaly koně, zlepší jeho ohebnost. Kromě toho je to dobrá příprava na skákání pod jezdcem a výborný způsob, jak nahradit část uvolňující práce pod sedlem.

Jak?

Zpočátku se kůň vodí v kroku přes bariéry ležící do oblouku na zemi, potom na lonži kluše přes kavalety, později také cválá přes překážky až do výšky asi 1,10 m. Kůň se na skok navádí z vnější strany ve volném kroku. Jakmile ukáže chuť skákat, vodič ho vypustí. U překážky by měl stát pomocník s bičem. 

6. Krok na volných otěží

V kroku se v této fázi výcviku jezdí na zahozených otěžích, které drží jezdec za přezku. Lze je na chvíli zkrátit, když je třeba koně „usměrnit“ nebo před zahájením výše popsané práce. 

Proč?

Pouze tak lze podpořit a nerušit přirozený krok, kdy si kůň po gymnastické práci v klusu protáhne krk a nechá odpočinout unaveným svalům.